Máj
Karel Hynek Mácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323325/bmid_maj-ByX-323325.jpg
4
6046
6046
Máj je lyrickoepická skladba Karla Hynka Máchy vydaná roku 1836. Bývá považována za vrcholné dílo českého literárního romantismu. Mácha v této skladbě zcela vybočil z obrozeneckého programu 1. poloviny 19. století a pojal ji jako osobní zpověď rozervaného romantického člověka plného nejistot a otázek po smyslu života.
Přidat komentář
Toto je klasika mezi knihami, bohuzel jako pubertaka me samozrejme neoslovila a ani po letech jsem tomu pribehu neprisla na chut...
urcite doporucuji precist, je to klasika. ale uprimne jsem od toho mozna ocekavala vice, nebavila me pasaz ve vezeni, ale jinak me to nadchlo a docela se mi to libilo. mozna, ze kdybych toto nedostala zadano od profesorky k precteni k maturite a nemusela z toho delat rozbor, libila by se mi kniha vice...
hodnotim 3,5/5
Přiznám se, že jsem četla jen kvůli výzvy a moc nepatřím mezi čtenáře teto dobývá ještě básní. Přiznám se, že tomu moc nerozumím a musela jsem se hodně soustředit, ať celou báseň pochopím a něco z ní mám.
Tato knížka je jedna z mála české poezie, která mě zaujala. Je trošku těžká na pochopení, ale když ji pořádně rozeberete, tak je to skvělý výběr četby k maturitě. I já sama osobě tuto knížku mám zapsanou k maturitě. Myšlenky a vůbec téma a motiv knihy jsou nepopsatelně krásné. Na poprvé jsem knížku moc nepochopila, ale až jsem si jí přečetla podruhé. Uff...Zamilovala jsem se do jeho slov a veršů ♥️Jeho děj a myšlenky ze života jsou tak úžasné, že je až neuvěřitelné, že někdo dokázal tak krásně vyjádřit děj do veršů ♥️ Všem tuto knihu doporučuju, i když ji nemáte jako povinnou četbu, protože si myslím, že Máj je základ naší poezie, kterou by měli všichni znát ♥️Proto dávám vysoké hodnocení⭐ ve světě poezie.♥️
Báseň Máj je geniálním dílem básníka a rozervaného romantika Karla Hynka Máchy, který se bohužel dočkal jen opovržení a kritiky na své dílo.
Máj je přece obraz! Mám možná štěstí, odjakživa se mi líbil, už když mi ho hrobovým hlasem předčítala starší sestra a drnkala k tomu dva akordy. Bylo mi osm, jí patnáct a byly Vánoce, sestra dostala kytaru a neuměla vůbec hrát ani zpívat a Máj vytáhla z tátovy knihovny zcela náhodou :).
Z Máje mám nejraději nejznámější část, kterou známe - předpokládám - všichni. U ostatního jsem se trápila.
Syn přečetl k maturitě, já v rámci čtenářské výzvy a oba jsme dopadli stejně .... své nesporné kvality určitě má, ale nám nebylo dáno je objevit.
Takhle: Miluji Máj a považuji ho za jednu z nejlepších básní všech dob. Obrazotvornost Máchova jazyku je pro milovníka poezie neskutečně působivá, pro básníka neskutečně inspirativní a pro studenta (povětšinou) neskutečně odpudivá. Za to však studenty snad ani nelze kritizovat. Máj je jim vysloveně cpán do chřtánu, a to je to nejhorší, co s ním můžete dělat. Není to dobrý začátek pro to se dostat do světa poezie, není to dobrá povinná četba. Máj vyžaduje už určitou sečtělost a lásku k poezii na to, aby byl pochopen a - to především - člověk se musí k němu dostat sám. Já ho také dlouhou dobu moc neměl rád, ale jednoho dne jsem dostal chuť si ho přečíst znovu a během prvních pár veršů jsem se zamiloval jak do jeho překrásných scénerií, tak do srdceryvného, až melodramatického příběhu, tak do chytlavého rytmu celé skladby. Tedy mé doporučení: Pokud jste nuceni Máj přečíst, jaksi ho přelouskejte, ale neodsuzujte ho napoprvé hned jako odpudivý, šroubovaný text. Nedávejte mu sem hned negativní hodnocení, nepište sem hned negativní komentář. Toto dílo si vyžaduje čas. Pokud Vás stále nechytne, tak budíž. Ale být vůči němu kritický jen z důvodu, že jste jej nechtěli, ale museli číst, je neférové vůči autorovi a jeho schopnostem.
(SPOILER)
Lyricko-epicka báseň, kterou má snad každá škola zařazenou v kanónu k maturitě.:)
Matarantům bych ji doporučila si vybrat, protože se o ní, díky její epické části, dobře hovoří, narozdíl od jiných básní.:)
Máme zde 3 hlavní postavy - Jarmila, Vilém a Hynek(sám autor)
Báseň začíná lyrickým popisem přírody.
Jarmila spáchá sebevraždu poté, co se dozví, že její milí bude zavražděn za vraždu svého otce. Vilém je ve vězení a čeká na popravu. Ve vězení přemýšlí o Jarmile, posmrtném životě, vinně a trestu. Strážný ho vyslechne a začne brečet. V den popravy Vilém nazývá zem svou matkou, kolébkou i hrobem.
Po nějaké době se na místo tragédie vydává Hynek (sám autor K.H. Mácha) a vyslechne si v hospodě příběh o milencích a vyznává se, že tragicky příběh Jarmily a Viléma je alegorickým vyjádřením jeho vlastního životního pocitu.
Báseň je napsána spisovně a je plná metafor a personifikací.
Vždycky, když čtu Máj, dostanu se do transu. Jambické verše v češtině působí velmi hypnoticky a romantický floutek - Vilém strašný lesů pán, který si řeší vztah s nezdárným otcem a ještě nezdárnější milou v předvečer své smrti, je a zůstává po staletí naprosto cool! Úvahy o nicotě, smrti, zradě zarámované nádhernými básnickými obrazy nemohou nechat žádnou po umění lačnící duši chladnou :-) A zpěvy se strašidly a duchy nemají chybu!
Evidentně poezie není moje parketa, ale vnímám ji spíše jako nucené zlo. Tady mi to nevyhovovalo vůbec.
Notoricky známá báseň, snad každý čech umí zarecitovat alespoň pár slok o pozdním večeru, o lásky čase, a když řeknete "oxymóron," odněkud se vždy ozve "zborcené harfy tón." Máchův Máj a Erbenova Kytice jsou z dnešního pohledu těmi nejzajímavějšími (nebo alespoň nejvýznačnějšími) tóny, které zazněly v národním obrození a udávaly směr dalšímu vývoji české literatury. Každý zná Máj ze střední školy, což zřejmě také znamená, že mnoha lidem se Máj znechutil na střední škole. Proto je tato báseň jednou z knih, které má smysl číst znovu a znovu. Tak jako se její význam a interpretace měnily v průběhu historie, tak jsem si jistý že s postupujícím věkem já i jiní naleznou v Máji něco nového.
Zkuste se Máji vyhnout na základní i na střední škole a přečtěte jej tehdy, až si budete jisti, že mu chcete věnovat plnou svou pozornost. Pak si možná všimnete neobvyklé krásy Máchova verše, vynalézavosti jeho básnických obrazů i takřka existenciální tíživosti celé skladby.
Co dodat? Snad jen, že verš "Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal" mě bude doprovázet navždy.
Knihu jsem kdysi četla jako povinné dílo k maturitě a nebyla jsem nijak nadšená. Teď, když jsem se k ní po letech vrátila, jsem naprosto unešená... Mám pocit, že jsem musela dospět a něco si odžít, abych bolestnou nádheru tohoto díla dokázala plně docenit. Mácha byl neskutečný básník - to, jak pracoval s češtinou, jak dokázal popsat přírodu i myšlenky, jak pracoval s jednotlivými motivy... Dílo Máj je bezpochyby klenotem české literatury a jsem nesmírně ráda, že jsem měla možnost nechat se jím pohltit...
Nemám dostatečně "načteno" v daném segmentu, abych mohl hodnotit. Není to lehké čtení, ale je ukázkou vývoje a bohatosti českého jazyka, myšlenkově podnětné, obrazotvorné. Pamatuji ze školy, ale celé jsem přečetl až nyní. Právem je zařazeno jako povinná školní literatura.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literatura
Část díla
- Abelard Heloise
- An den Gräbern der Freunde
- An der Friedhofe
- Básně bez nadpisů a zlomky
- Bez nadpisu (1)
Jedna hvězda navíc za pana Hrušínského :
„Budoucí čas?! Zítřejší den?! Co přes něj dál, to pouhý sen. Vyšlého slunce rudá zář zločince bledou barví tvář. Hluboko pod ním krásný dol, temné jej hory broubí kol, lesů věnec objímá, jasné jezero dřímá u středu květoucího dolu, nejblíž se modro k břehu vine, dále zeleně zakvítá, až posléz v bledé jasno splyne tam onen čas, kde k lásce zval hrdliččin hlas…,”
„Jen se neposer, papundekle!“