Máj

13.12.2018

Slavná povinná četba. Krásná slavná povinná četba! Jestli vám alespoň nevadí číst poezii, je to knížka pro vás.

09.12.2018

Máchův Máj je jediná kniha, kterou sbírám ve všech možných jeho edicích, co vyšly. Protože toto dílo mi za to prostě stojí. Miluju ho! Ten jazyk je prostě nepopsatelně nádherný! Máchova imaginace, ty jeho jazykové obrazy, ta lyrika, to je prostě neuvěřitelná nádhera. A tragičnost celého příběhu mezi Jarmilou a Hynkem je jen třešinkou na dortu. Perfektní, prostě perfektní.

03.12.2018

nádherná báseň

01.12.2018

Tak jsem to přečet díky čtenářské výzvě, ale asi nejsem ten správný cílový čtenář. Archaický jazyk, kdy při čtení člověk musí bádat, co tím chtěl básník asi říci, to prostě pro mě není. Dát jen jednu hvězdu a zařadit to mezi odpad to rozhodně není správné, ale víc jak dvě hvězdy tomu dát prostě nejde.

16.11.2018

Podle mě hrozná kniha, ale musela jsem ji přečíst v povinné četbě.

13.11.2018

Na méně hvězd je kniha moc dobře napsaná a na víc mě dostatečně nebavila. Takže jdu střední cestou. Rozhodně se nedá označit za špatné čtivo, ale mě osobně dvacetistránkové (z celkových 38 v edici Máj/Kytice) básnění o Vilémově pobytu ve vězení nevytrhne.

09.11.2018

Nebylo vůbec lehké ji číst. Děj je sice jednoduchý, ale moc umělecky popsán. Musela jsem některé verše, fráze a části přečíst několikrát, abych je vůbec pochopila, natož vnímala.
Perlou, a zároveň i zhoubou této básně, je jazyk. Sice nám autor dokázal, čeho všeho je čeština schopna, ale právě díky ní je to prakticky nepřeložitelný do jiných jazyků, a tak se nikdy nemůže stát světoznámou.

„Budoucí čas?! – Zítřejší den?! –
Co přes něj dál, pouhý to sen,
či spaní je bez snění?
Snad spaní je i život ten,
jenž žiji ted´; a příští den
jen v jiný sen se změní?
Či po čem toužil jsem,
a co neměla šírá zem,
zítřejší den mi zjeví?
Kdo ví? – Ach žádný neví -“

08.11.2018

Poezie není můj šálek kávy. I tak ve mě tyto básně něco zanechali. Zvláštní, krásné, děsivé... Pocitů mám spoustu.

06.11.2018

Vztah k poezii nemám, nemohu tedy hodnotit objektivně. Na druhou stranu se mi to nečetlo dobře ale zas mě za srdce chytly ty notoricky známé pasáže. Navíc jsem si i zavzpomínala jak jsem za zimního odpoledne seděla v křesle a učila se do literatury nazpamět tu pasáž začínající "Po modrém blankytu...". Pamatuji si ji doteď :-)

06.11.2018

Čítala som ju prvýkrát. Odborník na poéziu nie som, no páčila sa mi. Prišla mi taká ponurá a smutná. Knižku som si zaradila aj do knižnej výzvy na rok 2018.

03.11.2018

Na základce jsem musela umět část nazpaměť. Když se na to (po těch letech) ohlížím zpět, tak si říkám: Proboha, proč? Na té základce jsem z té pasáže, co nám dali povinně se naučit, stejně nic neměla a docela jistě mě to odradilo od jakéhokoliv dalšího čtení této básně.
Určitě bych se jí na základě této zkušenosti vyhnula, nebýt podrobného rozboru na gymplu. Dodnes nemusím první zpěv, ale zbytek? Světe div se, zbytek je vcelku čtivý a zajímavý. Rozhodně mě upoutal 3. zpěv.
Jestliže má někdo stejné zkušenosti jako já v prvním případě, pak vězte, že stojí za to dát zbytku nějakou tu šanci.

01.11.2018

Povinná četba a naučit se část nazpaměť. Nikdy jsem nechápala o čem to moc je,ale zfilmované je to velice pěkné

29.10.2018

Nie som veľmi poetický človek, resp. poéziu mám rada, aj keď jej nerozumiem a niekedy ju neviem doceniť. No toto dielo malo také silné a zaujímavé momenty, že som si to užila do posledného verša.

19.10.2018

Nuda. Nechápu, proč je tohle dílo natolik vynášeno do nebes.

Velmi uspokojující záležitost....pokud milujete oxymoróny.

Klasika, kterou by si mého názoru měl přečíst každý.

15.10.2018

Naprostá klasika a krása v jednom. Ovšem ne každý dokáže pochopit co tím autor chtěl říci.

12.10.2018

Tak konečně můžu říct, že jsem přečetla toto asi největší dílo české poezie.. Určitá část mě chápe, že je to velice krásné... ale mně to nic neříkalo (obecně na klasickou poezii moc nejsem)... a celou dobu jsem se jen těšila, až to bude za mnou...

Přečteno do čtenářské výzvy.

09.10.2018

Úžasná krása českého jazyka. To je Máj. Verše nádherně plynou a jsou místa, kdy doslova okouzlí. Máj, to je pocta jazyku českému. Stojí za to si jej přečíst.