Přidat komentář
Máj je téměř hudebním dílem už proto, jak nádherně se jednotlivé verše rýmují. Příběh je ve výsledku velice tragický a surový, ale i přes to všechno tak báječně podchycený, že to vlastně ve výsledku není nic proti ničemu.
Tuto knížku jsem musela přečíst do školy, jinak bych ji ani nedočetla. Velmi obtížné jsem zaznamenávala děj, některé části jsem si musela přečíst dvakrát. Na druhou stranu je to velmi významné dílo české literatury a každý by měl alespoň pár nejznámějších částí znát.
Knížku jsem musela číst do školy jako povinnou četbu. Rozhodně by si ji měl každý přečíst, protože je to must have české literatury, ale mě to jednou stačilo. Moc mi nevyhovovaly zastaralé výrazy a někdy jsem si musela přečíst celou stránku znovu. Pan učitel nám v hodině pustil film a rozhodně víc doporučuji knihu. Film se mi vůbec nelíbil, ale kniha byla vlastně vcelku pěkná.
Koncept knihy zajímavý, ale přímo napsaný příběh se mi moc nelíbil. Vím, že to má být poetické, ale občas jsem vůbec nerozumněla, co se stalo. Části, kde byly duchové, se moc nehodily do toho světa, ale byly zase zajímavé
Tuto knihu jsme četli již na základní škole, ale tehdy jsem ji absolutně nerozuměla a nechápala, co je na tom tak skvělé, že si ji každý čte. Teď, když se nad tím člověk víc zamýšlí, tak tomu rozumí víc a víc.
Byť mi bylo toto dílo, spolu s dalšími kanonickými díly naší literatury, od základní školy vnucováno, tudíž předem odsouzeno k nezájmu, přesto jsem si ho oblíbil a našel si k němu cestu, respektive ono si našlo cestu ke mně. Nejprve mě z něj „tasila‘‘ češtinářka u maturity a později se stalo předmětem jedné ze zkoušek na vysoké škole. Zpětně ho dokážu ocenit a vnímám ho jako jedno z nejzajímavějších, které ve své době vzniklo.
Báseň jsme se učili nazpaměť už ve škole. A i když si ji už nepamatuji, vybavuji si, že se mi líbila.
Máchova eufonie, volby slov jako jevil vonný vzdech; z venku větru vání; lebka bledá; ticho té temnosti; lazurným se pláštěm krylo na mě útočí.
Také to, jak Mácha užívá barvy a barevné kontrasty, nejčastěji modrou, bílou a zelenou – nad modré temno hor brutnaté slunce rudě zasvitnulo (...) v jezeru zeleném bílých je ptáků sbor; růžový nebe klín; černý mrak; zeleně zakvítá, vždy zeleněji prosvítá; rudá zář bledou barví tvář. To můžu.
Doporučuji si knihu přečíst i v situaci, kdy nejste nuceni ji číst, třeba kvůli maturitní zkoušce. Na Máj se potom budete dívat jinak.
Máj jsem četla kvůli hodinám literatury. Předtím jsem o něm samozřejmě slyšela, ale nebýt školy, asi bych ho nikdy nečetla.
Teď k samotnému hodnocení knihy. Máchovi se nepochybně podařilo napsat nezapomenutelnou skladbu pojednávající o životě i smrti a všelijakých dalších kontrastech a rozporuplností. Přesto tady - pro studenta, který literatuře nerozumí tak, jako odborník - vyvstává otázka. Je toto dílo opravdu tak dobré, jak se říká?
Nepochybně ano - z literárního hlediska. Ale pro mě - jako studenta, ač mě literatura neskutečně baví a nevadí mi se jí zabývat podrobněji - jde o dílo, které čtu pouze z nutnosti a ve výsledku mi vlastně nic neříká, přestože napsané je nádherně a bezesporu jde o jednu z největších lyrickoepických skladeb.
Nelituji toho, že jsem Máj musela číst, neboť z hlediska literárního mi hodně dal, ale k dílu se asi nevrátím, leda bych opět musela, ale kdyby ta situace nastala, nenadávala bych.
Šance přečíst si takové dílo se moc často nenaskytuje...
Poezie nepatří mezi mé oblíbené žánry. Přečteno hlavně kvůli maturitě. Lidé, kteří poezii rozumí, určitě ocení. Já bohužel ne, jelikož to není můj šálek čaje.
Knihu jsem četla v rámci povinné četby na SŠ. Chápu autorovo rozhořčení nad tehdejší dobou a literaturou a je mi jasné že chtěl ukázat tu druhou stranu mince a sdělit čtenáři že, láska není vždy jen růžová a může přijít také zklamání. Protože jsem ještě žádné zklamání z lásky neprožila, nenechám si o ní kazit své iluze a dílo si přečtu až nějaké to rozčarování budu mít za sebou. Prožitek z díla mi ale zajistil jazyk, kterým bylo dílo napsáno.
Nevím odkud se vzala představa, že Máj je romatická báseň. Jedná se o depresivní a nudné dílo autora, který zřejmě neměl všech pět pohromadě.
Rozhodně nemám pocit, že se jedná o romantickou báseň. Bylo to pro mě dost pochmurné a depresivní čtení. Musím však uznat, že autor dokázal krásně pracovat s bohatostí českého jazyka. Tíživá atmosféra se tedy dostala až ke mně do obýváku.
Kdysi dávno na střední škole jako povinná četba mě zrovna moc nezaujala. Možná, že je to věkem, ale tentokrát jsem díky čtenářské výzvě sáhl do knihovničky znovu a musím říct ani tentokrát to nebylo lepší. I když souhlasím s tvrzením, za má Mácha vybroušený jazyk. Poezie asi nikdy nebude můj šálek kávy ač některá díla by člověk přece jen přečíst měl
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literaturaČást díla
Abelard Heloise
An den Gräbern der Freunde
An der Friedhofe
Básně bez nadpisů a zlomky
Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
| 1954 | Máj |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 1981 | Marinka |
| 1959 | Pouť krkonošská |
| 1930 | Cikáni |
Nesmrtelná klasika.