Máj
Karel Hynek Mácha
Nová Máchova láska k zemi sa naplno po prvý raz prejavila a vyslovila v Máji; s krásnym teplom básnickým a so sviežim mladým zmyslom pre skutočnosť celkom novozískaným cíti tu po prvý raz zem ako "jedinú svoju vlasť" a jediné svoje dedičstvo, ako jedinú istotu a jediný životný klad. 61-152-80
Přidat komentář
Prvně jsem četla povinně... tak mě to nechytlo... Komu se kdy chtělo dělat něco z donucení? Ale později jsem ke knize dospěla a vzala ji do ruky z vlastního rozmaru. To bylo ono. Tehdy jsem začala vnímat děj, slovní obraty, lásku k zemi a lásku jako takovou... Bylo to nádherné, tragické a zůstane to věčně...
Musím se přiznat, že jsem se poněkud zdráhala k přečtení této knihy. Do čtení jsem se pustila spíše z povinnosti (povinná četba k maturitě). Zdráhala jsem se kvůli tomu, protože většina mladých lidí, si volí tuto knihu, která zaručuje prostou jistotu (ať už se koukáte na film - který je sice hezký, ale pořád to není ono. Zkrátka je to příběh, který zná snad každý.)
Nicméně, kniha mi přistála na stole jen proto, protože jsem věděla, že nic v naší školní knihovně nemáme (samozřejmě jsem opět všechno dávala na poslední chvíli).
Každopádně knihy opravdu nelituji! Je pravda, že je poněkud náročnější k přečtení - je dobré si nechat i určitý rozestup k přemýšlení. Zkrátka a jednoduše - Mácha si uměl pohrát se slovy ( úžasně použity umělecké jazykové prostředky). V knize je hodně popisována krajina, což je další plus pro mou malou duši!
Bohužel nemůžu mluvit k většině, ale myslím si, že kniha není ztrátou času. Ať už to máte povinné jako já a nebo ne. :-)
Moc příjemný pocit mi tato kniha nepřinesla, ani se mi moc dobře nečetla. Jedná se o klasiku. Předpokládám, že ji znovu asi číst nebudu, ale nikdy nevíte, přes to je na ni něco zajímavého, ale v porovnání s Kyticí má pro mě nižší uznání. Asi je to také tím, že je mnohem těžší na porozumění.
Mám doma faksimile 1. vydání Máje (rok vydání 1916), což je neuvěřitelně krásné jak na pohled, tak na čtení. Je to jako pohlazení starých dob, o kvalitě básně snad ani mluvit nemusím - pro mě je Karel Hynek Mácha no.1 ;)
Je to klenot naší literatury. Jazyk má Mácha opravdu vytříbený, ale děj mě spíše nudil. Po té jazykové stránce je to dílo hodné obdivu, ale jinak by šlo vše důležité vtěstnat na 3 stránky textu a bylo by.
K maturitě se hodí, hlavně díky tomu, jak je to krátké. A ne, že by to bylo nějak hrozné, jen už tuhle knihu pravděpodobně nikdy nevezmu do ruky, což se třeba o Kytici říct nedá.
Kája Máchů si asi trošku šlehnul než napsal toto zvěrstvo ne. Můj intelekt zřejmě nedosahuje ani k jeho patám, neboť jsem schopen pochopit nanéjvýš první tři verše. Nebýt maturity, tak se k tomuto dílu ani nedostanu, což by bylo asi dobře, jelikož zřejmě nejsem s to pojmout obsah této básně. Nuže dost bylo řečí, udělmež body. Toto veledílo ode mne získává jednoho bludišťáka.
Taky jsem ji četla k maturitě, ale líbila se mi a zřejmě si ji i koupím. Viděla jsem totiž přítiskové vydání s Erbenovou Kyticí
Knihu jsem četla jen kvůli tomu, že jí mám k matuře... Už nikdy víc bych to nečetla. Básně nejsou pro mě :D.
Ale každý na to má jiný pohled :)
Noo přečteno kvůli referátu. Do maturity to nechci vidět :-D Jen legrace :-). Nádherné poetické dílo, četlo se velmi dobře, kdo to nezná ať honem shání :-)
Vrcholné dílo české poezie, základní stavební kámen moderní české poezie a Mácha jako jeden z „prokletých básníků“ u nás. Máj jako dílo má všechno, od prvotního nepřijetí pro svůj nihilismus a málo vlastenecký charakter na pozadí Národního obrození, až po nepochopení v dnešní době, ano, tak složité dílo to je, že většinou populace je i po svých 180 letech stále zcela nepochopeno.
Mácha zde skvěle pracuje až se surrealistickou přírodou, která má v Máji nezastupitelnou roli, nejde totiž o přírodu, jako takovou, nýbrž o jakousi živou entitu, tedy „Matku zemi“ (viz. deníky). Mácha zde staví do kontrastu pomíjivost lidského osudu (se kterým skvěle pracuje) oproti věčnosti přírody, která je nepomíjivá, věčná a stále se obnovující – Mácha dokonale pracuje s časem.
Ve své první rovině je sice dílo lehce obhájitelné jako báseň lásky (aneb zcestná interpretace na základních, ba dokonce středních školách), ale ve své podstatě je i láska sama pomíjivá, tak jako život člověka, který Mácha vnímá naprosto lhostejně a ústřední myšlenkou díla je pak právě pomíjivost (v čase).
Bohužel je zdejší hodnocení naprosto zkresleno nepochopením a neschopností správně nahlížet na text a nevnímáním mimotextové roviny.
Je pravda, že nejsem velkým fanouškem poezie, ale to je jen má hloupost, že neumím číst mezi řádky. Máj mě však překvapil, je to zajímavé dílo, ale myslím, že mu nejsem schopna plně porozumět...
Jo, vím, že se to spoustě lidí nelíbí. A věřte tomu nebo ne, opravdu tomu rozumím. Pro mě jediná poezie, která se dostala do mých oblíbených knih. A ještě navíc je to lyrika!
Pět hvězdiček v rámci poezie (i když na pět hvězd udělených mnou za hru o trůny to nemá ani omylem) a za předchozí celoživotní hanění poezie.
Mácha měl opravdu vkus na svoje čundry, dokonce jsme párkrát spali na místech, kudy procházel, a nejspíš se i zastavoval nebo dokonce přespával. Kokořínsko v sobě nese právě tu krásu přírody smíchanou s jemnou melancholií tmavých a vlhkých pískovcových roklí, stejnou jako jeho poesie, včetně podivné ponurosti míst jako je Zkamenělý zámek nebo hrad Houska.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literatura
Část díla
- Abelard Heloise
- An den Gräbern der Freunde
- An der Friedhofe
- Básně bez nadpisů a zlomky
- Bez nadpisu (1)
Máj je dle mého názoru vrchol všeho co bylo v čechach napsano , ona uvaha o lasce, životě ,smrti a marnosti byti je jako utržena lavina četl jsem knihu snad stokrat a pořad to ma co dát ale musel jsem k tomuto nazoru zrát třicet let jako vino