Máj
Karel Hynek Mácha
Máj – Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. V naší zemi asi není ani jeden dospělý člověk, který by si nepřipomenul první nádherné verše slavného Máchova Máje. Ale se znalostí celé básně už je to slabší. A to je rozhodně...
Přidat komentář
Děkuji pěkně, Databazeknih.cz :) Čtenářská výzva mě celkem chytla, ale 2 měsíce jsem řešil, jak splním téma "kniha s kalendářním měsícem v názvu". A pak jsem tedy, nechtíc, přistoupil na toho Máchu a Máj. Knihu jsem si koupil. Nerad si knihy půjčuji. A rozhodně nelituji! :) Je to super poezie. Je těžší ji číst, zejména pro fandu sci-fi, ale čte se pěkně, lahodí oku, zkrátka krása češtiny. Příběh jsem neznal, jen takové to "je první máj, lásky čas..." A teď to znám celé :) A již nyní vím, že si Máj přečtu v budoucnu opět a zas. A až děti vyrostou, tak najdou jednu z knih typu "povinná četba" v naší knihovně :)
Poezie 19. století je poměrně náročná na četbu, ale musím ocenit její hloubku a to, jak si mistrně dokázal Mácha hrát se slovy. Popsal něco naprosto banálního tak abstraktně a hluboce, že to dostalo jinou dimenzi a krásu. Jsem ráda, že díky Výzvě jsem si Máj přečetla celý a znám víc, než jen povinné úvodní verše: "Byl pozdní večer, první máj..."
Je tomu už 24 let, co jsem jej četla naposled - k maturitě. Některé verše mi vyvstaly z paměti i teď, ale přiznám se, že děj a hlavní zápletku jsem už nevěděla. Dva pohledy umně spletené v jeden celek - na jedné straně básník opěvuje krásy přírody a vlasti a do toho zapadá vynucená smrt člověka, který miloval život i tu okolní přírodu. S něčím krásným přicházívá ruku v ruce i to smutné... je to prostě klasika.
Nádherné rytmické verše, vukově dotažené k dokonalosti. Příběh je spíše vedlejší a slouží jen jako nosný podklad pro úvahy o světě i životě jedince.
Karel Hynek Mácha je dneska považován za skvost básnické literatury období romantismu. Máj jsem četla dvakrát. A i po druhém čtení jsem usoudila, že měl evidentně k dispozici kvalitní oblbováky a halucinogeny. Z mého pohledu to mělo zůstat u těch pár výtisků, které si vytiskl na vlastní náklady, protože vydavatelé měli tehdy stejný názor jako já.
Sice ho perfektně rozeberu i po 4 letech od maturity, ale nevidím v tom žádný smysl. Jsou mnohem lepší díla, než tohle které vám doslova vnucují pomalu většinu studia.
Kdybych mohla dám tak půl hvězdičky - opravdu dobře se na tom naučí některé básnické figury. Jiný přínos to ale nemá.
Klasika, která má na dnešní dobu složitý jazyk, ale dýchá z ní atmosféra, až z toho mrazí.
Klasika, kterou známe snad všichni ze školních let. Já na básně moc nejsem, ale jsem ráda, že jsem si knižku přečetla. Věřím, že Máj má spostu fanoušků, já jím ale nejsem. Knihu jsem si přečetla spíš k úctě k autorovi a protože si myslím, že na klasiky by se nemělo zapomínat, nicméně se k ní nejspíš vracet nebudu.
Přečetla jsem ji jen kvůli výzvě, ale básničky nejsou nic moc pro mě. Přesto znovu se po letech vrátit bylo zajímavým prožitkem, vzpomenout si na chvíle školou povinné.
Vrcholné dílo Karla Hynka Máchy. Opravdu dlouhá srdcervoucí a smutná báseň/balada, kde Mácha výborně spojuje tři hlavní postavy - plačící Jarmila, ve vězení před popravou děsící se Vilém a nakonec Hynek - sám autor jdouc se poklonit hrobu. Jen si představte - přečíst si to během májového západu slunce! Hynku, Vilémé, Jarmilo! ...
Moje téměř neoblíbenější kniha, ačkoli poezii nemusím k této knize se vždy ráda vracím a určitě ji ještě několikrát do ruky vezmu. Nedávám knize pět hvězdiček z toho důvodu, že mě příliš nezaujala intermezza.
Tak jsem to znovu prošla, víceméně jen kvůli Výzvě, a pořád nic. Nevím, jestli tomu škodí povinná četba nebo moje nevzdělanost, tupost pro poezii a neschopnost tak nějak emočně ocenit toto zásadní dílo ve vývoji české literatury?
Jsem rád, že jsem si tuto klasiku přečetl a mohl si tak udělat pomyslnou fajfku, ale emočně mě to minulo - a to o dost. Co na tom, že se jedná o koncert zvukomalby, když jsem se do toho nedokázal ponořit.
Poezie, která dojímá, povznáší a zaujímá už generace čtenářů, jejíž první verše, jsou- li někde citovány či parafrázovány, pozná s povzdechem úcty každý, kdo zve se Čechem. Vrcholné dílo českého romantismu, říkají učebnice. Ano, sám se věnuji psaní, ač tedy povídek, leč mohu- li něco podobného hodnotit, pak napsáno je to naprosto skvěle. Se čtivostí už je to horší, kdosi pode mnou napsal, "nehodné moderního čtenáře," doba je tam sice znát, ale za to autor ani dílo nemůže.
Mám- li se vyjádřit k Brabcově prapodivném filmu, povím jen; hrůza děs a odpad. Toť můj skromný názor. Máj je knižní klasikou, ke které bych se rozhodně vrátil radši, nežli například k Babičce, která je dle mého vhodná pro starší věkovou kategorii, nežli pro žáky základních škol. Myslím si, že ji dokáže ocenit člověk zkušenější a jazyka více znalý, nežli dítě na základce.
Podobně se to má s Májem. Cestu k němu si musí každý najít, ne každému se bude líbit, ale vždy zůstane na místě které si vydobyl a v osnovách, kam je přidělován.
Rozhodně hodnotné a výjimečné dílo, jehož stránky si však často musíte přečíst znova, abyste je pochopili, což pro mnohé může být obtěžující (například pro mě) a mnohé může od čtení odradit. Přestože se jedná o romantismus, postavy ani děj mě moc nezaujaly. Pro milovníky poezie a romantiky je to to „pravé ořechové,“ ale pro mě, jakožto fanouška prózy a fantasy nebo sci-fi je to hlavně povinná četba.
Kdysi jsme se učili ten známý kus básně nazpaměť, tak jsem si to zapamatovala jako báseň o lásce a ejhle, není to jen láska...
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literaturaČást díla
Abelard Heloise
An den Gräbern der Freunde
An der Friedhofe
Básně bez nadpisů a zlomky
Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
1954 | Máj |
2012 | Máj / Kytice |
1981 | Marinka |
1959 | Pouť krkonošská |
1930 | Cikáni |
Tak jsem se díky Čtenářské výzvě vrátila do studentských let a stále je to pěkné :-).