Máj
Karel Hynek Mácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44471/mid_maj-cWw-44471.jpg
4
6063
6063
Mácha vydal Máj jako šestadvacetiletý v roce 1836 vlastním nákladem v šesti stech výtiscích. Porozumění od svých obrozeneckých souputníků se však nedočkal. Máchovu velikost rozpoznali až následující generace. V roce 1923 nakladatel Otakar Marien-Štorch oslovil svého přítele Jana Zrzavého, aby pro jeho nakladatelství Aventinum vytvořil obrazový doprovod k Máji. A malíř vytvořil ilustrace, které jsou dnes pro nás neodmyslitelně spjaty s Máchou a jeho básní, i přesto, že mezi jejich vznikem je mezera téměř devadesáti let.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem tuto knížku dvakrát. Po druhé to bylo proto, že jsem se v ní na poprvé chytla je u prvních veršů a pak sem tam. Ale ani na podruhé jsem neměla štěstí. Možná jsem nechápavá, možná nejsem naladěná na tu správnou vlnu. Ale přiznávám, že kdyby mi tenkrát třídní na střední neodvyprávěla děj tak do dnes nevím o čem to v podstatě bylo.
Tak jako na každého prvního máje, jsem ani letos nevynechala svou tradici, kterou dodržuji po dobu více než deseti let, a sáhla po básni Máj. Za tu dobu jsem ho již zažila ve všelijakých verzích a prostředích, jako různá knižní vydání čtená na lávce nad modravým potůčkem, na pařezu za ševelení listů, v srdci Krkonoš, pokrytých jemnou sněhovou pokrývkou a dokonce i jako hromadnou noční recitaci na veřejném chatu či letos poprvé jako ebook čtený přesně po půlnoci. Avšak za ta léta jsem zjistila, že na prostředí ani formě nezáleží, Máj mě dostane tak jako tak. Magická atmosféra této básně mě obklopí a vtáhne do děje, jako bych ji četla poprvé, jedno zdali je noc či den nebo zdali jsem v přírodě či vprostřed rušného města. Věřím, že se mi nikdy neomrzí a jsem si jistá, že mě svou krásou bude okouzlovat ještě po mnohé roky.
Kam sa hrabú upokojujúce lieky a drogy na toto:D maximálne rozleje pokoj po duši:)
Je to asi moje chyba, poezii moc neholduji a nerozumím jí. Ale není to ošklivý, to ne, jen to už prostě nechci číst znova.
Přiznám se, že jsem tuto knihu četla z donucení, bohužel se k ní asi už nikdy nevrátím...
Musím říct, že mě bohužel moc neoslovil. Možná jsem nebyl správně naladěn, zkusím přečíst prvního máje, to bude ta pravá atmosféra :-)
Myslím, že vedle talentu autora přispívá k odolnosti vůči času i turistické a přírodní pojetí básně: nejlepší pasáže jsou o mracích, obloze anebo měsíci. Případně o náladě, když osamělý turist sedí na vyvýšeném místě a hledí do noční severočeské krajiny; zdálky zaštěká pes, zazní trubka, pak ticho. To můžeme prožívat úplně stejně dnes, jako to prožíval p. Mácha.
Čili bych Máj p. Máchy klidně doporučil: jest kvalitním (kromě prologu tedy) a dnes již zdarma.
Hynku, Viléme, Jarmilo! Co víc dodávat, tohle dílo musel číst snad každý, zejména díky povinné literatuře. :-)
Některé pasáže jsou úžasné a zapamatovatelné, ale na některé zkrátka nejsem ten správný poeta. Kdybych měla víc času a mohla se na každou větu soustředit přes minutu, asi bych si to i mnohem víc užila. Báseň ale za přečtení určitě stojí, i kdyby to mělo být jen rychlé přelétnutí, těch pár stránek se dá zvládnout a v určitých místech se jistě budete chtít zastavit sami. Já se třeba zůstala pořádnou chvíli rozplývat nad tou neuvěřitelnou změtí úžasných oxymóronů. Ale pokud básnickým figurám až tak neholdujete, nemusíte se bát, Mácha vás sice bude strašit frází "tam žádný - žádný - žádný cíl", ale nakonec se do cíle dostanete a zjistíte, že ho vlastně už dávno znáte a je vám poměrně blízký.
Máj je nádherná báseň - a asi i jediná poezie, společně s Kyticí, kterou jsem opravdu přečetla, rozumím jí a ráda se k ní vracím. Krásně popsaná krajina, pocity hlavních postav i děj. Jediné, co bych snad trošičku vytkla, je část s duchy, která mi tam při prvním čtení moc nepasovala a nelíbila se mi, beru však to, že k dílu bezpodmínečně patří a bez oné části už by to nebylo ono.
Geniální básnická skladba. Mácha používal skvostné básnické prostředku jakým není rovno. Osobně jsem četla několikrát a pokaždé uchvácena genialitou veršů. Mezizpěvy tvoří vkusné a symbolické přechody mezi jednotlivými částmi, poslední zpěv je originálním uzavřením celého příběhu. Trochu škoda, že je tolik odsuzován lidmi, kteří jej četli pouze z povinnosti k maturitě (popravdě, nechápu, jakým právem si takoví lidé, kteří čtou jen z povinnosti nárokují schopnost objektivně hodnotit knihy), myslím, že valná většina z nich děj ani nepochopila bez toho, aby si o něm přečetla nějakou anotaci na internetu. Máj není četba pro hloupé (a řekněme si upřímně, možná proto je zde tolik záporných hodnocení, protože procento lidí s touto úrovní inteligence je poměrně vysoké a paradoxně, právě ono procento má pocit, že má nejvíce co říci). Pro mě jedno z nejlepších poetických děl, které jsem kdy četla.
Ne, ne, ne a ještě jednou NE!
Omlouvám se všem příznivcům, ale tohle byly pro mě ta nejhorší a nejnudnější kniha z povinné četby k maturitě a byla pro mě opravdu za trest. Ano, vím, že sama bych nikdy nic takového nevytvořila, ale ruku na srdce, pokud by někdo napsal takový "brak" dneska, pochybuji, že by se četl a stal tak úspěšným. Za sebe samou musím dát odpad.
Od Máje jsem čekala víc. Začáteční verše, které jsem se učila na ZŠ byly snad nejhezčí z celé knihy. Zbytek jsem popravdě moc nepochopila a ani mi to edávalo velký smysl. Musela jsem si jí přečíst dvakrát, abych alespoň trochu pochopila, o co tam jde. Každopádnš Máchovo popisování krajiny České republiky mě nadchlo.
Kniha mě nenadchla.
Je to pouze můj osobní názor a v podstatě nemám ani právo o Máji psát ve špatném smyslu, protože bych sama nic podobného nevytvořila, avšak... Děj je celkem o ničem, popsán moc oklikou, verše jsou zbytečně složité. Dílo rozhodně není tak moc čtivé jako třeba Kytice.
Kdyby Máj vznikl dnes a ne v době NO, kdy byl nedostatek českých děl a cokoliv, hlavně když to bylo napsáno ve verších, se stalo stěžejním dílem a mnoho lidé k němu vzhlíželo, nechytl by se a rozhodně by jej nečetlo tolik lidí.
Ovšem každý má jiný styl ;)
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literaturaČást díla
Abelard Heloise
An den Gräbern der Freunde
An der Friedhofe
Básně bez nadpisů a zlomky
Bez nadpisu (1)
Autorovy další knížky
| 1954 | Máj |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 1981 | Marinka |
| 1959 | Pouť krkonošská |
| 1930 | Cikáni |
Máj patří právem ke klasice české literatury. A rozhodně to není žádná zkostnatělá snůška nepochopitelných slov. Je to stále živé a hluboké dílo, které lety neztratilo nic ze své krásy a ještě dlouho neztratí. Pro mě to není brožura ze školní lavice, ale nádherné, inspirativní dílo.