Máj
Karel Hynek Mácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/empty_bmid.jpg
4
6044
6044
Úvodem a poznámkami opatřil Karel Hikl.
Přidat komentář
Necítím se zcela oprávněna hodnotit tento poklad české literatury (vzhledem k mému věku a vzdělání), ale dovolím si napsat, že Karel Hynek Mácha pracuje s romantickými motivy, citem a českým jazykem naprosto neskutečným způsobem. Jedná se o byronskou povídku, přirozeně není právě dějový, ale ta vyjádření citů, stavů, ty neuvěřitelné popisy...pro průměrného čtenáře dnešní literatury to může být trochu čtenářský oříšek, ale myslím, že ho měl rozlousknout a znát každý vzdělaný Čech.
Poezie není moje parketa, nerozumím jí, proto hodnotím jako velice špatné čtení, kterým jsem se musela prokousávat. Výňatek z básně jako by oslavoval lásku dvou milenců, ale chyba. Z obsahu Máje jsem byla znechucená. Už číst nebudu, stačilo mi to jednou. Mácha nemá v mé knihovně místo.
Klasika a povinná četba na všech školách + rozbor díla. Ale já Máchu mám ráda a jeho díla mi přijdou prima.
I přes mnohé ujišťování mých vrstevníků, že todle teda číst nemám a že je to blbost, jsem Máji neodolala - hlavně protože mi jeho neznalost připadala dost nepraktická. A dobře jsem udělala!
Jako čtenář ještě mám co dohánět, ale myslím, že krásu tohoto díla již dovedu aspoň částečně ocenit. A že to je krásné.
Prostě nádhera :) Koupila jsem si toto krásné vydání do knihovničky a musela si znovu oživit tak důvěrně známé verše, dokonce jsem si to dala s hlasitým přednesem a kochala jsem se :) Části, které jsem se učila ve škole zpaměti si ještě stále nazpaměť pamatuji a pořád mi ty verše připadají krásné.
Nádherné, geniální. Úžasně napsané, plné nejrůznějších stylů. Napínavé, akční, smutné, krásné. Dojalo mě, bála jsem se, doufala jsem, žasla jsem.
Tak jsem si opět po x-té přečetla Máj, abych si ho mohla zapsat do četby. Na základní škole jsme museli recitovat část zpaměti a dodnes si to pamatuji. Ale k přečtení celého Máje jsem se dokopala až k maturitě. Vše má svůj čas. Je to pro mě dost důležitá věc. (zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj ...)
Četla jsem jako povinnou četbu k maturitě a díky bohu jsem si to nevytáhla. Náročné, ale krásné
Těžko se mi hodnotí poezie a k tomu ještě tak klasická jako je Máj. Samozřejmě že jsou tu krásné popisy přírody, nádherné verše, ale možná protože je kniha pořad dokola dopodrobna probírána ve škole, si ji nedokážu užít tak, jak bych chtěla. Třeba se k dílu v nějaký podvečerní májový večer ještě vrátím... :)
Máj - Vrchol Máchovy tvorby beru jako jeho zpověď, neboť je známo, že Mácha byl sám nejistý, podivný, nešťastný umělec a to se odrazuje v jeho dílech. Oceňuji odvážnost jeho stylu, které pro 1. polovinu 19. století nebylo obvyklé, nacházíme se v době národního obrození, tedy populární literatura obsahovala díla oslavující národ, tím pádem až pozdně-kapitalistický člověk retrospektivně dokáže plně oceňovat Máj, jenom protože nezažil dobu národního obrození.
Vzpomínám si na knižní výzvu, kterou v minulosti uspořádal Luboš. Zvolil knihu MÁJ. Knižní výzvy jsem se zúčastnil a natočil jsem video v lese, kde jsem vzpomínal na tuto knihu. Knihu jsem nečetl jako povinnou četbu na střední škole, pokud si vzpomínám, tak snad jen pár stran, ale pak jsem to vzdal. Ale v pozdějším věku jsem se ke knize vrátil, přečetl jsem ji před knižní výzvou, ale přesto jsem se rozhodl zúčastnit. Pamatuji si, že někteří booktubeři natočili video a strhla se docela mela na české knižní booktube scéně. Nelíbil se mi komentář od jednoho mladého muže, který psal pod Lubošovo video, a docela mne tento komentář zklamal. Samozřejmě divák může napsat komentář, jak se mu video líbilo, ale nelíbil se mi styl, jakým ho ten mladý muž napsal. Byl docela urážlivý a působilo to na mě, jakoby se vytahoval, jakoby byl nejchytřejším na světě a chytal se každých maličkostí, ačkoliv třeba mohl mít pravdu, ale ten urážlivý a nenávistný tón mne vyváděl z míry.
MÁJ je náročná kniha, asi jedna z nejnáročnějších knih, kterou jsem četl ve svém životě. Příběh po obsahové stránce není složitý, ale pokud se pustíme do rozboru této lyricko-epické básně, která byla vydána v roce 1836, tak můžeme tvrdě narazit. Je to klasické dílo českého romantismu. Báseň má 4 zpěvy, 2 intermeca (mezizpěvy) a vlastenecký předzpěv. V této básni se vyskytuje hodně jazykových prostředků, jako je například zvukomalba, metonymie, metafora, epiteton (básnický přívlastek), personifikace a další jazykové prostředky. Upřímně řečeno jsme na střední škole tuto báseň příliš „nepitvali“, jako tomu je asi na gymnáziích, kdy studenti musí určovat také metrické systémy. My jsme toho byli naštěstí ušetřeni. Těžko říci, jestli by mne bavilo takto do hloubky rozebírat tuto báseň. Myslím si, že v době, kdy jsem studoval, tak nikoliv. Možná kdyby nám tuto problematiku profesorka vysvětlila, tak bych tomu přišel na kloub a nedělalo by mi to problémy. Samozřejmě jsme četli také ukázku této básně. /Poznámka na okraj: Mácha na konec verše a poloverše kladl jednoslabičné slovo, takže tímto byla zachována vzestupnost verše./
Osobně bych si MÁJ nevybral do povinné četby pro její těžkopádnost a složitost. Vzpomínám si, že se mi kniha nečetla příliš dobře, mnohým věcem jsem asi ani dostatečně neporozuměl, co tím chtěl autor říci. Samozřejmě, že kniha má určitě umělecké kvality a češtináři asi na tuto knihu nedají dopustit a mají knihu v oblibě a rádi se v ní „pitvají“ a zatěžují studenty rozborem této básně. Souhlasím s panem VÁCLAVEM PROKOPEM, který napsal několik skript z literatury (komentáře k těmto skriptům jsem už napsal), že by profesoři neměli zatěžovat studenty metrickými systémy, spíše by to měla být okrajová látka, případně do seminářů, anebo pro studenty češtiny na vysoké škole. Myslím si, že pro běžného čtenáře jakým jsem já, to byla složitá četba. Možná někdy v budoucnu bych se mohl k básni vrátit a možná přehodnotit svoje hodnocení, ale nemyslím si, že bych změnil názor. Možná po druhém přečtení budu báseň vnímat jinak a uvidím věci, které jsem třeba předtím neviděl, anebo nedocenil. Vzpomínám si, jak nám profesorka češtiny pustila LP desku s MÁJEM a my jsme poslouchali. Nevzpomínám si, jestli jsme LP doposlouchali až do úplného závěru, ale hodinu to nepochybně oživilo. Samozřejmě jsme se museli naučit některé verše, které si pamatuju dodnes, ač je to k neuvěření po tolika letech co jsem studoval na střední škole. Nechápu, jak si je můžu pamatovat do dnešního dne, ale je to pravda. Možná bych mohl vyzkoušet také audioknihu a zjistit, jak by na mne působila Máchova slova po letech, kdy jsem knihu četl naposledy. Uvažuju, že bych mohl v budoucnu vyzkoušet nějakou knihu z Máchovy prózy. Uvidíme, jestli dám Máchovi ještě jednu šanci. :)
Na závěr bych chtěl říci, že výklad poezie není jednoduchý, pro mě je poezie obtížnější na celkové pochopení, nemluvě o nějakém rozboru. Proto bychom měli být ohleduplní ke čtenářům, kteří se pokoušejí něco říci o této básni, nebo obecně o jakékoliv básni a neměli bychom se určitě vysmívat a vyzdvihovat nedostatky, které nám čtenář sděluje, jak tomu bylo v případě toho mladíka, o kterém jsem už psal. Mladíka jsem znal z několika videí, působil na mne příjemně, a pak takové zklamání, škoda slov. Běžný čtenář této básně chce vyjádřit své pocity a myšlenky, které z této básně měl při čtení a nemusí se nutně vyznat ve všech pojmech, které k výkladu této básně patří. Báseň má hodnocení pouze 72 % a hodnotilo ji velké množství čtenářů, takže to také o něčem vypovídá. Určitě existují čtenáři, kterým se báseň líbí a kteří ji četli opakovaně a třeba všemu porozuměli. Já se bohužel řadím k druhé skupině čtenářů, které báseň neoslovila do takové míry, aby na ní pěli ódy.
Knihu hodnotím na 60 %. Nevzpomínám si už, jaké vydání jsem četl. Mám pocit, že to byla kombinace MÁJ/KYTICE z Levných knih, ale už si přesně nevzpomínám.
Básně jsou pro mě těžké čtení jsem zjistila diky letošní Výzvě. Ale Máj se mi četl lépe než stále rozectene Alkoholy. Zdlouhavé čtení, ale diky za to, že už neznám jen školní výtah z Máje. Na konci tohoto vydání jsou přidány kritiky tohoto noveho dila z roku 1836,kdy během jejich psaní básník náhle umírá. Je srovnavan s Byronem a kritizovan za stejny styl psaní, ale i pochvalovan J.K.Tylem.
Ze školy jsem znala pouze úryvky a tak jsem si chtěla doplnit čtenářský deník. Čtení pro mě bylo dost náročné, několikrát jsem se musela v textu vracet. Nechci hodnotit hvězdami, protože ač to není čtení pro mě, je to klasika české literatury.
Co říct k Máji od Karla Hynka Máchy, co ještě nikdo jiný neřekl? Klasika ze všech klasik nejklasičtější (tedy hlavně na české literární scéně). Popravdě se přiznám, že poezie mne nudí. I když jsem člověk, který dokáže rozpoznat jednotlivé narážky a skrytá poselství, tohle při čtení prostě dělat nechci. Ale tady mi to šlo tak nějak samo. Hynku, Viléme, Jarmilo, kdyby bylo takových básnických knih více, byl bych větší fanoušek poezie.
Máj je prazvláštní kus poesie, jen co je pravda. Na jednu stranu je obecně brán jako jedna z nejúžasnějších česky psaných básní, na stranu druhou se jedná o dílo čtenářsky hůře přijímané, hlavně poté mezi mladšími lidmi – mými vrstevníky.
Báseň je kraťoučká a jednoduchá. Na základní škole mi dělalo poněkud problémy se ve verších zorientovat a když jsem se musel učit zpaměti ono pověstné „Byl pozdní večer – první máj –„, vůbec jsem se nebavil a báseň jsem na šest let odložil k vodě.
Nyní, když jsem se konečně zbavil svého strachu a s tím, že už jsem nějakou tu poesii přelouskal, jsem se u básně nejenom bavil, ale dokonce jsem si ji i několikrát recitoval.
Temnota, která je ukryta ve verších, stejně jako láska, pomsta a mnohý jiný cit, mě ohromila. Vedle krásně popsaných citů, však kniha obsahuje neuvěřitelně krásné popisy přírody a krajiny vůbec. Tyto popisy vyvedené cele dokonale vás vtáhnou do děje a nepustí.
Děj básně je depresivní, konec smutný. Zároveň je však kniha protknuta romantickým citem. Tento cit je však zkalen zklamáním… „ Bez konce láska je! – Zklamánať láska má!“
Když jsem smutný, vzpomenu občas na verše této skvělé básně. Neřadí se mezi mé nejoblíbenější, ale daleko v listu také není. Jsem rád, že jsem si ji přečetl a klaním se před panem Máchou a jeho geniálním talentem.
Musím ti, Karle Hynku, dát plný počet hvězdiček, protože některé tvé verše umím i po mnoha letech od maturity zpaměti a po tvé knížečce sáhnu někdy, když potřebuji zlepšit náladu. Příběh je tragický, smutný, po zločinu následuje krutý trest. Rozhodně nedoporučuji číst dětem školou povinným, i středoškoláci s ní mohou mít problém. Všechno chce svůj čas.
Klasika, ale nějak jí nemůžu přijít na chuť. Rozvláčné popisy, ve kterých se ale podle mě jinak dojemný příběh trochu ztrácí.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literatura
Část díla
- Abelard Heloise
- An den Gräbern der Freunde
- An der Friedhofe
- Básně bez nadpisů a zlomky
- Bez nadpisu (1)
klasika a povinná četba, Mácha je jeden z mála autorů poezie, po kterým šáhnu, pokud musím