Májové růže
Dot Hutchison
Sběratel / Záhrada motýľov série
< 2. díl >
Čtyři měsíce po výbuchu v Zahradě, kde zvrhlý psychopat držel mladé dívky, se agenti FBI snaží pomáhat přeživším s návratem do každodenního života.
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno:
2019
,
XYZ (ČR)
Originální název:
Roses of May, 2017
Interpreti: Martin Písařík , Eva Josefíková
více info...
Přidat komentář
Hezky propojeno s prvním dílem, člověk si tak osvěžil minulé čtení, ovšem ty kytky byly fakt hrozné, já bych utekla na konec světa, jak to mohly vydržet.... za mě dobrýýýý
Dlouho jsem se nemohla do knihy začíst, ale druhá půlka se četla výrazně rychleji. Rozhodně to není pokračování příběhu Sběratel motýlů. Společní jsou pouze vyšetřovatelé, hlavní příběh je úplně jiný a výborný. Ze Sběratele motýlů se zde mihne pouze pár postav, které mají vedlejší funkci.
Nastavovaná kaše. Kniha navazuje na předchozí autorčinu knihu a čerpá z ní. Bohužel by na to stačila jedna kapitola a tady se to rozmazává po celé knize. Je to rozvleklé a utahané, neustále se opakují stejné zápletky a situace. Na knihu jsem se těšila, protože předchozí byla výborná. Tato je ale tak špatná, jako by ji psal někdo jiný. Připadá mi, že si autorka vymyslela některé situace a vší silou se je snažila nacpat do jakéhokoliv příběhu. Třeba detailní popisy květin, nebo tlachání během šachových partií. Příběhu to vůbec nepomohlo, byla to jen výplňová vata.
Jsem rozpačitá a celkem zklamaná. Příběh Motýlů měl skončit, nerozumím jeho pokračování, přišlo mi že dívky byly do děje tak nějak násilně vnuceny. Sblížení sestry -jedné z obětí dalšího vraha - s agenty, mi přišlo nepravděpodobné, bylo až příliš intimní. Bohužel to nezachránil ani konec, nevěřím že by matka dceru v tomto úmyslu podpořila.
Autorka píše zaujímavým pútavým štýlom, ale celé je to také naivné a hlavne nereálne...škoda
Mně se kniha hezky četla, byl to pro změnu pohled na to jak se z trestným činem vyrovnávají oběti a jejich rodina.
Já si naopak myslím, že knížka je dobrá. Je psána z pohledu oběti, spíš je poklonou obětem, které musí jít dál a žít si svůj život, poté co jim někdo převrátil život vzhůru nohama. Asi to není tak úplně detektivka, ani předchozí díl nebyl.
Abych byla upřímná, tak nevím, co si o knize mám myslet. První díl byl prostě skvělí, jasně byl nereálný, ale o tom knihy jsou :)) Chování holek v Zahradě bylo ale uvěřitelné. Ale Májové růže.... Nevím. Nelogické jednání postav.Kniha se mi víc nelíbila než líbila.
Mě se kniha líbila stejně jako první díl (Sběratel motýlů). Je poutavě a dobře napsaná. Těším se i na závěrečný díl této trilogie (Letní děti).
Strach ještě nikdy nebyl tak fascinující... Ehm, jak se to vezme. Nesuď knihu podle obalu, protože tady se strachu nedočkáte.
Původně jsem jí chtěla dát 3*, ale po několika pro a proti jsem zvolila o hvězdu míň. A proč?
- do příběhu jsem se nedokázala začíst, nekonečné tlachání o Priye a jejím šachovém turnaji s veterány.
- nesmyslná návaznost s motýly z předchozího dílu, pro mě úplně nepochopitelná, a to jak objevením se několika dívek ze Zahrady, tak navštívení jejich vrahů.
- nepochopitelné jednání Priyi a její matky, které si usmyslily, že vraha dopadnou samy, a tak o tom pomlčí. Ano, odhadla jsem, který "květinář" nakonec půjde i po Priyi, ale doufala jsem, že to zachrání aspoň ten konec! A útok a rvačka v kostele se udála asi na jedné stránce a neschopní detektivové už dostali zprávu, jak je Priya i vrah v nemocnici. Happy end jak poleno a do toho vám zbývá ještě 50 stran. (Kde se oslavuje dívčino hrdinství, dlouze se s ní loučí její nové kamarádky ze Zahrady a ona se s matkou stěhuje do Evropy.)
- Už dlouho mě nevytočili tak neskutečně neschopní detektivové, jako tady. Zatímco v minulé knize se to vedlo jen formou výslechů a flashbacků, tady to byli "opravdoví" poldové, co nespí a přes noc zůstávají v kanceláři s levnými krabičkami jídla. Oukej, a co dál? Žádnou velkou akci nebo pátrání byste u nich těžko pohledali. Babrali se složkami šestnácti mrtvých dívek a na to nejočividnější a nejpravděpodobnější narazili ještě později než Priya, která pátrala na vlastní pěst, (SPOILER) a vrahem byl příbuzný první z oběti. A to se stačilo podívat na ty památeční stránky zesnulých dívek na Facebooku. Uuf, už jsem možná po těch špičkových thrillerech typu Carter a Kepler pintlich, ale tohle bylo vážně špatné. Obdivuji sama sebe, že jsem těch 356 stran překousala do konce. Váhala jsem, jestli dám šanci ještě poslednímu dílu z této trilogie, ale jsem pevně přesvědčená, že by to bylo jen další zklamání.
Tahle kniha byla zvláštní. Příběh jako takový se mi líbil, i když pro mě byl nepochopitelně propojený s motýly. Ovšem zpracování byl téměř propadák. Šíleně dlouhé kapitoly, dá li se to tak vůbec nazvat, a přeskakování z jednoho tématu na druhý. Chvilkama jsem se ztrácela a trvalo mi než jsem pochopila o čem se píše.
Nechci dávat hodnocení odpad, ale tahle kniha neměla žádný děj. Nelíbilo se mi násilné vstupování "motýlů" do děje, myslím, že tam vůbec nemuseli být. Prostě jeden případ vyřešený, jdeme na druhý. Od začátku mi bylo jasné, že matka s dcerou něco kujou a došlo mi co. Pachatele jsem odhalila celkem jednoduše i přes ten pokus autorky zmást nás někým jiným a nemyslím hlavním městem Londýna, ale tím druhým.
Nazvala bych to asi tak, že mě kniha otravovala číst.
Za mě stejně dobré jako předchozí díl. Nemuset chodit do práce zhltnu tuto knihu jako malinu během jednoho dne.
Po první knize, která se mi líbila moc, jsem se tentokrát silně zklamala. Příběh je zdlouhavý a nedokázal mne vůbec strhnout, nebo aspoň zaujmout. Kromě toho jsem nenašla ani jednu postavu, která by mi byla vyloženě sympatická - i když je jasné, že tohle byla opravdu moje chyba ;-). Zajímavý byl až úplný závěr, ale ten už celkový dojem zachránit nedokázal. Knihu tedy hodnotím třemi hvězdičkami, byla jen průměrná a určitě se k ní už vracet nebudu.
Pomalejší tempo vyprávění, napínavé momenty a románové pojetí. To jsou atributy které mám u knih moc ráda. Jenomže přímo nesnáším nelogické kroky. A těch je bohužel zhruba od poloviny knihy víc než dost. Policie, Priya ani její matka se nechovají ani trochu věrohodně. Zároveň knize schází nějaký moment překvapení. Audioknižní zpracování je perfektní. Především musím vyzdvihnout hudební podkres této audioknihy.
První díl byl jednoznačně lepší. Knížku jsem přečetla, ale konec se mi neĺíbil. Nevim která máma by svou dceru vystavila takovému riziku. Ale dám ještě šanci třetímu dílu.
Po Zahradě motýlů jsem dala další šanci knize této autorky. Opět nejsem nijak nadšená. K dočtení knihy jsem se musela nutit. Sice tam bylo pár mužských postav, ale celkově mi kniha připadala jako oslava velkého sesterství žen, které se nedají. To by samo o sobě nebylo tak špatné, ale to zpracování. Přítomnost hrdinek z předchozího dílu nijak knihu nevylepšila, nepřispěla k ději, který s nimi v podstatě nesouvisí. A pokud jde o hlavní dějovou linii, tak mě otravoval neustále se opakující děj, pořád stejné schema -nechci tu spoilerovat, ale až se dostanete k tématu opakovaných květinových zásilek a toho, co po nich následuje, nebo třeba k šachům, tak pochopíte.