Majster a Margaréta
Michail Bulgakov
Román Majster a Margaréta považoval Bulgakov za svoje najdôležitejšie dielo, hoci vedel, že v Moskve v tridsiatych rokoch 20. storočia mu ho nikto nevydá. Román začal písať už v roku 1928, o rok neskôr vznikla pod názvom Konzultant s kopytom jeho prvá verzia. Na Majstrovi a Margaréte v ich definitívnej podobe však Bulgakov pracoval celý život a dielo dokončil päť dní pred svojou smrťou. Posledné kapitoly už diktoval. V Sovietskom zväze vyšla kniha prvýkrát až v roku 1966. Majster a Margaréta je román o románe, čo autorovi umožnilo spojiť dve dejové línie: na jednej strane je príbeh násilne umlčaného autora, neuznaného oficiálnymi štruktúrami, v ktorom rezonuje faustovský motív; na druhej strane príbeh literárnej postavy, Pontského Piláta, ktorý však nekopíruje biblickú verziu, ale ponúka čitateľovi nový pohľad na udalosti v starom Jeruzaleme. Román bol v rozdielnom čase rozlične prijímaný a hodnotený, aj jeho interpretácie sa rôznia. Nesporne však patrí k najoriginálnejším dielam minulého storočia, v ktorom autor syntézou grotesky, satiry a mytológie vyjadril nielen svoju filozofiu, ale na príbehu Piláta, ktorý dal ukrižovať Krista zo strachu pred vyššou autoritou, vytvoril aj symbolickú paralelu s pomermi v Rusku v dvadsiatych a tridsiatych rokoch 20. storočia.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , Petit PressOriginální název:
Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita), 1967
více info...
Přidat komentář
Fantazie...škoda, že se takových knih nepíše víc. Rozhodně si ji v životě přečtu ještě několikrát, pořád v ní člověk najde něco nového.
No, nebylo to snadné čtení, obzvlášť první část se mi četla velice pomalu a ztrácela jsem se v postavách. Ke konci jsem už však knihu odkládala zřídka. Těžko říct, jak si příběh vyložit, mě se však realismus spojený s magickými elementy líbil, i zakompované úryvky o Pilátovi byly skvělé.
zparodovat molocha - to kdybychom v Čechách, my pasivní a věčně trpící posluhovači, také tak pěkně uměli
Jsem ráda, že jsem se k této úžasné čtivé knize dostala. Příběh Piláta Ponskýho do příběhu se spisovateli a mistrem s Markétou krásně zapadl.. Na tu dobu je to parádní fantazie! ;)
Co komentář, to trochu jiná interpretace - přesně to vystihuje Bulgakovův vrcholný román. A ono je to oprávněné, protože Mistr a Markétka je variací na faustovské téma, jinotají tuhého sovětského komunismu, úvahou o údělu umělce v nelehkých politických časech, černohumornou groteskou o malosti člověka a mnohem mnohem víc. Bulgakov proplétá linii současnou a tu s Pilátem Ponským, na jehož příběhu po svém vykládá tuto biblickou událost a jako by vytvářel vlastní evangelium, které z Piláta dělá úplně jiného člověka, než jak ho známe. Mistr a Markétka se asi nedá úplně pochopit a každé další přečtení odhalí novou vrstvu románu, která předtím zůstala skryta, nebo jsme ji jen nechtěli vidět. Šílené věci se tu střídají s těmi zcela normálními, existenciální filozofie s humornými situacemi a svérázné postavy s těmi ještě svéráznějšími. I když je dílo náročnější, je psáno čtivě, "lehce" a s takovou nadsázkou, že se dobře čte a drhne jen málokdy. Na plný počet to u mě zatím není, protože je to přece jen místy zbytečně složité a závěr není tak úderný, jak bych očekával, každopádně jde o jednu z nejlepších, nejzajímavějších a nejnápaditějších knih, jaké jsem kdy četl. Nadčasová záležitost. 85 %
Nepochybně velmi zajímavá kniha, ke které se s velkou pravděpodobností ještě vrátím, abych si některá místa ujasnila. Musím říct, že nejvíce mě kniha pohltila v první polovině. Později jsem měla občas pocit, že se nějak ztrácím a to nejen ve jménech. Takže si myslím, že s dalším čtením a při pekelném soustředění bych už mohla mít jasno a v tom případě není vůbec vyloučené dorovnání hodnocení na plný počet. Celkově mě kniha Mistr a Markétka určitě zaujala.
Magický realismus není úplně pro mě. Nemůžu říct, že by to bylo špatné, ale pro moji realistickou duši tam těch šíleností bylo až moc. A přiznám se, že konec mě neuspokojil.
Jedna z nejvíce WTF knih, co jsem kdy četla. Na mě asi až moc. Pamatuju si z toho jen změť charakterů, u kterých jsem nikdy zrovna nevěděla, jestli to teda je ten ďábel, nebo ne, přejetí tramvají a to jak je nějaká holka nahá na plese.
Myslím, že se mi líbily ty pasáže s Pilátem, ale vůbec jsem nenašla žádnou spojitost s příběhem.
Po čertech dobré... ale v těch všech postavách aby se čert vyznal! Mnohaletý čtenářský rest splněn, vrchol zdolán, vzpomínka na Annušku a její rozlitý olej však navždy zůstane!
Moje nejoblíbenější kniha. Četla jsem ji k maturitě a všechy přesvědčovala, že si ji musí taky vybrat. Poměrně těžké pro mě bylo neztratit se v ruských jménech a tak se mi občas vedlejší postavypostavy zamíchaly.
O četbu této knihy jsem se v průběhu let pokoušela několikrát. Vždycky jsem skončila velmi brzy. Tentokrát to bylo jiné. Od první části knihy jsem se nemohla odtrhnout. Pak přišla část nazvaná Markétka a já se asi na tři týdny zadrhla. Nemohla jsem se dostat přes ples. Když ples skončil, tak už to znovu bylo velmi čtivé. Ono to vlastně bylo čtivé i na tom plese, ale nějak jsem se s tou popisovanou realitou nedokázala sladit. Několikrát jsem si myslela, že to nedám. Tak jako dřív jsem měla chuť knihu odložit. Jenže výzva mě nakopla a jsem ráda, že jsem knihu poprvé dokončila. Její poselství mi hodně připomnělo Tajemného cizince od Marka Twaina (jednu z mých nejoblíbenějších knih). Je to jedna z knih, jejíž obsah nezapomenete ani po mnoha letech. Právem je považována za jednu z nejlepších knih, co kdy byly napsány.
Bulgakov to psal nehorázně dlouho, mně to taky trvalo přečíst "věky"...a v obou případech to stálo za to:). A vzhledem k dokonale padnoucím ilustracím Borise Jirků knihu obdivuju dvojnásobně!
Dlouho jsem se na tuto knihu připravoval (ležela mi v knihovně) a nějak se k ní ne a ne dostat. Nakonec mi k jejímu přečtení pomohla Výzva. Kniha je prostě super. Úplně mě dostala.
Fantaskní, absurdní, ironické, skvělé. A setsakra hodně odvážné. Na dobu, kdy dílo Bulgakov tvořil a stvořil. Ocitáme se mezi sovětskými literáty v Moskvě někdy kolem 30. let a v příběhu biblických rozměrů. Bůh, ďábel, Pilát Pontský, Ježíš. Vedle Mistra a Markétky je snad nejvýznamnější postavou tohoto groteskního Bulgakovova faustovského příběhu ďábel v lidské podobě Woland, který si bere na paškál všechno a všechny. Jediná cesta z průměrnosti je šílenství. Stejně tak cesta jak umlčet oponenty je prohlásit je za blázny. Bulgakov vytvořil geniálně globální panoptikum. Mistra a Markétku jsem si právě přečetla potřetí. A nejspíše ne naposledy. Zcela mě uchvátila a já v ní stále a znovu nalézám něco nového, hlubokého, pronikavého.
Štítky knihy
zfilmováno Moskva ruská literatura legendy o Faustovi magický realismus poslední kniha autora Pilát Pontský
Autorovy další knížky
1969 | Mistr a Markétka |
1987 | Zápisky mladého lékaře |
1989 | Psí srdce |
1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
1969 | Bílá garda |
V rámci letošní výzvy jsem přečetla podruhé - poprvé jsem četla asi před 20 lety. Tehdy to pro mě bylo bláznivé zjevení, nic podobného jsem do té doby nečetla, a obzvlášť mě bavila vedlejší linka s Pilátem Pontským, knih, které by se takhle neuctivě dotýkaly biblických témat, jsem taky do té doby moc nečetla.
Napodruhé jsem doufala, že toho pochopím víc, bude mi to víc dávat smysl - ale spíš ne. Asi to prostě není můj šálek kávy. Buď nad tím přemýšlím málo / špatně, nebo moc. První polovina byla každopádně stravitelnější.
A to je vydání od Rybka Publishers tak krásné!