Makaphovy dary

17.08.2014

Když jsem jako kluk četl poprvé tuto knihu, tak pro mě byla Afrika zemí nepředstavitelně dalekou, až bájnou. Stejně tak tyto příběhy a pohádky pro mě měly zvláštní kouzlo. Také se v nich střetává dobro a zlo, láska či nenávist, hloupost a chytrost - v některých příbězích vystupuje do popředí tajemná magie, v jiných zvířecí hrdinové (chytrý zajíc a lstivá antilopa). Pohádka Lampy deseti teriel byla téměř hororová - o deseti zlých sestrách, jejichž životní síla je ukryta v deseti hořících lampách, a které se neštítí ani vražd nevinných dětí, jen aby získaly nějaký prospěch - analogie s naší ježibabou se nabízí.
Příběhy vypráví slepý stařec Makapho.
"Jsem žebrák a mrzák. Jsem však také boháč, neboť mi byly oplátkou svěřeny dary, jimiž mohu potěšit vás, kteří jste mě nakrmili a darovali mi čistou rohož, abych se neušpinil. Přistupte blíž, přátelé! Usedněte na zemi v kruhu! Přijměte můj dar! "
Lidé poslechli. Usedli na zemi v kruhu kolem starce, ztichli a čekali.
Makapho začal vyprávět: ....