Vila na Sadové
Richard Sklář
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246758/bmid_vila-na-sadove-ULK-246758.jpg
4
353
353
Makléřka Bo série
1. díl >
Každý starý dům má svá tajemství... Román, který přináší dva nezávislé, ale prolínající se příběhy, odehrávající se ve vile na Sadové ulici v Ostravě v minulosti a přítomnosti. Zčásti román fiktivní, zčásti skutečný. 1941 Reinhard Heydrich nastupuje do úřadu zastupujícího říšského protektora a Johann Proske začíná v pohodlí luxusní vily na Sadové ulici psát svůj deník. Muž na prahu šedesátky, přední úředník kanceláře starosty Moravské Ostravy. Na první pohled ustrašený byrokrat však hraje dvojí hru. Původního majitele vily, celou jeho rodinu i cennou sbírku uměleckých předmětů ukrývá… 2013 Realitní agentka Roberta, přáteli nazývaná Bo. Životem protřelá padesátnice, které nechybí vtip, inteligence a skvělý úsudek. Se svým bývalým manželem vlastní úspěšnou firmu. Jejich společná minulost sahá ale mnohem dál. Do Bosny, kde před 20 lety pracovali jako elitní agenti Ministerstva vnitra. Tuto dobrodružnou část života už ale mají dávno za sebou. Alespoň si to mysleli… O vilu na Sadové, kterou jejich společnost prodává, se začne zajímat tajemný kupec. Při pátrání po jeho identitě odhalí podezřele mnoho indicií souvisejících s jejich bosenskou minulostí. Někdo krutý a chladnokrevný se je rozhodl najít a pomstít se. Hra "kdo s koho" začíná... Dva příběhy, dva osudy, minulost a současnost. A tajemství, které všechno spojuje… Skvěle namíchaný koktejl napětí, literární fikce, historických událostí a skutečných postav protektorátní Ostravy.... celý text
Přidat komentář
Knize se rozhodne nedá upřít ctivost a napinavost. Po pomalejším začátku jsem se nemohla od knihy odtrhnout a vědět, jak vše dopadlo. Take střídání dvou dejovych linek a jejich závěrečné propojení je skvělé. Souhlasím však s autorovou učitelkou češtiny, ze tě fantazie je az příliš moc a dej je v něčem až přehnaný a nereálný. Ve skutečnosti by Bo musela být superhrdina, aby to vše přežila. Za toto tedy strhavam jednu hvezdicku.
Pasaze z let 1942-1943 se mi libily urcite vice, nez pasaze ze soucasne Ostravy. Dojem mi jaksi kazil ostravsky humor, jestli se to tak dat. Obesla bych se bez gatek, spodar a mrcku a jinych vyrazu, ale asi to tam proste ma byt. Rida mi byl blizsi nez Bo.
Jinak je to ostravsky masakr motorovou maklerkou.
V mládí jsem hltal příběhy Old Shatterhanda z Divokého západu. Byl to pro mě velice kladný hrdina vždy bojující za dobro a spravedlnost a já jsem mu vždy fandil.
No a hlavní hrdinka Bo knihy Vila na Sadové je pro mě takový novodobý Old Shatterhand v sukních z divokého severovýchodu České republiky.
Taky bojuje sama. Místo padajících skal a kamenů využívá požáru v chemičce. Místo boje v peřejích bojuje v jímce. Místo Winchestrovky používá svůj Falkon. Místo na koni jezdí v Hummeru svého přítele a kolegy Řídi, který je pro ni takový Vinnetou, i když dočasně indisponovaný.
Včera před dočtením knihy jsem se vydal do míst, kde se odehrává část děje. Šel jsem ulicí Keltičkovou, Na Bunčáku a Přívozem. Sadovou ulicí občas také procházím, tak tu jsem včera vynechal. Na Slezské Ostravě je už to úplně jinak, než píše autor v knize. Je tam postavena spousta nových domů a naopak spousta staveb šla k zemi.
Autor napsal pohádku pro dospělé z reálných kulis Ostravy s velice nereálnou zápletkou. Ale tak to v pohádkách chodí, je tam obvykle nějaké nadpřirozeno. A Bo vyřeší spoustu nepravděpodobných situací a všechny nástrahy zvládá. Jak se mi líbily Mayovky, tak se mi líbila i tahle Sklářovka.
Druhá linka příběhu odehrávající se za okupace je vynikající sondou do historie a ostravských reálií té doby. I když byla válka, tak se budovalo. Teď válka není a ..........
Takže za mě 5 hvězd. :-) A teď po napsání komentáře si přečtu komentáře ostatních čtenářů, jak tento příběh viděli oni.
Román čtivý, udržující čtenáře v napětí, nedokážete odložit. Vysoko hodnotím jazyk (zejména deníkové protektorátní pasáže psané kultivovanou archaickou češtinou), znalost historických i geografických reálií, mnoho trefných komentářů k nedávné minulosti Ostravy. Příběh sám je zamotaný snad až příliš a představa, že si jedna žena poradí s balkánským gangem trochu přitažená za vlasy, ale logiku nepostrádá a koneckonců i dospělí čtou rádi pohádky. Dobré
V knize ze prolínají dva příběhy, jeden současný, drsný, s drsnou Bo, která jako realitní makléřka musí řešit spoustu zvláštních věcí, které se točí okolo vily na Sadové. Druhý příběh je vlastně deník stárnoucího úředníka za protektorátu. Ty příběhy si v knize žijí vlastním životem, oba jsou zajímavé, úžasné, čtivé a na konci se kruh uzavře. Zjistíte, že vše patří k sobě, i když to zdánlivě tak nevypadá. Další úžasná kniha o válečné Ostravě, příběh obyčejných lidí, lidského utrpení a hrůz války, o kterých jsme se ani ve škole neučili. Dlouho budu mít knihu v hlavě.
ač babička, ač nejučuranější babička české literatury (TomHr), hlavní hrdinka je šaramantní dáma, která se navzdory své minulosti snaží žít "normální" život. Přesto jí minulost dobíhá a komplikuje život. Otázkou je, zda by ho vlastně uměla žít bez adrenalinu. Rozhodně je sympatická její pokora k těm "normální" starostem a radostem i svérázný přístup k životu. Druhá dějová linka je vystavěna na vzpomínkách Johanna Proskeho, který byl v době protektorátu jedním z obyvatelů Vily na Sadové. Prolínání obou příběhů je zajímavé a dodává příběhu na tajemnosti. Ostravsko je region rázovitý a taková je i celá knížka. Na jedné straně až brutální popisy násilí, na straně druhé tajemno okolo vily .... Za mě výborný literární počin, díky za něj.
Kniha se mi velice líbila. Svižně to odsípalo, četlo se to samo. Určitě si od autora ještě něco přečtu.
Ostravský Bruce Willis si říká Bo a je to hlavní hrdinka Vily na Sadové. Ač žena v letech, dokonce už babička, navíc sužována urologickými problémy (asi nejučuranější postava české literatury) sice málem umře, ale samotinká vyřídí balkánský gang. Ostravou se řítí dvoustovkou, je plná klišé o policajtech a řidičích velkých černých bavoráků, zkrátka nepříliš sympatická bába. Autor si vysnil svou hrdinku a cítí potřebu vykreslit ji čtenáři do nejmenších detailů, a tak se v první kapitole dozvíme, co Bo ráda jí, jak bydlí, čím jezdí, jaké nosí hadry a spoustu dalšího balastu, který obrázek postavy nevylepšuje. Naopak. Škoda že autor nenechal větší prostor fantazii.
Dojem z knihy významně vylepšuje druhá dějová linie, zasazená do let nacistické okupace. Deníkové záznamy vyššího úředníka ostravské radnice Proskeho plasticky zobrazují každodenní život, či spíše přežívání, v okupované Ostravě. Proske je naturalizovaný Němec, zdánlivě přisluhovač fašistické vrchnosti. Je to však člověk, který dokáže dobře rozlišit dobro a zlo, a to i v době relativizace hodnot a nulové ceny lidského života. Člověk, který i v předdůchodovém věku, kdy by se mohl držet v závětří a jít s proudem, najde v sobě sílu a osobní statečnost. Vyhraněný smysl pro čest a povinnost mu nedovolí nezapojit se do odbojové činnosti. Tato historická část knihy je působivá a autor ji zdárně propojil se současnou akční zápletkou.
Navíc: kdo zná Ostravu a okolí, místní reálie a osobnosti, ten si knihu užije dvojnásob. Takže přes všechny výtky pět hvězdiček a jdu omrknout další knihy Richarda Skláře.
Z knihy mám pocit, že si autor zpočátku plánoval napsat dva plnohodnotné příběhy. Ani jednomu se ale nechtěl věnovat na 100%, tak to nakonec našrouboval do sebe, aby si značně kvalitnější historickou linkou vypomohl při objasňování současnosti a použil to jako oslí můstek. Na knize je tak strašně moc poznat, že ji psal muž. Bo je vykreslena jako totálně neženský voják v záloze, který se jednou za čas rozpomene, že je vlastně žena. Zvláště když si v četných případech neustále potřebuje odskočit. Nevím, jestli jsem měla třeba špatnou verzi, ale Hýrnyx Týrnyx neexistuje. Když už, tak Mýrnyx, tohle by měl editor pohlídat. Na druhou stranu chápu, že v té přehršli ostravštiny to byl asi oříšek. Věty začínající „Mi se…“ mě neskutečně štvaly. Je to škoda, potenciál kniha měla a na začátku mě bavila, dokud se to nezvrhlo.
Na mě tedy dost dlouhé a zbytečně natáhlé a místy taky docela brutální, úplně mi nedělalo dobře o tom číst. Na druhou stranu jsem se dozvěděla něco o protektorátní Ostravě, o tom jsem zatím žádnou knihu nečetla, tento děj byl zajímavý, i když místy také trochu hluchý. Bo, na to jak musela být inteligentní, když dokázala tolik předvídat a poradit si ve svízelných situacích měla občas vyjadřování jak z páté cenové, té ostravštiny na mě bylo moc, zas až takhle my tady v Ostravě opravdu nemluvíme :)
Děj mi přišel občas málo uvěřitelný, no ale i přes to všechno na něm něco bylo, protože knihu jsem neodložila a se zvědavostí dál četla, jak oba příběhy dopadnou. Konec byl dojemný. Snad o takových příbězích budeme i nadále jen číst a nikdy je nebudeme muset zažít.
poprvadě, je mi líto, že má kniha tak nízké hodnocení, proto se přikláním k 5*, ačkoli sem byla hodně na vážkách, neboť musím souhlasit s tím, že některá místa sou hluchá, natažená, zdlouhavá.... nicméně jazyk je natolik čtivý, že to vlastně ani tak moc nevadilo, dost dobře se to četlo, skoro samo....
dějová linka z války samotný příběh o bo posunula úplně do jiných sfér.... odhalení následné minulosti vily a jejích obyvatel bylo nesmírně dojemné, protože takových podobných příběhů muselo být po celé zemi mraky.... zapomenuté osudy, ztracené rodiny a přátelství, musela to být těžká doba....
ačkoli to má své mouchy, tak mě si ta kniha koupila....
Z knihy mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu měla dobrodružné a hltací části, které mě bavily a opravdu jsem je hltala. Podporovaly to i krátké kapitoly, zakončené zápisky z deníku z protektorátní Ostravy.
Na druhou stranu měla kniha rozsáhlé popisné pasáže, které mě nudily.
Musím uznat, že příběh z protektorátní Moravské Ostravy mi přišel promyšlenější a o dost lepší.
Kniha mohla být o dost kratší, o to větší by u mě měla úspěch.
Za mě teda super! Dvě časové linky, dva různí hrdinové. Bylo to napínavé, čtivé prostě to mělo spád. Jen Bo mě už občas lezla na nervy. :)
Námět mi přišel hodně dobrý. Skloubení historie a současnosti nemělo chybu. Jamese Bonda mám rád. Takže kde je chyba, že mě tahle kniha až tak nezaujala? Dějové linky poskládané halabala přes sebe, občas se sešly, občas minuly. Pořád dokola opakovaný místopisný popis. Zaměření autora na tělní pochody hlavní hrdinky mě postupně začalo víc a víc otravovat. Rozvláčnost psaní byla ve druhé půlce téměř nesnesitelná. Jako oddechové čtení v polovičním rozsahu by to myslím byla pecka.
Dočetla jsem a přiznávám, že jsem trochu rozpačitá. Dva prolínající se příběhy a každý z nich úplně jiný.
Příběh vily na Sadové a jeho obyvatel v době okupace Ostravy je mimořádný. Plný tajemství, plný skromného a přitom životu nebezpečného hrdinství, jednoduše a prostě popsaný v deníku "obyčejného" hrdiny Johanna Proskeho. Napínavý a zajímavý, včetně odhalení toho, co bylo dál. Za tuhle část knihy bych klidně dala všech pět hvězdiček.
Ale co s šíleným současným příběhem nepravděpodobné Bo, který obsah knížky natáhl na skoro pět set stran? A k čemu byla ta bosenská linie, která tak nějak zůstala nedovysvětlená? Někdy jsem měla pocit, že jde spíše o komiksový příběh s Larou Croft po x letech...
A nakonec, jakožto rodilá Slezanka, musím na sto procent souhlasit s komentářem Metly, líp bych to nenapsala.
Richardu Sklářovi přeji vše dobré a jeho Vile na Sadové uděluji tři dobré hvězdičky.
Dva v jednom z Ostravy. Napsáno Ostravakem. Akční thriller z dnešní doby a výtečný příběh z doby okupace Ostravy. Kvalitu současného příběhu sráží přílišná popisnost konzumace, hygieny, zároveň občerstvuje místy použitá "ostravština". Příběh z doby okupace je napsán lépe, dobře zachycuje atmosféru stísněnosti, udavačství i osobní statečnosti obětí nacistického teroru. Kniha jako celek je poctou protifašistickému odboji a jeho obětem. Závěr ve kterém se současnost a minulost spojí, je za mne dostatečný a dojímavý.
Pro mne jako "moravoslezana" příjemné čtenářské překvapení.
Za mě moc fajn kniha, bavilo mě ji číst, děj frčel, navíc Ostrava a její svéráz skvěle zachycen, místy čtení doprovázely výbuchy smíchu.... velká spokojenost!!! Už jdu shánět Anděla smrti, páč Krátký proces již mám přečten. Za mě SUPER!!!
No nevím... Dočetla jsem, ale asi jen proto, že místa, kde se vše odehrává dobře znám. Taky ostravština mi byla příjemná, jako bych mluvila s babičkou. Děj byl překombinovaný a Bo jak nesmrtelná teta. Úryvky z válečného deníku mě některé bavily některé nudily.
Štítky knihy
Ostrava historické detektivky Protektorát Čechy a Morava historické romány prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
| 2015 |  Vila na Sadové |
| 2015 |  Anděl smrti |
| 2018 | Morgenland - Za největším tajemstvím Třetí říše |
| 2020 | Krátký proces |
| 2011 | Besceler!!! |
Neznám Ostravu, končím u "Baník pi..." ale líbil se mi výlet, který jsem díky knize podnikla. Dokonce i s návštěvou muzea věnujícího se válečné historii města a galerie. Stejně jako byly válečné pasáže realistické a mně se svíraly vnitřnosti obavou o rodinu, jejich podnájemníky a psy, tak byly současné pasáže přitažené za vlasy a mně se svíralo všechno obavou o Bo a její nejbližší. Moc se mi líbila hlavní hrdinka a její životní příběh trochu ve stylu Brutální Nikity, super. A běželo to samo. Jen někdy se mohla najíst a vyspat, pak bych trochu snadněji uvěřila, že tahle Bo je z masa a kostí. Povedené, už mám v ruce další díl...