Makový mužíček
František Nepil
Příběh o maličkém mužíčkovi, který se dědečkovi a babičce narodil na Štědrý večer z makového zrníčka, a mnoho dalších - jak mu dědeček hrál ukolébavky, jak si ho kočka Slunomžourka spletla s myškou, ale pak ho naučila chodit i mluvit, i o jeho neobyčejných kamarádech - netopýrovi, roháči či sojce z myrbánového lesa.
Přidat komentář
Milovala jsem ho jako malá. A když jsem se naučila číst, četla jsem si ho pořád dokola a dokola...
Jooo, Makový mužíček! A při usazení do křesla a rozevření téhle knížky děti rychle utíkaly do postýlek a už se honem zachumlávaly pod peřinky, aby mohly poslouchat...
Kdyby za mne mluvilo moje dětství, hodnotila bych jednoznačně pěti hvězdami, jelikož kniha patřila mezi moje nejoblíbenější a četla jsem ji mockrát. Jenže časy se mění, člověk se vyvíjí a teď, když jsem se v dospělosti ke knize vrátila, abych z ní předčítala dcerce před spaním, moje pocity byly jiné. Původní kouzlo mezi řádky zůstalo, avšak bohužel jej přebíjely části, které opravdu dcerce předávat do života nechci. Hádání se, výhrůžky výpraskem a za mě snad nejhorší kapitola: "Jak Makový mužíček uplácel sojku". Zde jsem notnou část přeskočila, jelikož výhrůžky a strašení tohoto typu opravdu není vhodné pro dětské uši a divím se, že našim rodičům to nevadilo. Z nostalgie a za květnatou češtinu tedy tři hvězdy, ale více se ke knize vracet nebudu.
Oblibena kniha meho detstvi, kterou ctu ted malemu synovi. Nepilovy texty se ctou krasne :)
Co se týká mezilidských (i mezizvířecích) vztahů naprosto věrná kniha:) Co nepřečtou děti, to si mezi řádky mohou přečíst rodiče. Naprosto dokonalá je kapitola o pavoukovi, ze které citujeme dodnes. Příjemně strávený čas...
Knížku z mého dětství jsme si nedávno přivezli od babičky a čteme ji synům (5 a 6 let) na dobrou noc. Je to krásná čeština a příběhy jsou laskavé a v dnešní době velmi uklidňující.
Pro mne je František Nepil jeden z nejlepších autorů dětských knih. Při četbě jeho líbezných a vtipných příběhů se pobaví i předčítající rodič. Stejně tak jsou krásné CD (a ještě i kazety) jeho příběhů, které načetl svým nezaměnitelným hlasem pro děti i dospělé.
Ne, tak tahle knížka mi vyloženě nesedla. Zkoušel jsem ji číst dětem, ale je strašně upovídaná, přičemž polovinu z každé druhé kapitoly se jenom bába hádá s dědkem. Nepřišlo mi to ani vtipné ani kouzelné. Nádherné ilustrace tu dalece přesahují text.
Měly jsme ji se sestrou jako gramofonovou desku, naučily jsme se gramofon samy pouštět a dokola, pořád znovu ji poslouchaly. Teď mám sama malou holčičku, a když jsem jí chtěla tutéž desku pustit, zjistila jsem, že je tak opotřebovaná a poškrábaná, že skoro nehraje. Tak jsme v antikvariátu ukořistili knížku a čteme před spaním. Je báječná!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2001 | Já Baryk |
1986 | Kolik je na světě krás |
1987 | Pět báječných strýčků |
1983 | Dobré a ještě lepší jitro |
2007 | Střevíce z lýčí |
Milé čtení. Spousta výrazů je na dnešní dobu již archaických, musela jsem je nahrazovat dnešními.