Malacijská tapisérie
Brian Wilson Aldiss
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12548/bmid_malacijska-tapiserie-QWi-12548.JPG
3
53
53
Historický příběh z fiktivního města na Zemi, s prvky fantasy. Román Malacijská tapisérie je pro autora nezvyklým výletem do žánru fantasy. Vytvořil v něm postavu renesančního dobrodruha, jenž prožívá četné romance ve městě ohrožovaném tureckými nájezdníky. Nejde však o náš svět, ale o svět alternativní. Vedle vědeckých vynálezů se tu daří rovněž magii, na hradbách města žijí okřídlení tvorové, v ulicích se procházejí ještěrčí lidé a v okolí lze nalézt pozůstatky vymírajících pravěkých tvorů… -- zdroj: legie.info --... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1993 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Malacia Tapestry, 1976
více info...
Přidat komentář
Na me uporne nezazivna a zdlouhava knizka, kterou jsem nedocetla. Mozna je to mnou, ale tohle me vubec neoslovilo...
Tak edit, po roce docteno, zacalo se neco dit az ke konci knihy, ktery vlastne koncem nebyl? Asi jsem autora nepochopila ????
Hodnoceni zustava, urcite to ve mne moc nenechalo, pritom potencial tohoto vytvoreneho sveta to teda melo...
Četl jsem už dávno,
ale dobře si pamatuju že se děj vlekl, stále se nic moc podstatného nedělo, a když se něco začalo dít byl konec knihy. Kdyby se prvních 250 stran smrsklo na 50, možná bych si ji i přečetl znovu. Tak jak je ale rozhodně ne.
Jsem z této knihy trochu zmatená... Čekala jsem, že po tom, co hlavní hrdina přijde na nevěru snoubenky a zradu kamaráda, začne se už konečně řešit ta revoluce! Pokrokářství bylo tak slibné téma... To jsem si mohla půjčit něco od Steelové....
Nemůžu tvrdit, že by to byla vyloženě mizerná kniha. Přečíst se rozhodně dá. Jen jsem nepochopila důvod, proč ji pan Aldiss vlastně napsal. Je poměrně dost "ukecaná" a málo se toho tam děje. Přišla by mi slušná jako povídka, kdyby se podstatně očesala. Jako povahová studie citového prozření lehkomyslného mladíka by to snad šlo, ale proč na skoro 300 stránkách?
První kniha, kterou nejsem schopná dočíst do konce. A že to opravdu nemám ve zvyku (nedočíst). Jedna hvězda za celkem dobroý námět, ale nedotažený, utopený... vadí mi přesně to, co už popsal "Patja", nebudu se tedy opakovat... škoda u tohoto autora jsem si zvykla na určitou úroveń.
Zapomněla jsem později dopsat, že knihu jsem s téměř roční přestávkou úspěšně dočetla. Dojem "nic-moc" však zůstal.
Příběh o lásce, zradě a získání "vědění". Kniha, která těžce dobývá hranici průměrnosti. Děj je poměrně plytký, místy nudný, vláčí se odněkud nikam a mlhavou pointu lze spatřovat snad v tom, že naše velká splněná přání mohou často dopadnout jinak, než předpokládáme. Není to úplně špatné, ale v rámci žánru fantasy lze šáhnout po mnoha lepších titulech.
Tak o tomhle vážně nevím, co si mám myslet. Tenhle svět je z poloviny úžasný, z druhé poloviny trapně nedomyšlený. Zajímavý nápad o zemi, kde se příkazem z vyšších míst zastavil čas, je narušován zbytečnými výpomocemi ze světa reálného. Proč musí na Malacii útočit Turci? Nešlo si vymyslet něco nového? Takhle čtenář neví, kde se kniha vlastně odehrává, v jaké době a proč je tam tolik drobných připomínek skutečnosti - celou dobu jsem očekával, že dojde k nějakému odhalení, že se dozvím, co je ten svět vlastně zač, ale nic takového se neděje. A to mě přivádí k tomu, že až na několik drobností v knize v podstatě absentuje výraznější děj. Na jednu stranu to skvěle dokresluje atmosféru úpadkové společnosti (nic se neděje, i z malicherností se stává poprask apod.), na druhou stranu to pak není moc ke čtení.
Autorovy další knížky
| 1989 |  Nonstop |
| 1992 |  Helikonie - Jaro |
| 1997 | Helikonie – Léto |
| 2018 | Skleník |
| 1999 | Helikonie – Zima |
„Myslím, že jednoho dne, zrovna jako je ten dnešní, se věci zastaví a nikdy už se znovu nepohnou, takže my a všechno ostatní zůstane navěky věkoucí viset ve vzduchu, přesně jako tapisérie,“ říká dívka Bedalar svým přátelům v Aldissově románu. Lascivní variace na shakespearovské téma o nenaplněné lásce, zákulisních pletichách, společenském uplatnění a nakonec i bolestném prozření je z jedné poloviny veselou fraškou a z druhé sociální kritikou zkostnatělosti a bezpáteřního chování. Je to příběh o ztrátě ideálů, o přehodnocování životních postojů a touze změnit svět (a pokud ne svět, alespoň sám sebe). Aldiss nikde netlačí na pilu a drží si uvolněné tempo (snad kromě závěrečné části, kdy už sklouzne k poněkud otravnému rétorickému cvičení). Malacijskou tapisérii bych asi nezařadil mezi autorovy bestsellery, ale číst se to dá i bez velkého násilí.