Přidat komentář
Autorovy další knížky
2008 | První strom pohádek z celého světa |
1960 | Pohádky ze země draka |
1992 | Keltské pohádky |
2009 | Druhý strom pohádek z celého světa |
1971 | O Bílé Karolíně a Černé Karolíně |
Přidat komentář
2008 | První strom pohádek z celého světa |
1960 | Pohádky ze země draka |
1992 | Keltské pohádky |
2009 | Druhý strom pohádek z celého světa |
1971 | O Bílé Karolíně a Černé Karolíně |
Skutečně vynikající kniha.
Výpisek: „Jednou za hradbami trojský kůň umění počne své dílo po vzoru z Iliady; řekl bych, že pálí, loupí, ničí, zakládá požáry, to především, zakládá požáry a otvírá člověku před očima všechny jeho hlubiny, až jej pojme závrať. Silné umělecké dílo člověka narušuje právě tak jako každá myšlenka, neboť, jak postřehl Albert Camus: „Začít myslit znamená začít být podkopán“ – silné umění člověka narušuje, je nebezpečné, jak přiznalo tolikrát otevřeně či méně otevřeně tolik našich básníků, protože člověka přivádí z míry, vyrušuje z poklidné a ospalé animální rovnováhy a vyvolává v něm pocit neklidu, nejistoty, tlaku a potřeby hledat, aniž přitom třebas vždy věděl, co se hledat má. Tak umění, opakuji, vykonává práci největší a nejtragičtější: člověka uvědomuje o jeho člověčenství, člověka utvrzuje v jeho člověčenství – a nutno říci okamžitě, že toto člověčenství, skutečné lidství, je charakterizováno právě stavem nejistoty, hledání a neklidu: ale je to nejistota, hledání a neklid, které jsou plodné a které jsou jedinou naší silou.
Zde vidíme skutečnost, kterou nepřátelé umění – moderního umění – nikdy neviděli či nechtěli vidět: skutečnost, která je důkazem, že moderní umění pro svůj charakter věčné otázky – otázky ostatně přesahující rámec estetiky – nemůže být nikdy samoúčelné, a že jedině samoúčelné je právě ono konvenční umění tzv. akademické, kterému tato pupeční šňůra věčné otázky, spojující moderní umění s životem, naprosto chybí."