Malé pikantní vraždy
Jussi Adler-Olsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537109/bmid_male-pikantni-vrazdy-66292f140ad2e.jpg
4
499
499
Dvojice skvěle okořeněných zabijáckých jednohubek! Lars z povídky Malé pikantní vraždy vede tuctový život, a to až do chvíle, než ho opustí žena a s ní i peníze. Naštěstí uplatní senzační podnikatelský záměr: z náhodně zaslechnutých ženských hovorů vyrozumí, která z dam se nadobro touží zbavit svého chotě, a těm pak za přiměřený honorář vyhoví, tedy za předpokladu, že u toho nepoteče krev. Až se jednou ucho utrhne… V miniatuře Škvíra si zase autor pohrává s motivem z druhé světové války. Černá anekdota posluchače pobaví postupným rozkrýváním pointy a nemálo znepokojivým cynismem protagonisty.... celý text
Literatura světová Povídky Thrillery
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Originální název:
Små pikante drab, 2015
Interpreti: Petr Čtvrtníček
více info...
Přidat komentář
Taková jednohubka na konec. Kniha je útlá a svižně se čte. Je nenáročná a pobaví. Obě povídky mě bavily, měly vtip a říz. A hlavně nebyly “krvelačné”. Naopak byly hodně netradiční - originální. Druhá povídka na mě působila více zajímavě, ale obě byly čtivé. Knihu bych osobně mezi thrillery nezařadila, ale asi to dělá autorovo jméno..?
Jussi Adler-Olsen je zkušený a hlavně výborný spisovatel detektivního žánru. Tady, na rozdíl od své známé série, představuje dvě povídky, jednoduše a svižně napsané, bez nějakých složitostí a psychologických her. První povídka je místy i humorná, ironická, nechybí nadsázka. Druhá je mnohem kratší, je však více znepokojující. Má rozhodně originální zápletku a řešení.
Obě povídky mě pobavily, jsou to příjemné jednohubky, pro mě oddechové počtení.
Příjemná malá jednohubka....
První povídka byla celkem slušně napsaná ale druhá i když kratší se mi líbila o mnoho víc a ta představa takto stráveného života.... až z toho mrazí....
Tentokrát som sa milo prekvapil. Bolo to z iného súdka, ale excelentne podané.
Palec hore.
Vybráno do ČV. Detektivkové období mám snad už za sebou, jen sem tam ještě něco přečtu, opravdu spíš jen do té ČV. Toto mě uspokojilo - jednak tím, že jsem mohla tuhle malou tenkou knížku nosit dva dny po kapsách a přečíst ji většinou v dopravních prostředcích nebo při čekání v nějaké frontě. Ano, obě hrají na humor, i když je někdy spíš špičatý. Ano, dalo by se o tom přemýšlet ještě dál, ale to ať udělá ten, koho to láká. Mně to takto stačilo. Oceňuji autorův styl, dobře se mi to četlo, ale prozatím nemám chuť se pustit do jeho oceňovaných tlustých detektivek.
Prostě zábava. Na malém prostoru zpracované originální nápady - chtějí jen pobavit. Námět druhé povídky Škvíra by mohl svádět k hlubšímu (psychologizujícímu nebo kafkovskému) zpracování. Autor to - zcela záměrně - neudělal. Zůstal u zábavy.
Oddychovka, která mě nijak moc nepostrčila ke čtení dalších autorových knih. Druhá povídka mi přišla, že má v sobě skryt zajímavější nápad, ale přišel mi celkem odfláknutý svým zpracováním. První povídka mě moc neoslovila a způsoby některých vražd byly dost prapodivné.
Dva krátké lehce absurdní povídky. Taková oddechovka pro milovníky černého humoru. Pokud máte tenhle styl rádi, doporučuji cokoliv od Arto Paasilinna.
Zatímco první pikantní vraždicku jsem ještě zkousla, druhá byla tak přitažená za vlasy, že v podstatě oči vylezly z důlků. Tento styl knihy ni zůstává záhadou
Od Adler-Olsena jsem nikdy nic nečetl, a tak jsem schválně sáhl po téhle mini knížečce, abych se navnadil. A dost jsem se bavil. První příběh mi občas svým humorem připomínal Stoletého staříka a druhá povídka byla také nad míru zajímavá, jen jsem její vyústění odhadl hned někde zkraje.
Malé pikantní vraždy mne bavily, byla to přeci jen taková jednohubka. Jen mne zaráží, že se všude píše, že normálně takhle autor nepíše. Škoda, já bych si podobně vystavěnou detektivku přečetl rád.
Čtení v rámci čtenářské výzvy. Dvě krátké povídky se zajímavým tématem i překvapivým konce. Jednoduché a rychle čtení. Znovu bych nečetla.
Úplně jsem neporozuměla smyslu první povídky. Nápad dobrý, ale nechápu, proč nemohlo dojít k nějakému lepšímu zpracování. Druhá povídka už byla o něco zajímavější.
Jednohubka před spaním. Nijak mě to ale nenadchlo. Sáhla jsem po knize pouze proto, že se mi hodila do čtenářské výzvy.
Čtivé detektivní příběhy, autor mne opět nezklamal. Škoda, že příběhů nebylo víc.
Autor mne presvedcil, ze by bylo vhodne si precist i obsahlejsi knihy, takze uz se tesim. Pribehy jsou opravdu zajimave a s krimi tematikou.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) dánská literatura detektivní a krimi povídky krimi nájemní vrazi zběhové, dezerceČást díla
 |
Malé pikantní vraždy 2019 |
 |
Škvíra 2019 |
Autorovy další knížky
| 2012 | Vzkaz v láhvi |
| 2012 | Žena v kleci |
| 2013 | Složka 64 |
| 2012 | Zabijáci |
| 2015 | Nesmírný |
Jako milovnice Oddělení Q jsem se kvůli zdejšímu hodnocení do čtení vyloženě nehrnula. Obavy se ukázaly jako liché, čekaly mě totiž svižné povídky se skvělou pointou. Těch 100 stran je povedených. Oba nápady, nadsázka, černý humor... mé knižní chuťové pohárky se naplnily!
Kdybych nevěděla, kdo je autorem, tipovala bych, že Malé pikantní vraždy sepsal R. Dahl.