Malé temné lži
Sharon J. Bolton
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397697/bmid_male-temne-lzi-fch-397697.jpg
4
396
396
V uzavřené malé komunitě, jakou je lidské společenství na Falklandách, je zmizení dítěte něčím naprosto neslýchaným. Nikdo z obyvatel odlehlé končiny nepochybuje, že za tím je nějaká nešťastná shoda okolností, nenadálá tragédie. Co jiného? A pak se ztratí druhé dítě. Třetí. Teď už se nikdo nemůže utěšovat domněnkou, že se jedná o náhodu. Vesničanům nezbývá než připustit, že vrah je jedním z nich. Na místě, které předešlé generace nazývaly oázou klidu, se najednou nikdo necítí v bezpečí. Hysterie začíná nabírat obrátky. Do řečí a vyšetřovacího spisu se dostávají i lidé, o jejichž způsobilosti spáchat zločin by ještě nedávno všichni pochybovali. Například i Catrin Quinnová, která před několika lety přišla o své dva syny a teď žije téměř poustevnickým životem. A pak je tady její bývalá kamarádka Rachel, její dřívější milenec Callum... Všichni tři cosi skrývají. A nikdo z nich nikomu nevěří. Snad ani sám sobě.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2019 , DominoOriginální název:
Little Black Lies, 2015
více info...
Přidat komentář
Ze začátku nuda, uvažovala jsem, že knihu odložím. Jsem ráda, že jsem to neudělala, protože nakonec to přešlo ve slušné psycho. Máme tady 3 hlavní postavy a čtenář si říká, která z nich je větší pošuk a psychopat, vidíme celý příběh očima každé z nich. Příběh graduje ve velkolepé a překvapivé finále. Dobrý!
Má oblíbená autorka. Myslím, že začátek knihy byl pomalejší a dá se říci zdlouhavý, ale od poloviny knihy to dostalo spád, který jsem očekával. Tak za první část knihy jsem musel jednu hvězdičku sebrat.
Upřímně, no, z této knihy jsem lehce v rozpacích a nevím co si mám vlastně myslet. Příběh byl asi zajímavý, určitě zbytečně dlouhý a pasáže s velrybami zabraly až moc času a málo zájmu. Kniha by není špatná, to zase ne, jen nějak nemohu pochopit, že tatáž autorka napsala sérii s Lacey Flint, to mi rozum nebere, protože tyto knihy jsem hltala a četla na jeden zátah, kdežto u této jsem se do některým musela nutit a nakonec je přelétla. Závěr byl divoký, ale úplný konec mě vlastně ani moc nepřekvapil, tam jsem trochu navnímala S.J.Bolton tak, jak ji znám.
Hodně informací o velrybách. Kniha mi už připadala poměrně dlouhá, byla jsem netrpělivá, jak vše bylo. Asi jako každý jsem uvažovala o třech různých závěrech a konec úplně jiný, rozhodně překvapivý.
Tak tohle mi vyloženě nesedlo. Neustálé pobíhání a popojíždění postav ve dne i v noci a vyprávění těch samých událostí 3x za sebou mělo za důsledek to, že mi bylo všechno jedno a jen jsem chtěla, aby to skončilo. V celé knize mi nebyla jediná postava sympatická. Přitom na začátku slibný rozjezd, kdy mi nad bolestí první vypravěčky srdce plakalo...Ujeté je i to, že se všichni vypravěči postupně natolik vystresují, že mají výpadky paměti. Zajímavá příroda Falklandského ostrova, zajímavá nátura a historie tamních obyvatel, zajímavá fakta o kytovcích. Pomatený příběh bez hlavy a paty to však nezachránilo. Nejhorší byly Calumovo ufňukané pasáže a ódy na Catrin které pěl při - v této knize naprosto běžném - špiclování. Jediné oživení bylo že Rachel špiclovala alespoň na koni...změna.
Pokud to vezmu jako temné psychologické drama, pak hodnotím jako velmi dobré. Až na ten stupidní závěr.
Pokud bych to hodnotil jako temný dramatický cestopis/místopis, pak bych řekl, že je to ještě lepší. Až na ten stupidní závěr.
Pokud bych to vzal jako detektivku, pak bych dal slabší průměr. Až na ten stupidní závěr.
To jako fakt nechá unést/zamordovat dítě aniž by hnula brvou (kdo, kým neřeknu), nebo jsem nedovtipný trotl já?
Tak to se opravdu nepovedlo.
Postavy divné, nějak neuvěřitelné, bylo to všechno takové zmatené.
A ten konec s tím Benem tomu nasadil tedy korunu:-(
(SPOILER)
Pro mě nesympatické postavy, nedokázala jsem se do nich po celou dobu vžít. Nějaká akce začínala až při výslechu podezřelých, což je dost pozdě. Knihu jsem dočítala s touhou zjistit, jak to teda je - nic překvapujícího.
Zasazení do drsných životních podmínek na Falklandách s milým, šťastným koncem. A to je tak všechno, co si z četby odnáším.
Devátá kniha, co jsem od autorky četla a bohužel mi taky přišla spíše slabší. Umístění na Falklandy a popis tamější přírody a života je super. Dozvěděli jsme se i něco o válečném konfliktu. Ale vyprávění příběhu z pohledu tří zúčastněných mě úplně nechytlo. Když už jsem potřetí četla docela to stejné, tak jsem si říkala, jestli to bylo nutné. No a konec, kdy se přetahuje vina z jedné osoby na druhou, to už mi přišlo trochu praštěné. Ale celkově to za přečtení stojí.
Moc se mi to líbilo autorka umí popsat hodně dobře krajinu. Jako bych tam byla
Hezky zpracovaná psychologie (nejen) tří postav v zajímavém prostředí Falkland.
Už jsem četla lepší knihy od autorky. Sice zde bylo určité napětí a člověk stále čekal, jak vše skončí. Je psaná z pohledu třech lidí, kteří mají každý své tajemství a starosti. Děj je zasazen do exotického prostředí Falkland ,kde určitě není život lehký.
Čtivý příběh který je zasazen do zajímavého prostředí Falkland. Knížka má pomalejší rozjezd. Autorka dokáže skvěle popsat drsnou přírodu pro mě neznámé oblasti. Příběh je rozdělen na tři části, jejichž hlavními hrdiny jsou lidé psychicky zlomení hledající cestu k vykoupení.
Knihy S. J. Bolton mě vždycky baví, ale tahle mě až tak moc nenadchla.
Možná je to tím, že jsem předtím četla Neklidnou krev a to je jiný level...
Děj je rozdělen na tři části.
První vypráví Catrin - žena , která díky nešťastné náhodě přišla o svoje děti.
Druhou Callum - Catrinin milenec a bývalý voják s posttraumatickou poruchou.
Třetí Ráchel - Catrinina bývalá nejlepší přítelkyně.
Všechno se neustále točí kolem hledání nezvěstných dětí, pořád dokola stejný scénář.
Nevím, nějak jsem postrádala víc napětí, nějaké gradace, prostě jsem očekávala víc...
Tentokrát tři hvězdy a těším se na další knihu :-)
Kniha mě velmi zaujala. Od autorky jsem ještě nic nečetla, i když koukám, že knih tady má v přehledu docela dost.
Příběh je velmi dobře propracovaný, líbilo se mi i střídání pohledů jednotlivých postav. Také jsou tam krásné popisy Falkland, o kterých jsem téměř nic nevěděla. Konflikt Velké Británie s Argentinou si sice pamatuji, ale tady to bylo také velmi zajímavě podané. Poučila jsem se i pobavila, tak to má být. Přála bych si víc takových knih.
I kdyby ten smutný příběh nebyl tak dobrý (jakože je), zasloužil by si maximální hodnocení. Sharon J. Bolton zasazuje většinou své příběhy do exotických lokací, drsných, ale nádherných přírodních scenérií (zde Falklandy) a umí toto nezvyklé, ale pro čtenáře velmi atraktivní prostředí skvěle pro svůj noirový příběh využít. U jejich knížek se musím vždy více soustředit, autorka nic neošidí. Psychologii hrdinů s jejich traumaty, pointu příběhu, konec, ale i spoustu zajímavých informací o ostrovech, kam se každý cestovatel nepodívá. A píše hrozně sugestivně, na scénu s velrybami hned tak nezapomenu. Výborné čtení, temné, inteligentní, napínavé,emotivní, s přidanou hodnotou. A to mě baví!
Nádherný popis falklandské přírody,která mě,jako milovníka,nadchla... Ale ubírám jednu hvězdu za ten začátek..vleklo se to,moc jsem se nemohla začíst a už to,že jsem nesedala ke knížce každou volnou chviličku o ní něco svědčí :) konec ale napínavý,ten jsem četla jedním dechem. Byla jsem překvapená. Ale od Bolton jsem četla i lepší knihy.
Musím říct, že knihy Sharon mám hodně ráda, ale tahle byla velmi slabá oproti jiným.
Prvních cca 200 stran jsem si stále říkala, jestli vůbec číst dál, nebavilo mě to, pak se naštěstí kniha trošku rozjela, říkám si bezva, je to ok, ale konec to teda zabil. Jako kdyby autorka nevěděla jak ukončí a tak tam něco naplácala. tentokrát docela zklamání, zase si dám chvilku pauzu před další její knihou
Štítky knihy
pomsta psychologické thrillery únosy dětí Falklandy (Malvíny) thrillery pro ženy zmizení dětí
Autorovy další knížky
| 2015 |  Volavka |
| 2016 | Tak to je, tak to bude |
| 2017 | Má ji rád, nemá ji rád |
| 2014 | Obětina |
| 2019 |  Rakvář |
Samotný příběh byl poutavý, zajímavé zápletky. Každopádně několik zbytečný a zdlouhavých pasaží, které nedají čtenáři nic podstatného, nesdělí žádnou důležitou věc. Napadlo mě, že knihu odložím, když se řešily velryby. S koncem jsem byla zklamána. Obě hlavní aktérky po tom všem hrají jen hru na odpuštění.