Malé temné lži
Sharon J. Bolton
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397697/bmid_male-temne-lzi-fch-397697.jpg
4
396
396
V uzavřené malé komunitě, jakou je lidské společenství na Falklandách, je zmizení dítěte něčím naprosto neslýchaným. Nikdo z obyvatel odlehlé končiny nepochybuje, že za tím je nějaká nešťastná shoda okolností, nenadálá tragédie. Co jiného? A pak se ztratí druhé dítě. Třetí. Teď už se nikdo nemůže utěšovat domněnkou, že se jedná o náhodu. Vesničanům nezbývá než připustit, že vrah je jedním z nich. Na místě, které předešlé generace nazývaly oázou klidu, se najednou nikdo necítí v bezpečí. Hysterie začíná nabírat obrátky. Do řečí a vyšetřovacího spisu se dostávají i lidé, o jejichž způsobilosti spáchat zločin by ještě nedávno všichni pochybovali. Například i Catrin Quinnová, která před několika lety přišla o své dva syny a teď žije téměř poustevnickým životem. A pak je tady její bývalá kamarádka Rachel, její dřívější milenec Callum... Všichni tři cosi skrývají. A nikdo z nich nikomu nevěří. Snad ani sám sobě.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2019 , DominoOriginální název:
Little Black Lies, 2015
více info...
Přidat komentář
Knihy S. Bolton cíleně nevyhledávám, ale tuto jsme koupili do knihovny, takže jsem ji měla trošku povinnou. Ale určitě nelituju.
Prostředí skvělé a pro nás středoevropany úplně neznámé, pokud jste ovšem nečetli Mitchellových Třináct měsíců; tam se dozvíte mnohé další podrobnosti o zvláštní "falklandské" válce. Postavy/charaktery tuze zajímavé, mateřská láska jak ji neznáte a doufáte, že nikdy ani nepoznáte.
Ovšem ten konec, vážení čtenáři, ten mě donutil pochybovat o tom, že umím číst, takže jsem ho pročítala znova a znova . . .
Kniha, jejíž děj se tentokrát odehrává na Falklandských ostrovech s velmi ponurou ostrovní atmosférou. Smutný příběh s nádechem tajemna. Tři vypravěči, které si v sobě nesou tíhu tragické minulosti, všechna prožitá traumata a nekonečný smutek. Autorka krásně popisuje nádherné popisy ostrova, přírody a záchranná akce kulohlavců. Příběh má dvě časové roviny v době nedávno a minulé. Skvělé vykreslené charaktery všech postav a chování lidí. Napínavé čtení až do poslední stránky.
Děti. Kluci. Synové. Ti moc chybí vypravěčce. Sbírka mrtvých chlapců. Líbí se mi vodní prostředí, které je v ději dobře vsazené. Tady je to jiné, takové neomšelé - vraky lodí, mořská zvířata a pátrání po chlapcích, které je prokládáno ochranou životního prostředí a záhadnými jevy vracení kytovců do moře, kteří se sami zase dostávají na pláž. To mě zmátlo. Říkala jsem si, proč to dělají? Co je v moři? Jsou tam uhynulá těla chlapců? Ne, je to jen doprovodné, ale vsazené texty v knize k ochraně životního prostředí se hodí. Kniha je však napsána jiným způsobem, do té doby pro mě nepoznaným a domnívám se, že pro Sarah J. Bolton necharakteristickým. Třeba se mýlím a budu její spisovatelský repertoár poznávat i z tohoto pohledu. Je zde méně akcí, vzruchu, přitom jde o temnější noirový román. Vypravěči se střídají. Má to své kouzlo, je to jiné než s Lacey. Jsem ráda, že jsem poznala autorčinu druhou spisovatelskou tvář. Kolikpak jich ale má? Pokud jich je více a jsou různé, pak se budu těšit na její další spisovatelské počiny.
Má první kniha od této autorky a líbila se mi. Příběh se odehrává na Falklandských ostrovech, drsná příroda, zajímavá historie, boj o život nejen lidí, ale i zvířat. Bylo to zajímavě napsáno, jedny události z pohledu tři lidí, a ten konec ...
Ponuré, temné, smutné. Ze začátku mě to nebavilo, ale byla jsem zvědavá. Od druhé poloviny už se nešlo utrhnout. A závěr byl pro mě nečekaný. Dostal mě.
Předešlé autorčiny knihy mi přišly lepší, ale i tato se mi moc líbila. Kniha je čtivá a napínavá. Konec překvapivý, nečekaný, dobrý a zároveň smutný. Po dočtení jsem měla hodně divný pocit.
(SPOILER) Popis tísnivých a temných míst jde autorce skvěle, i napětí umí dobře stupňovat. Další věc, co autorka dokonale umí, je vykreslení postav a popis jejich psychologického myšlení. Je až neuvěřitelné, jak Bolton umí popsat nedůvěru lidí mezi sebou, ale hlavně to, jak i hlavní postavy nemůžou věřit samy sobě. Líbí se mi i linka z minulosti, popis přírody a chování zvířat. Do knížky jsem se hůř začítala, což by mi nevadilo, problém byl, že všechny tři postavy byly nesympatické a bylo mi lhostejné, která z nich by mohla být pachatel. V ději docházelo k různým zvratům, takže rozuzlení bylo překvapivé, ale pro mě ne až tak reálně uvěřitelné. Prostě nevěřím tomu, že by tohle zvládly děti. Co se týká zmizení těch prvních dvou chlapců, tam jsem se až nepochopitelně trefila, i když podle mě k tomu nevedla žádná indicie, a vlastně bylo tohle jednání i dost nepochopitelné, ale budiž. Přesto musím autorce přiznat, že její knížky jsou čtivé a ráda sáhnu po další. Teda mimo její sérii Rakvář, tu si nechám ujít.
Z tohoto příběhu jsem na rozpacích, nečekala jsem, že by mě mohla má oblíbená spisovatelka zklamat.
Děj je umístěn na Falklandské ostrovy, které i díky často připomínané válce z osmdesátých let působí nevlídně. Celé to bylo celkem depresivní čtení a já bych to označila spíše jako drama než thriller.
Četla jsem všechny knihy Sharon J. Bolton, ze všech jsem byla nadšená, ale tady jsem narazila. Námět i rozuzlení nejsou špatné a přesto mě to celé nějak nezaujalo. Ačkoliv ráda nahlížím do myslí lidí prožívajících extrémní psychickou zátěž, tento příběh, tak jak je napsaný, mě nebavil.
Příběh hodnotím jako průměrný, 3* sice nejsou málo, ale u této spisovatelky jsem dosud dávala jen 5*. Ovšem na další knihu už se těším, toto byla jistě jen ta příslovečná výjimka. ;-)
Bezvadné počteníčko jako vždy,ale ze všech knih co jsem od autorky četla je pro mě tato,,nejslabší".
Tohle je šestá kniha, kterou jsem od autorky četla a musím říct, že nejslabší. Začátek se mi neskutečně vlekl, děj se trochu rozbíhá zhruba v polovině a i tak žádný šlágr. Svižnější tempo je až úplně v závěru knihy, což je na dílo o více jak 400 stránkách dost slabota. Série s Lacey Flint nebo Obětina jsou nesrovnatelně mnohem mnohem lepší.
Asi první třetinu jsem měla problém přečíst, a váhala, jestli ji neodložím. Šlo o to, že to bylo prostě nechutné. Pečlivě popsaná oslizlá mrtvola na lodi, vraždění velryb... Nevím, proč tohle autorka potřebuje rozepisovat. Pak už to byla běžná detektivka, i když nic oslnivého. Určitě jsem od Bolton četla i výrazně lepší věci. Dočíst se ale dá. Závěr je sice dost potrhlý (přiznání k vraždě je spíš jak z parodie), ale přečetla jsem ho jedním dechem. Šlo mi ale hlavou, jestli je na tom ostrově aspoň někdo trochu normální...
Kniha se mi velmi líbila,napínavý temný záhadný psychologický příběh,v první části příběh drsný, líčení ekologické katastrofy a zabíjení velryb mi vadilo, bylo až příliš drastické. Závěr překvapil, mohl být ale propracovanější, takto byl překombinovaný a pak rychle utnutý, škoda. Určitě doporucuji knihu přečíst, jsem zvědava na další autorčiny knihy.
Po dlouhé době kniha co jsem rychle přečetla. Chvílemi mne autorka dostala, závěr pro mne hodně dobry. Prostředí fantastické, ponure a temne. Tesim se na další knihy od téhle autorky.
81%
Obloha s mořem, moře s oblohou
mi na očích tlačí. U nohou
všichni ti zemřelí.
Výborně napsaný, ale velice temný, smutný příběh, který se odehrává na Falklandských ostrovech v poměrně malé komunitě ostrovanů. Z knih, které jsem od autorky četla je tato nejemotivnější. Příběh vyprávějí tři osoby, které jsou si blízké. Jedna žije s obrovskou vinou, druhá s obrovskou ztrátou, třetí trpí posttraumatickým syndromem. Charaktery všech postav v knize jsou mistrně vykreslené.
Napětí na posledních asi 100 stránkách je takřka hmatatelné, pořád nevíme KDO, je to pořádná jízda a to až do úplného konce. Za ten * přidávám.
Nějak jsem se nemohla prokousat. Je to moje oblíbená autorka, ale tohle se moc nepovedlo, pořád se mele totéž dokola z pohledu jiných osob a ten konec se mi tedy nelíbil vůbec.
Další parádní kousek, Bolton opět nezklamala. Až do poslední chvíle... ale co, přece nebudu spoilovat, hezky si to přečtěte ;)
Kniha se poměrně dobře čte, ale má hodně dlouhý a pomalý rozjezd. Kromě toho jsem očekávala něco úplně jiného, nějaký jiný příběh, aspoň podle anotace. Nechci tvrdit, že by zápletka byla špatná, ale určitě není autorčina nejlepší - to ani zdaleka. Kniha mne dost dlouho nedokázala upoutat a také jsem nevěděla, co od ní mám očekávat. Začala se mi líbit až dost pozdě, zhruba v polovině a to je na můj vkus téměř už neodpustitelné. Proto nemohu hodnotit lépe, i když závěr příběhu mne za přestálé útrapy odškodnil ;-). Časem bych ale určitě chtěla zkusit nějakou další autorčinu knihu v naději, že mne nezklame...
Štítky knihy
pomsta psychologické thrillery únosy dětí Falklandy (Malvíny) thrillery pro ženy zmizení dětí
Autorovy další knížky
| 2015 |  Volavka |
| 2016 | Tak to je, tak to bude |
| 2017 | Má ji rád, nemá ji rád |
| 2014 | Obětina |
| 2019 |  Rakvář |
Skvělá kniha z dost neznámého a literárně netypického prostředí – odehrává se v uzavřené komunitě obyvatel ostrovů Falklandy.
I když je to podle anotace příběh o ztracených dětech, spíš mi to připadalo jako sonda do mysli psychicky zlomených lidí.
Tři osoby – každá něco skrývá…a lže.
Callum trpící posttraumatickou stresovou poruchou díky účasti v nedávné válce, Catrin – psychicky zničená po tragické ztrátě všech tří svých dětí a Rachel – utápějící se v alkoholu a navždy poznamenaná díky tragédii, kterou zavinila.
Tyto tři postavy jsou vypravěči jednoho tragického příběhu. Vyprávějí postupně, každý začíná své vyprávění zhruba tam, kde ten předchozí končí. Takže příběh se pořád posouvá dál, jen jeho vypravěči a úhel pohledu se mění.
Všichni tři se snaží navenek zachovat dojem normálnosti a vyrovnanosti, ale uvnitř jsou to naprosto zničení lidé, kteří už snad ani nehledají cestu ze svého vnitřního pekla.
Kniha má trochu pomalejší rozjezd, ale tempo postupně zrychluje, v poslední třetině jsem snad ani nedýchala, konec byl pro mě až strhující. Celkově kniha vyvolává dost dusivou a tísnivou atmosféru, zvraty jsou perfektní, celý příběh je skvěle promyšlen a vypointován.
Myslím, že je to jedna z knih, které mi utkví v hlavě.