Malevil
Robert Merle
Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v 70. letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem… Vědeckofantastický, podle autora futurologický román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1974 , Československý spisovatelOriginální název:
Malevil, 1972
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla ještě za totality a musím si ji přečíst znovu, protože přesně takhle to bude na Zemi vypadat, jestli vrchní hrdlořez zmáčkne červené tlačítko.
Knihu jsem četl několikrát, je dobrá v tom, jak popisuje základy civilizace v době jejího přerodu. Je psaná v době studené války, a konec světa mohl přijít tak znenadání, jak bylo popsáno, mašinérie zbraní hromadného ničení byla v té době hodně vyspělá a obyčejný člověk neměl tušení, kdy může dojít k nějaké fatální chybě.
Autor se vlastně zamýšlí nad hodnotami, které tvoří naši civilizaci, a staví je do kontrastu s postapokalyptickým prostředím. Nutí čtenáře přemýšlet, o jejích atributech a o jejich trvanlivosti pro další vývoj.
Zároveň vytvořil krásný čtivý příběh, ke kterému se rád vracím.
(SPOILER)
Je vrcholem štěstí, když lidé po katastrofě ve svém středu najdou následováníhodného vůdce. K tomu pár sklepení, zásob a přeživších hospodářských zvířat – a život dostane opět zelenou.
Kniha nebyla vlastně ničím objevná, lidstvo se klasicky rozdělilo na ty schopné, kteří se starají o obživu civilizovaných skupin, na ty zlé, co se je snaží okrást, a na smolaře, postupně se měnící v divou zvěř. Přesto byl celý příběh napsaný poutavě, postavy byly živé a řešily pro nás nepředstavitelné problémy, včetně morálních. Například konflikt monogamie a potřeby rozmnožování, kam v takové situaci patří láska? Ke konci mi to však začalo pokulhávat. Možná příchod Evelyny a podivný vztah k Emanuelovi, možná postupné narůstání pocitu neomylnosti samotného Emanuela, ještěže nakonec příhodně zemře na v dnešní době banální záležitost a vůdcovství se ujme pragmatický Tomáš.
Myslela jsem, že mi budou vadit starší výrazy, ale autor psal tak poutavě, že mi to vůbec nevadilo. Opravdu zajímavě popsaná apokalypsa a chování lidí v novém společenství. Tak ve 2/3 jsem se začala trochu nudit, nepřišly mi žádné nové informace, stálé omílání již napsaného, ale konec to opět zachránil.
Zajímavá vize konce světa, která mě většinou bavila, ale ubíhala poměrně pomalu. Emanuel mi čím dál víc připomínal Ferdu Mravence a lezl mi tím trochu na nervy, přesto jsem ale jemu i jeho "rodině" držela od začátku do konce palce. Největší sympaťáci pro mě byli Menou a Peyssou.
Neubráním se srovnání s podobně postapokalyptickým Dnem Trifidů, ve kterém u mě Trifidi jasně vedou. Ale i tak jsem ráda, že jsem se s letos už padesátiletým Malevilem seznámila.
Kniha skvěle psaná i vyprávěná, autor taky není žádný zelenáč. Do oddechové beletrie suprově zapadá. Pěkné dialogy i rozvíjející se děj, který nikam nespěchá, nějaká ta lehčí naivita se dá snadno přehlédnout. Udrží napětí po celou četbu a tak to má být. Poctivé 4.
Román mě celou dobu bavil, takové postapo pracující s dobou, kdy byla kniha napsána; samozřejmě že postapo vycházející ze stavu dnešní společnosti musí mít jiný ráz. Merle byl skvělý spisovatel a udivuje mě, že jsem se k Malevilu nedostala dříve. Opravdu výborná kniha!
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy poslouchala jako audio knihu. První část se rozvíjela trochu pomaleji ale nevadilo to a příběhu to prospělo. Moc se mi líbilo strategické, poklidné myšlení hlavního hrdiny.
Po krvilačných detektívkach mi to prišlo ako vítaná pauza. Mal som obavy z veľkosti, že ak bude kniha nudná, ťažko sa budem prehrýzať toľkými stranami. Bol som prekvapený, že napriek rozsahu, počtom postáv sa to čítalo výborne. Aj ako námet, jednotlivé postavy, štýl písania-bol to perfektný zážitok. Čitateľ si užije napätie, romantiku, akciu, strach, smútok i humor. Jednoznačne odporúčam za plný počet hviezdičiek.
Je to docela naivní příběh, jak píší čtenáři pode mnou, ale mě se to líbilo a četlo se to hezky. Děj ubíhal bez problémů a i když by některé rozpravy mohly být vynechány anebo zkráceny, vlastně mi tam zas tolik nevadily a od čtení mne neodrazovaly.
Velmi krásná knížka, tedy alespoň dle mého gusta. Je mi jasné, že v reálu by vše tak snadné nebylo, ale v knížce proc ne... Mám rád postapo knihy a také se mi líbilo, že v knize není moc intrik a příběh je vlastně jednoduchý, ale bavila mne každá stránka a o to jde především. No ne????
Nejdříve jsem dlouho nechápala a tápala. Autor vzpomíná na minulost, na dětství. Než se dostane k hlavní události, tak to trvá. Pak už je skvělé vyprávěcí tempo a děj knihy odsýpá a je nádherná. Ten jazyk, ty nápady. Skvělé.
Návrat ke knize čtené před neuvěřitelnými 40 lety, tentokrát v audio podobě.
Dnes už mi některé pasáže připadají méně pravděpodobné, ale i tak je kniha skvělá.
Vsechno moc dobre vychazi, minimum dramat. Kniha se cte dobre, ale je to takova stredova linie, co nezvedne tep.
Místy trochu naivní, hlavní postava až takřka dokonalá, prakticky vše vždycky vyjde. Ale vymyšlené dobře, a mezi postapo knihami stojí vysoko. Doporučuji.
Ačkoliv je kniha již staršího vydání, styl psaní mi vyhovoval. Nevadily mi ani obsáhlejší popisy a charakteristiky , vlastně právě to se mi překvapivě líbilo nejvíc. Téma samotné je na pět hvězdiček, jeho zpracování už mě ale tolik nenadchlo. Na můj vkus spousta málo uvěřitelných skutečností v rámci mezilidských vztahů i co se každodenního života po katastrofě týká ( tu lehce vyvrtaná dírka , jinde hnedle uříznutá deska , zázračně rychle uzdravená flora , o pohostinnosti ženských klínů a mužské schopnosti o zmíněné se spravedlivě podělit ani nemluvě ). Hlavní hrdina neurazil ani nenadchl. Ve výsledku mohu říct, že mě to bavilo , ale víc jak na tři hvězdičky to prostě nevidím a to ve vší úctě k autorovi , který psát opravdu umí, o čemž jsem se již podruhé přesvědčila.
(SPOILER) Mé počáteční nadšení vystřídalo lehké zklamání. Mám opačný názor než někteří zde. Mě bavila nejvíc samotná událost a první dny okamžitě po události. To bylo takové správně prepperské a člověka mrazilo po zádech, když si pomyslel, jak dopadl zbytek populace lidstva. Bavilo mě, když se člověk mohl zamyslet na celospolečenským dopadem a porovnávat svět před tím, včetně života jednotlivých postav před tím a potom. Ke konci se bohužel už kniha zvrhla spíše v romantické drama plné milostných pletek a politikaření. Bitva byla popisována dost naivně a Merlemu jsem tuhle část vůbec nesežral. Stejně tak si Merle strašně zjednodušil i některé další věci a psychologické pohnutky postav. Ve Dni trifidů byl ten post-apokalyptický svět popisován přeci jen s daleko většími koulemi a byl daleko komplexnější a uvěřitelnější a psychologie postav byla daleko hlubší a propracovanější, stejně jako stav post-apokalyptické společnosti.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno francouzská literatura mezilidské vztahy blackout, výpadek proudu postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
2005 | Smrt je mým řemeslem |
1974 | Malevil |
1989 | Dědictví otců |
1974 | Až delfín promluví |
1989 | V rozpuku mládí |
Tuto knihu jsem četla dobře před 10 lety a stále na ní vzpomínám a odkazuji. Plánuji si ji přečíst nejspíše znovu, protože v současné době je více než aktuální. A to to má být sci-fi :-)