Malevil
Robert Merle
Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v 70. letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem… Vědeckofantastický, podle autora futurologický román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1974 , Československý spisovatelOriginální název:
Malevil, 1972
více info...
Přidat komentář
Tak jsem si po více než dvaceti letech zase přečetla tento neskutečný román. Děsivý příběh a světýlko na konci tunelu, člověk však musí věřit, že vše, co bylo napsáno, zůstane jen příběhem v této knize. Doporučuji k přečtení...
Poslouchal jsem jako audioknihu. Podobně jako u Dne trifidů tu nejde cítit doba vzniku knihy. Kdyby tu padlo pár zmínek o mobilech byla by to kniha ze současnosti, ne 50 let stará - možná až na ten velký důraz na náboženství. Začátek je trochu vleklý, ale po pár kapitolách příběh dostává grády. Úžasně vykreslená atmosféra a člověk má pocit jako by byl na Malevilu s ostatními. Chvílemi jsem postavám i záviděl, než jsem si zase rychle uvědomil co za vším stojí. Přes to jak se mi kniha líbí vidím tu několik zásadních nedostatků:
1) Obyvatelstvo Malevilu má neobyčejné štěstí a to skoro pořád,autor jim evidentně neuvěřitelně fandil. Všechno jím vyjde a i když se něco nezdaří, dalším dějem je to jen k dobru. I přes to jsem měl ale ke konci strach číst dál a bál jsem se o naše hrdiny.
2) Na to že mají na hradě demokracii Emanuel až příliš často rozhoduje bez ohledu na názor kohokoliv jiného a navíc je výborný manipulátor.
3) V prvních chvílích, kdy začal Emanuel vyprávět o Thomasovi jsem čekal, že se to vyvine v nějakou gay romanci, ale to je možná tím, že to jsou všichni Francouzi.
4) Nikdo se nepozastavil nad tím, že když není hmyz nemá kdo opilovat rostliny, tím pádem nemůže téměř nic urodit. (Obilí, hlavní plodina příběhu do této skupiny naštěstí nepatří)
Moc se mi líbilo to sexuální napětí které bylo cítit snad u každé zmínky o ženách a erotika je snad až na jednu výjimku je až cudně podaná.
Určitě od autora do budoucna zkusím ještě něco.
Docela zajímavý až sci-fi příběh o přežití, jak lidé se umí vyrovnávat s danou situací.
Moc krásně napsaná postapokalyptická kniha z francouzské pevnosti Malevil i z jeho blízkého okolí. Lidé se po katastrofě změnili k nepoznání a po zemi se začnou potulovat nepřátelské tlupy a ohrožovat přeživší kamarády z Malevilu. Robert Merle si dal s popisem charakterových vlastností jednotlivých postav záležet. Určitě doporučuji!
“Celý Malevil přemýšlí, hledá, přispívá nápady. Celý Malevil napjal všechny síly k jedinému cíli. Mám v tom okamžiku dojem, že tvořím součást celku, jemuž sice velím, ale současně jsem mu podřízen jako jedno z jeho koleček, celku, který myslí a jedná zcela samostatně jako jediná bytost.”
Každodenní boj o přežité ve světě, který se vrátil do středověku. Do středověku se vrátil smýšlením lidí - zabij, nebo budeš zabit. Zabít puškou dá ale podstatně menší práci. Středověké buranství s moderními zbraněmi.
Malevil mě velmi příjemně překvapil, čtení ubíhalo rychle, podobně neurčitě jako čas ve světě, kde už nikdo nemohl zkontrolovat, kolik je hodin, když došla poslední baterka v hodinkách. Čas je zajímavým motivem celé knihy, je neurčitý a nedůležitý. Čas plyne, my s ním.
Téma náboženského a politického rozporu bylo v knize všudypřítomné, a někdy poněkud vyhnané do extrému - ale možná že v tak jiné době všichni potřebovali pevný kus půdy pod nohama - a ten pevný kus mohl být cokoli, politická ideologie nebo náboženský fanatismus.
Krásne napísaná kniha - z pohľadu textu a ako sa čítala. Z textu cítite, že pán Merle mal život rád a aj Francúzsko, do ktorého sa s rodičmi presťahoval, keď mal 10 rokov. Téma je síce desivá a pochmúrna - postapokaliptická, no Merle skôr hľadí do budúcnosti, snaží sa nájsť riešenie ako prežiť a je skôr o nádeji než o zúfalstve.
Táto kniha je o postavách a ľuďoch. A to je jej najväčší klad. Pred výbuchom výborne vystihol, aký viedli postavy život a po výbuchu ako sa ich život zmenil a hlavne ako inak začal plynúť čas. Keď som si dnes pustil zdigitalizované nahrávky, ktoré pred sto rokmi niekto nahral na kameru (napríklad Amsterdam 1922), bol som šokovaný, ako veľmi sa svet, ľudia a celkové zmýšľanie zmenili.
Záver knihy vyznel smutne, pretože ukazuje na to, aké banality môžu človeka zabiť, keď nemá pri sebe modernú medicínu. Na druhej strane je dostatočne reálna, aby sme si vážili dnešné storočie. Za mňa plný počet a určite ju odporúčam každému.
Příběh i podání zajímavé, ale nemohu se ubránit dojmu, že kdyby byla kniha o aspoň 100 stran kratší, bylo by jí to ku prospěchu. Celkově 3 a půl *.
Jedná se o první knihu, kterou jsem přečetl od tohoto autora. Kniha se mi celkově líbila.
Úžasný nápad, brilantně vyprávěno. Kniha nemá mnoho emočně silných momentů (i když konec to vynahrazuje), ale autorovy schopnosti jsou nepochybně obrovské.
Před mnoha lety jsem se ke knize dostala poprvé. Byla jsem nadšená. Chtěla jsem si ji připomenout a nadšená jsem stále. Je vidět, že pořádná knihovna s odbornou literaturou všeho druhu, je prostě základ. Vlastně teď jsem si uvědomila, že jsem právě takovou knihovnu začala budovat po prvním setkání s Malevilem. Samozřejmě vím, že takové společenství jaké fungovalo na Malevilu, by bylo v postapokaliptické době výjimečné, spíš nereálné. Ale jak bylo i zde ukázáno, vše je o lidech. Tak proč ne. Jedna z mála knih, ke kterým se v budoucnu možná ještě vrátím.
Po dlouhé době jsem si k postavám v knize vybudoval vztah. A po dlouhé době mi bylo opravdu smutno, když jsem knihu dočetl. Takhle nějak by to v postapokaliptickém světě nepochybně vypadalo.
Další kniha o blackoutu a pořád to není úplně ono. Čtení bylo (občas) zajímavé z hlediska vztahů. Konec mě moc nebavil, zřejmě jsem hledala něco jiného.
Knihu jsem kdysi četla na střední škole a teď jsem se k ní vrátila v podobě audioknihy. Příběh jsem si nepamatovala, jen jsem věděla, že se mi líbil, a na tom se nic nezměnilo. Nemám příliš ráda mnohohlasy, ale toto zpracování bylo moc hezké. Zajímavé téma k zamyšlení. Kniha vznikla v sedmdesátých letech, kdy něco podobného hrozilo, minimálně nás o tom média přesvědčovala. Ale ani v dnešní době si člověk nemůže být jist. Pobavila mě informace, jak se v té době před katastrofou žilo strašně zrychleně. Patrně ano v porovnání s dobou po katastrofě. Ale v porovnání s dnešní dobou byli všichni šneci. Také je jasné, že dnes by nám ta "technika" chyběla ještě mnohem více, protože jsme na ní kompletně závislí a vůbec bychom si bez ní neuměli poradit.
První kniha, kterou jsem od autora koupil a mám ji pořád. Velmi dobrý příběh. Četl jsem i několik dalších románů od Merleho a vždy zaujal.
Jeden z nejlepších post-apokalyptických románů. Uvěřitelné postavy, skvěle vykreslené, tak akorát dlouhé, aby nenudilo.
Moje první audio kniha, s dodatečným přečtením některých pasáží... Zprvu jsem se bála, že mi styl psaní moc nesedne, ale po pár stranách už mi to vůbec nepřišlo a děj jsem poslouchala každou volnou chvilku. Po delší době to byla kniha, která se tím "něčím" lišila od ostatních, které jsem poslední dobou četla. Napínavá, strhující a prostě hezky jiná. Doporučuji.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno francouzská literatura mezilidské vztahy blackout, výpadek proudu postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
2005 | Smrt je mým řemeslem |
1974 | Malevil |
1989 | Dědictví otců |
1974 | Až delfín promluví |
1989 | V rozpuku mládí |
Pomalý úvod ve stylu "děcka si hrají atd.", nenápadné zmínění nějaké budoucí "katastrofy"...a pak se to celé slušně rozjelo, celkově dobrá knížka, přes větší rozsah lehce čtivá...můžu doporučit. Nic jiného jsem zatím od autora nečetl ani neviděl, tohle byla čistokrevná premiéra.
Mám rád knihy vyvolávající otázky - co bych dělal v takové situaci já? Bránili bychom náš činžák nebo panelák úplně stejně? Víceméně bez zásob, s kočkami a psy místo koní a krav?
Jak se rodí vůdce? Dokážou komunity dlouhodobě fungovat? Místy jsem si připomínal Tmu od Neffa s hodně podobným námětem. No prostě bez ohledu na světskou moc pánem odteď bude majitel zbraně, hromady konzerv, léků nebo dopravního prostředku,...
Až dojde k takové situaci, prý je užitečné především vylomit dveře od vašeho bytu nebo domu a naaranžovat dojem, že už ho dávno někdo vyraboval.
Snad to nikdo z nás nebude muset jednou udělat. Ale to jsem hodně odbočil, konec:-)