Malevil
Robert Merle
Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech tohoto století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem… Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy.... celý text
Přidat komentář
Musím uznat, že mě autor velmi mile překvapil. Když jsem knihu rozečetl, říkal jsem si, no jo robinsoniáda pro dospělé. O kousek dál jsem už mi bylo jasné, že to tak jednoduché nebude. Děj mě příjemně strhl, sem tam jsem v napětí mrkl na konec kapitoly, i když to většinou nedělám a říkám si aha, takže tak to bude... a ono to bylo nakonec všechno jinak :D Autor si se mnou pohrával jako kočka s myší a to je dobře, mám to rád a užíval jsem si. Z pohledu filozofické stránky je kniha propracovaná do detailu, je krásně vidět jak jedna krátká událost dokáže změnit, řekl bych až převrátit naruby všechny morální a hodnotové žebříčky. Spravedlnost, lidský život, síla vůle a boje o přežití to je to oč tu běží. Demokratický komunismus, proč ne. No, nechám toho, kdo přečte pochopí a tuto knihu by si mělo přečíst opravdu hodně lidí.
Ačkoliv science fiction není můj šálek každodenní kávy, tak takhle kniha se vymyká. Je to krásný a nadčasový příběh, který vrací společnost tam, kde už byla a dává jí druhou šanci.
Malevil je skvělá knížka, post-apokalyptické romány mám ráda. Začátek mi zdlouhavý nepřišel, příběh mě vtáhl do děje hned a hltala jsem každou stránku. Postavy jsem si rychle oblíbila a příběh prožívala s nimi. A i když jsem si po celou dobu říkala, že je Emanuel docela namyšlenec a se spoustou jeho názorů jsem nesouhlasila, konec mě dostal a mrzelo mě, jak to s ním dopadlo. Každopádně "závěrečná" scéna s Fulbertem byla perfektní. Je to kniha, která rozhodně stojí za přečtení.
Knihu jsem poprvé četla v 70. letech minulého století. Přečetla jsem ji jedním dechem a její příběh si pamatuji dodnes možná i proto, že za ,,totality" jsem musela vystát hooodně dlouhou frontu, abych ji získala.
Ke knize jsem se pro osvěžení paměti chtěla po třiceti letech vrátit a EJHLE! Knihu jsem ve třetině odložila, přestože jsem stále přesvědčena o její kvalitě. Každá kniha prostě chce svůj čas.
ZAJÍMAVOST: Kniha v minulosti zůstala ,,za drápkami" mojí sestře a já musela vynaložit značné úsilí, aby mi byla vrácena. Ale proč vlastně ...?
Neuveriteľne silný autorov počin. Momo - to je úžasná postava, nepoznám nikoho, kto takto majstrovsky a citlivo zakomponuje imbecila medzi postavy, Menou, Fulbert, Colin, vlastne všetky postavy sú precízne a majstrovsky vytvorené. Takmer to zatieňuje dej.
Vlastne nie, dej je tak isto úplne famózny!
Nejlepší kniha od Merleho, celkově moje nejoblíbenější. A to nejsem na sci-fi... Člověka až zamrazí, když si uvědomí, že v současném světě může taková situace klidně nastat. Za pár dní, hodin...
Velmi poutavě napsána, vyvolává další otázky, nabývá na významu v dnešní technické době .
Nejsem fanouškem tohoto typu románu, ale Malevil je v něčem jiný. Je to dílo, nad kterým se musí člověk zamyslet, vnímat to, jak se s událostí mění chování, priority, zákony i vztahy. Moc se mi také líbilo, jak se autor zaměřil na různé vlastnosti lidí.
Já vám nevím, ale mě to prostě nebavilo. Celé je to takové vleklé, nic se tam pořádně neděje, postrádá to akci. Možná je to i tím, že mám radši "postapo" typu Metro 2033 nebo sci-fi z vesmíru. Tohle mi přišlo jako povídání o životě několika lidí, kteří zažívají každodenní strasti ve své vesnici (je to maličko okořeněno nájezdy útočníků a podobně, ale opravdu velmi maličko).
Styl Roberta Merleho je nezaměnitelný. Čtivý příběh, který popisuje svět po katastrofě, jež ho zničí takový, jaký ho známe. Především čtenáře nutí k zamyšlení. Jak se vyrovnají lidé se ztrátou? Jaké naleznou možnosti dalšího života? Po katastrofě žili hlavní hrdinové jako prvobytně pospolná společnost, která byla vedena především pudem přežít a zachovat lidský rod a tvořila nové ideály. Při čtení jsem si často opakovala citát Alberta Einsteina: „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“
Zbožňuji postapo. romány a tento si mě taky velice získal. Nemůžu říct nic jiného než : PARÁDNÍ, SKVĚLÝ, BOŽÍ :D
knihu jsem cetl v sestnacti a byl z ni naprosto uneseny (tusim, ze to byl muj prvni postapokalypticky roman). Ted, o vice nez ctvrtstoleti pozdeji, jsem si poslechl audioknihu a prisla mi ponekud rozpacita. Vazne to i tehdy bylo tak desne popisne? I tehdy to bylo plne moralizovani? Nebo se mi tak zmenil vkus s poctem prectenych knih? Nebo to bylo jen tim desive monotonim zpusobem nacteni audioknihy? Nevim, ale z ucty k Merlemu doufam v to posledni. Malevil si prectete sami - pozitek bude jiste vyssi!
Už je to dávno, co jsem knihu četla poprvé. Vím, že se mi moc líbila, nedalo mi to a knihu znovu otevřela. Zajímavá knížka, nevím, jestli je možné ji označit za dobrodružný post-apokalyptický román. Až na počáteční úvod velice čtivá, neboť Robert Merle je skvělý vypravěč.
Od katastrofy je příběh dynamický a je kombinovaný úvahami, jak by lidé reagovali na takovou katastrofu v oblasti sociální, materiální a duchovní. Výtečná atmosféta, která nutí k zamyšlení. Klasika ve svém žánru a dle mého názoru jedna z nejlepších postapo knih.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno francouzská literatura mezilidské vztahy blackout, výpadek proudu postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
2005 | Smrt je mým řemeslem |
1974 | Malevil |
1989 | Dědictví otců |
1974 | Až delfín promluví |
1989 | V rozpuku mládí |
Už jsem ji četla před mnoha lety a i dnes jedním dechem. Lidé se v každé době chovají stejně.