Malí aristokraté: Život ve šlechtické rodině v 19. století očima dítěte
Denisa Vídeňská
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477542/bmid_mali-aristokrate-zivot-ve-slechtick-GvS-477542.jpg
4
2
2
Publikace je zaměřena na reflexi dětství v 19. století, a to v životě tří generací rodu Auerspergů a jim příbuzných členů. Kniha předkládá analýzu výchovy, vzdělání, dětských her a vztahů v rodině. Důraz je kladen na aspekt genderu, protože pohlaví bylo základním ukazatelem k určení podoby výchovných a vzdělávacích strategií rodičů a vychovatelů. Text čerpá z pramenů osobní povahy, dobové dětské literatury a edukačních příruček, společně s výchovným spisem Paměti panenek. Tento přeložený spis se nachází ve formě edice v závěru publikace. Čtenář má tak možnost nahlédnout do aristokratického světa pohledem samotných dětí.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
děti 19. století aristokracie, šlechta dětství gender
Malí aristokraté: Život ve šlechtické rodině v 19. století očima dítěte
vypadá to jako povedená disertačka přetavená do knižní podoby, historikové naštěstí nejsou líní pracovat s archivními materiály; samozřejmě nechybí povinné metodologické zaklínání Bourdieurem (nemáte občas pocit, že otevřete ledničku a tam - literární pole?), práce otevírá mnoho rozličných témat (každodennost, gender, postavení aristokracie, vzdělávání ve šlechtické rodině, dětská literatura, metody výchovy atd. atd.) a je škoda, že nebyl prostor pro jejich rozšíření a propojení (moc polí, příliš široké meze a neoseté souvratě mezi nimi)
přidaný překlad Pamětí panenek, což je korespondence mezi cca desetiletými šlechtičnami, v níž hovoří/píšou za svoje panenky a vymýšlí si fiktivní paralelní svět jejich aristokratických rodů (ty dopisy pak po letech vzala jedna z pisatelek, přidala k nim průvodní komentář a celé to věnovala své dceři, aby ta zas pochopila, jak si má hrát se svými panenkami), mě obsahově opravdu nezaujal, ale jako historický dokument je to dostatečně kuriózní
zamýšlel jsem se nad autorčinými závěry a říkám si, zda zvážila možnost, že korespondence mezi šlechtici, byť soukromá a dětská, byla přísně stylizovaná, měla svá kompoziční a formální pravidla, takže napsané nelze vždy chápat jako upřímný a spontánní projev emocí?