Podzimní vražda
Mons Kallentoft
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/148940/bmid_malin-forsova-podzimni-vrazda-Idl-148940.jpg
4
292
292
Případy inspektorky Malin Forsové série
< 3. díl >
Déšť smáčí zámek Skogså u Linköpingu. Kapky se snášejí na zem a na tělo, které plave ve vodním příkopu. Bohatý právník a nový majitel zámku Jerry Petersson byl zavražděn. Inspektorka Malin Forsová brzy začne podezřívat předchozí majitele zámku, aristokraty, kteří jistě nemají radost z toho, že museli prodat rodinný majetek Jerrymu Peterssonovi. Mohl to ale být motiv vraždy? A jaké další zlé síly se probudily na pláních Östgötalandu? A kdo byl ve skutečnosti Jerry Petersson, muž, který se skrýval za svými miliony, drahými obleky a sbírkou obrazů?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2012
,
Host
Originální název:
Höstoffer, 2009
více info...
Přidat komentář
Opět velmi dobrý díl, podzimní atmosféra dotvářela příběh jako tomu bylo u zimy i léta. Detektivní příběh nemá chybu. Trochu méně už mne bavily Malininy problémy s alkoholem a její chování k dceři...
Tentokrát jsem se začetla hned na začátku. Bylo to napínavé a chytlavé. Jen ta Malin… Začíná mi jít krkem...
Styl psaní Monse Kallentofta není jednoduchý, i v případě tohoto románu si musí čtenář zvyknout na "lyrické" pasáže promluv mrtvých a na básnické obraty ve vyprávění. Kniha není špatná, děj zajímavý a napínavý, jen pasáže s Malin mě trochu doháněly k šílenství - její neustálý boj s alkoholem a sama se sebou docela kazil můj celkový dojem z knihy. Ale rozhodně stojí za přečtení a já doufám, že v příštím díle se Malin vzpamatuje a začne se chovat více profesionálně.
První a poslední kniha autorky... ač jsem zrovna ve čtení rozjetá, tak tahle knížka mi prostě nesedla. Nemá to švih, víc se řeší vnitřní problémy vyšetřovatelky, než případ samotný a nikam se to neposouvá, i když jsem už ve třetině. Takže v té třetině skončím i s touto knihou.
Neustávající déšť nezahání žízeň Malin Forsové... Tequila jí zabíjí mozkové buňky ve velkém, takže nám musí autor víckrát slovně připomenout, že je nejlepší vyšetřovatelka - sami byste to ve větší části knížky neřekli. Asi to byl autorův záměr, trochu nám ji znechutit (myslím Malin, ale nakonec i tu tequilu!), třeba ji v dalším díle postaví na nohy (teď myslím už jen Malin - a doslova, tady toho na zemi proválela dost); doufám, a proto si "jaro" přečtu. A to přesto, že Kallentoft trochu zjednodušil styl psaní; škoda, mně se líbil, byl tím jedinečný.
Tento díl byl trochu slabší, ale i tak jsem byla s knihou spokojená. Bohužel se mi nelíbilo Maliino chování a byla mi zde trochu nesympatická. Budu doufat, že v dalším díle už bude v pořádku a všechny své myšlenky a problémy si ujasní.
Co říct? Nevím, ale kniha mě absolutně nechytla a do čtení jsem se musela nutit. Po 100 stranách jsem to vzdala a tento autor příště už raději ne. Knihy nerada nedočítám, ale tohle se opravdu nedalo.
Tak v tomhle dílu mi byla Malin krajně nesympatická.Její myšlenkové pochody a celkově postoj k vlastnímu životu mě až nasí*aly.Připadne mi,že se tentokrát víc řešil její život,než vražda,ale to mi ani nevadilo,styl jakým je kniha napsaná je skvělý,užila jsem si ji :-) Těším se,co bude dál :-)
Ještě jednou uvidím v knize MK slovo "háďata", a jde to na podpal. Jinak - celkem originální zápletka, jen ta struktura krimi slabá - už jsem četl napínavější návody na skládání origami. Zruinování Malin chlastem tomu ale aspoň dalo trochu šmrnc.
Moje třetí knížka autorky. Dle mého horší, než předchozí dvě. Víc než kriminální rovinou a nějakými překvapeními, se, v tomhle v podstatě jednoduchém příběhu, knížka zaobírá osobními problémy detektiva Malin Forsové. Přestože běsy v podobě závislosti na čemkoliv jsou jistojistě šílené, tady jich je trochu moc na úkor zajímavější zápletky.
-SPOILER- téma vraha, šikanovaného v dětství budoucími oběťmi jsem už v knížkách četl mnohokrát, v naprosté většině lépe zpracované. 45%
,,Není na světě bolest, se kterou by se člověk nenaučil žít. Jen ji musí nějak kompenzovat, ventilovat na někom jiném.“
Třetí díl v sérii nepřináší nic nového ani překvapivého. Stejné tempo, schéma a vývoj. Od předchozích dílů, se změnily snad jen kulisy a počasí.
Jo a ještě přibylo vsuvek o nábytkářském řetězci Ikea. Bud cílená reklama, nebo Kallentoftova potlačené trauma z dětství. :-))
65%
tento díl mi přišel slabší, jinak mám serii o Malin ráda a její příběhy se staly mojí závislostí
Ne až tak úplně detektivka, vzhledem k postupující závislosti hlavní hrdinky se už příběh čte jako psychologický román, kdy jsem opravdu přemýšlela, v cí hlavě se honí horší běsi. Tím i kniha nabrala na přitažlivosti a těším se na pokračování.
Citový podzim
Citový Podzim jako název je z mého hlediska zvolen ze tří důvodů. Samozřejmě každá kniha by u čtenáře měla vyvolat nějaké pocity. Dále názvem mé recenze odkazuji i k názvu knihy Podzimní vražda. Na podzim totiž bohužel plno lidí kromě dobrých pocitů zažívá i ty špatné jako skepse, deprese, smutek a další a dokonce bohužel mnohdy i více než jindy v roce. Třetím důvodem k názvu recenze budiž to, že zrovna u Kallentofta asi nejvíce ze současných autorů severské krimi pocítíte zapojení pocitů do díla.
Určitě znáte takové to slovní spojení a do třetice nejlépe. No tak zde to tak neplatí, alespoň z mého pohledu. Osobně mi totiž třetí díl této série přijde zatím nejslabší. Musím velice pochválit dílo jako celek v oblasti atmosféry a toho, jak na mě vlastně zapůsobilo. Musím totiž uznat, že jak jsem psal výše o podzimu a pocitech, tak přesně takové pocity se dostavily. Naštěstí ne přímo u mě, ale obecně ke společnosti dá li se to tak říci. Najednou jsem řešil, jak velká propast ve světě je mezi bohatými a chudými. Zda jsou peníze opravdu takovou metlou i spásou lidstva zároveň. Zda jsou někteří lidé opravdu tak krutí či hodní. Jací jsou lidé vlastně ve své podstatě? Vyrojilo se prostě mnoho otázek a mnoho odpovědí se ubíralo v mé hlavě jako podzimní počasí. Tedy vítr, chlad, déšť, blátivo no prostě nic moc, ale místy se objevilo slunečno a ty krásné podzimní barvy. V tomhle tedy musím autora hodně pochválit, jelikož mně hezky zamotal hlavu. Z postav opět vyzdvihnu tu hlavní. Inspektorka Forsová, je vlastně takový slon v porcelánu. I přesto, že si často sama vlastně šlape po štěstí, až nechápete, co to do ní zase vjelo, tak berete v potaz i to, že se musí potýkat se svými démony a boj s nimi není záležitost okamžiku. Jednoduše řečeno této velice zvláštní postavě fandíte. Co se týče postav z vrstvy šlechty či bohatých, tak ty už mně nepřišli takové zajímavé a mnohdy i nudily. Bohužel někdy nudila i samotná kniha a ani mně ve výsledku nepřišla nějak moc napínavá. Dokonce jsem v ní našel i pár hluchých míst. I v Podzimní vraždě najdete pasáže, kdy mluví mrtví. Nedá se mně říct, že by mně to zde úplně vadilo, ale chvílemi mně to přišlo, že se tyto pasáže objevily v nesprávný moment a pokud se to tak dá říct, tak snad i mluvily z cesty. Bohužel musím uznat, že chvílemi se mi zdálo, že se příběh i tak trochu táhne. Na závěr ještě dodám rozsah. I zde se dočkáme klasiky (431 stran).
Na úplný závěr pak dodávám své procentuální hodnocení. Zde to bude 70%. Bohužel pro mě suverénně nejslabší díl série a to i po přečtení 4 až 6 dílu této série.
Po pravdě trošku jsem se trápila než jsem ji dočetla, normálně čtu knihu max. týden - tady ta mi trvala skoro tři týdny... Trošku nezáživná, na to že je to "napínavý thriller".
Výborná detektivka, jen ta Malin, pořád jsem čekala, že se dá do kupy. Určitě si přečtu i další díly .
Autorovy další knížky
| 2011 |  Zimní oběť |
| 2014 |  Páté roční období |
| 2011 | Letní smrt |
| 2013 | Jarní mrtví |
| 2016 | Větrné duše |
Napínavá, vtáhla mě a tak byla rychle přečtená.