Zimní oběť
Mons Kallentoft
Případy inspektorky Malin Forsové série
1. díl >
Panuje nejstudenější zima, jakou kdo pamatuje. Za obzvlášť mrazivé noci je nalezeno tělo obézního muže visící na osamělém stromě uprostřed větrem ošlehané pustiny Östergötlandu. Případem je pověřena mladá kriminální inspektorka Malin Forsová, svobodná matka řešící své osobní problémy. S kolegy z linköpinské policie musí zjistit, kdo je onen muž a jak se jeho tělo ocitlo na stromě. A kdo ho zavraždil. Hledání vraha zavede Malin k nejtemnějším zákoutím lidského srdce. První díl kriminální série Monse Kallentofta, „nového krále skandinávské detektivky“, se okamžitě po vydání stal bestsellerem. Jen ve Švédsku bylo prodáno více než tři sta tisíc výtisků, kniha zde byla celé tři měsíce nejprodávanějším titulem a dominovala žebříčkům prodejnosti i v ostatních severských zemích. Práva byla prodána již do jedenácti zemí a chystá se filmové zpracování celé série.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
Midvinterblod, 2007
více info...
Přidat komentář
Prostě bomba. Další autor, od kterého si knihy kupuji dvojmo - jak v elektornické podobě, tak klasické knihy. Mám všechny :)
Zimní oběť je detektivní román mimořádný hlavně svou formou. Příběh vnímáme pomocí vhledů do hlav jednotlivých postav, sledujeme jejich myšlenky, a to včetně oběti vraždy, která pozoruje vyšetřování. Je to napínavé čtení, zejména v druhé polovině, ale měla jsem pocit, že hlavním tématem příběhu je osamělost ve všech svých podobách, a to dokonce víc než zlo, které detektivní romány většinou akcentují nejvíc. I když se zlem v mnoha formách se čtenář setká taky hojně. Příběh tak hodně akcentuje psychologii jednotlivých postav, určitě bude zajímavé sledovat jejich vývoj v dalších dílech.
Opravdu skvělá, napínavá kniha. Líbí se mi inspektorka Malin, je skvělá. Pohltilo mě autorovo specifické psaní. Čtu od autora už třetí knihu a žádná mě nezklamala. Všem moc doporučuji.
A máme tu další krimi sérii
Jak už bývá zvykem objeví se dřív nebo později nějaký ten skandinávský autor detektivních příběhů a zahltí nás knihami ze série, kterou spojuje postava hlavního komisaře či komisařky.
Zde se nám objevila série s kriminální inspektorkou Malin Forsovou.
Za sebe musím napsat, že postava hlavního hrdiny tady tedy hrdinky ve mně už dlouho nevyvolala tak rozporuplné pocity. Stále se nemohu rozhodnout, zda mám rád či naopak nemám rád Malin Forsovou. A zároveň nevím, jestli toto tvrzení mám brát jako plus, že autor dokázal vykreslit tuto postavu tak, že si čtenář láme hlavu, jaké k ní vlastně zaujímá stanovisko či jestli mně tato skutečnost vadí. Nicméně se asi raději přikláním k té druhé variantě. Musím také napsat, že děj opět nějak zvlášť nevázne, napětí se vám v knize opět dostane, ostatní postavy jsou sepsány také kvalitně a se zakončením knihy se myslím také smíříte. K rozsahu bych napsal asi jen to, že to je rozsahově klasická severská detektivka, zde konkrétně o 448 stranách. Netvrdím, že někomu se nemůže zalíbit zrovna tato kriminální série a také na rovinu přiznávám, že jsem z ní zatím přečetl pouze tento první díl, přesto si však dovolím tvrdit, že se na našich čtenářských pultech najdou lepší kriminální série. I přes toto tvrzení, si myslím, že se k této kriminální sérii vrátím a minimálně si přečtu její druhý díl už jenom proto, že jsem asi už věčný milovník krimi literatury konkrétně té soudobé severské a taky proto, že první díl první série prostě špatný nebyl, ale nebyl ani nijak zvlášť okouzlující abych kvůli němu pomalu hned běžel sehnat si druhý díl, což se mně u jiných sérií stává. Za mě 75%.
Hned po této knize jsem si Malin zamilovala, na styl psaní jsem si musela zvyknout,ale jinak jsem z knihy byla nadšená
Na knížce mi "vadily" dvě věci
1. jak už někdo níže psal: řeší se tam pořád hrozná zima (ano už čtu 2.díl, takže vím, že tam se zase řeší vedro =D
2. nesedlo mi popisování děje z pohledu oběšence, rušilo mě to a přistihla jsem se, že ty pasáže i přeskakuji
ale jak jsem napsala dávám tomu šanci a čtu už Letní smrt
První setkání s autorem, ale musím říci, že ačkoliv na styl jsem si musela zhruba sto stránek zvykat, začetla jsem se poměrně rychle. Motivy studené jako v knize panující počasí a k nim příslušně otevřený konec... jsem zvědava na další díly, slibují dobré počtení.
Ta třetí třetina se mi četla líp, ale i tak to bylo jen takové celkem dobré. To téma není špatné, ani charaktery, jen jsou nevýrazný. Nevím, proč se měnil pohled vyprávění postav, když byl stejně k ničemu, nic jsme se o nich zajímavého nedozvěděli a zapadli do šedě pozadí. Malin byla jednoznačně v popředí, takže zbytečné. A taky mi moc nesedl styl psaní. Nemusím jednoduché a krátké věty. A tady byla převážná vět jednoduchá. Njn. Není to můj šálek kávy.
Psáno zvláštním způsobem. Nicméně jsem si zvykl. Závěry si musí čtenář odvodit sám. Jedná se o první díl série Malin Forsová, takže se nechám překvapit dílem druhým. :-)
Měla jsem problém začíst se, povedlo se to až v poslední třetině. Všechny postavy včetně Malin mi byly lhostejné, motiv vraha mi připadal nevěrohodný. Hlavní vyšetřovatel/ka má opět problémy s alkoholem, bez toho by to už asi nešlo. Na vyprávění v přítomném čase jsem si jakž takž zvykla, na věty bez sloves ne, ty mě dost štvaly a vždy jsem si tam sloveso musela doplnit. Vadily mi i "filozofické" monology oběti, připadaly mi zbytečné, navíc pochybuju, že člověk s nízkým intelektem by dal dohromady něco takového. Nebo tato "vada na kráse" po smrti mizí?
Příběh o odkrývání nánosů temné minulosti, ukázka platnosti "Zákona o přenositelnosti zla" a názorná demonstrace přísloví "jak se do lesa volá…"
Tři ryze subjektivní výtky (vedoucí následně k jedné odebrané hvězdě):
1) na mne až zbytečně moc exkurzů do "rodinných zázemí" policistů,
2) přílišné nadužívání stylistických ozdůbek a efektů (např. promluvy mrtvého),
3) trochu toporný a značně neefektivní způsob vedení vyšetřování (což kladu za vinu autorovi, nikoli jeho policejním hrdinům).
Nicméně jinak velmi solidní počin – určitě zkusím i další díl.
80%.
Málokdy mám chuť knížku odložit, u severské krimi jsem to ještě nezažila. Nakonec jsem ji dočetla a už čtu další díl. Ale styl psaní mi vůbec nesedí, dost se to vleklo, napětí skoro nula, vrah byl jasný, některé pasáže dost zbytečné. A vypadá to, že zatímco v tomto dílu se řeší děsná zima, tak v dalším pro změnu děsné vedro.
U této knihy jsem měla problém se začíst. Přes slibnou zápletku a notnou dávku napětí jsem pořád ne a ne chytit tempo. Hrozně mi vadily takové ty hluché řečnické otázky, které kladou policisté, zejména Malin sami sobě: "Co tu sakra děláme?" nebo "Má to nějaký smysl?" případně má nejoblíbenější "Proč musí být furt taková zima?". Ale zvykla jsem si a nelituju. Nakonec to bylo docela dobré :-)
Kniha je psaná k plynulému čtení dost nepříjemným stylem, kdy autor často používá věty bez přísudku a tato "hesla" působí jako výkřiky nebo novinové titulky. V první chvíli mě to odradilo, ale dala jsem knize šanci a brzy jsem si na to zvykla.
Příběh se rozjíždí dobře, je velmi čtivý a napínavý. Ovšem ke konci se začíná táhnout, s čímž jsem se setkala už u několika severských detektivek. Samotný konec mi přišel utnutý, nedořešený, jakoby autor narychlo dopisoval. Zajímavý a originální mi přišel komentář oběti. Celkově považuji dějovou linku za nejlepší část knihy.
Největším kamenem úrazu je ovšem samotná hlavní postava Malin. Svými starostmi s dospívající dcerou, nevyjasněným vztahem s ex-manželem a velmi kladným vztahem k alkoholu mi přijde pouze jako kříženec mezi detektivem Holem od Nesba a komisařem Wallanderem od Mankella. Ze všech členů policejního sboru je nejméně zajímavá a nejvíce postrádající originalitu.
Co se týče vraha, byl mi jasný od první chvíle, kdy se tam objevil... o to víc jsem byla zklamaná, když byl okamžitě vyřazen z okruhu podezřelých, přestože byla policie schopná držet se jako klíšťata dvou patnáctiletých puberťáků.
První přečtená kniha od tohoto autora a jo, musím říct, že líbilo. Se jmény jsem měla trošku problém, motaly se mi, ale děj odsýpal a závěr knihy opravdu strhující......málem mi kvůli němu ujel vlak :-)
Není to úplně špatné. Dost mě štvala "příliš silná empatie" Malin ke všem a vlastně i všemu kolem. Líčení hrůz a strašidelnosti pak bohužel bylo natolik tlačené expresivními výrazy, že ta ostrá hrana úplně ztratila na hrůzostrašnosti a stala se během knihy něčím všedním. Dialog matky přesvědčující syny pak strhnul další body, najednou z poměrně dobře stavěné motivace bylo takové plytké, nepřesvědčivé nic a závěr knihy vyzněl dosti tupě. Osobně mě štval autorův vhled do všech postav, kde se čtenář o uvažování hrdinů vše do puntíku dozví, včetně "monologů mrtvoly". Nápad nebyl špatný, a třeba je v dalších knihách autor trochu vypsanější? Šanci mu ještě dám, má tam občas docela zajímavé myšlenky, hlavně sociálního rázu.
Já hodnotím velmi dobře...Neměla jsem vůbec problém se začíst, naopak spíš knihu odložit. Nechybělo tam pro mě potřebné napětí a touha dozvědět se co nejdřív jak to dopadne. Mě spíš trochu dostávala ta drzost lidí, vůči policii, která vyšetřuje vraždu. Téměř všichni podezřelí byli dost vulgární k policii, nespolupracující, nevím, možná je to už normální stav. Určitě časem přečtu další knihu!
Autorovy další knížky
2011 | Zimní oběť |
2014 | Páté roční období |
2011 | Letní smrt |
2013 | Jarní mrtví |
2016 | Větrné duše |
ztotožňuji se s názorem adlenky - u severské krimi pro mě dost neobvykle nebavilo, nepřesvědčilo, neseděl mi styl; zdá se, že jsem v poslední době párkrát sáhla na základě zdejších recenzí dost vedle - a tohle byl další případ; další autorovy knihy zcela jistě číst minimálně v dohledné době nebudu;