Malinkatý kretén
Zdena Frýbová
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12920/bmid_malinkaty-kreten-sjV-12920.jpg
4
370
370
Humoristický román, v němž dva skotští teriéři Andrýsek a Ronánek přesvědčují dámu středního věku, že i po rozvodu může být život báječný a vzrušující. Vypravěčka románu Ela hned v úvodu knihy šokuje svého manžela, když jeho návrh na rozvod přijme s bohorovným klidem a okamžitě si začne plánovat život podle svého. Nečekané maléry, průšvihy a katastrofy, které život přináší, se líbí především Ronánkovi,který se díky své imunitě vůči jakékoliv výchově vysloužil přezdívku Malinkatý kretén.Jeho reakce na různé rodinné a společenské události jsou tak svérázné, že se často poštěká nejen se svým bráchou Andrýskem, ale i s Elou. Nejpůsobivější nadsázka celého románu tkví v tom, že se Ela umí se svými psy sice dohovořit, to však neznamená, že se s nimi shodne.... celý text
Přidat komentář
Píšu ještě během čtení, neb se mi kniha tak moc líbí, že se o to chci podělit. Nechat psíky "mluvit" byl výborný nápad, obzvlášť šišlání Ronánka ve spojení s politickými .... promluvami. Hlavní postava mi příliš sympatická není, ale to neva. Vyvažují to dramaticko-humorné situace, které zažívá. Myslím, že knihu si (více) užije milovník psů.
Jsou to kreteni na ctyrech nohach. Nehodnotim knihu ale ty psiky. Sama ma jednoho
Jaja92 : Mám první vydání z roku 1994, ne tuto okleštěnou verzi, kde chybí dost zásadní části jako aféra bytového družstva Alfa, která byla v podstatě prvotním důvodem toho, že se Ela nakonec nechala přesvědčit, aby se politicky angažovala. Když jsem ji četla poprvé, bylo mi devatenáct, takže jsem ještě hlavní hrdinku nevnímala nijak negativně, naopak mi celkem imponovala. Po letech ji vidím trochu jinak : Stále je to úspěšná, nezávislá žena, která ví, co chce a nehrouti se kvůli maličkostech, na straně druhé mám pocit, že skutečně vnímá samu sebe jako zářivou hvězdu, pro kterou platí, co rikal v době rozchodu její manžel Oldřich : " Když je ti kamarádství nabízeno, v některých případech ho laskavě prijmes. Milostivě se kamaradis. "
Kniha je ženský román padesátnice, o jejím krásném vztahu ke svým dvěma psím mazlíčkům, taky o vztazích mezi lidmi napříč všemi generacemi a hlavně je vše psáno s humorem. za mě plný počet
Moje první kniha od autorky. Knihu jsem poslouchala a několikrát se mi stalo že lidé v MHD na mne koukali jak na debílka když jsem se křenila u rozhovorů Andrýska a Ronyho. V dnešní době není Ela výjimečnou osobností, ale začátkem 90 let určitě byla průkopnicí.
Tahle kniha od Zdeny Frýbové, mi moc nesedla. Byla jsem nadšená po přečtení předchozích knih, že bude pokračovat v podobném humorném duchu jako knihy o Robinovi.
Má druhá kniha od autorky a s největší pravděpodobností i poslední. Očekávala jsem humornou knihu, u které si odpočinu, zasměji se.
Je tedy pravda, že již název se mi moc nezamlouval, copak by někdo nazval psa kreténem ??? Hlavní hrdinka Ela mi sympatická dvakrát nebyla. Jakoby ona byla ta nejdokonalejší pod sluncem a blahosklonně trpěla ty ostatní ve svém okolí. Aby do toho nebylo málo, ještě se tam nacpalo v nudném podaní téma politiky.
Zaujal mě až doslov samotné autorky, který koresponduje s dnešní dobou.
Při psích komentářích a setkáních s paní poslankyni Cevabcicovou a spol. jsem byla smíchy bez sebe. Naopak neustále vtahovani hlavní protagonisty do politického dění je dost otravné. Sama Ela mi byla chvílemi velmi sympatická, chvílemi jsem měla chuť ji nakopnout do cteneho pozadí. Jinak celkově dobrá knížka, jen opakuji, té politiky mělo být o něco méně.
Malinkatý kretén. To je expresívne pomenovanie psíka, resp. psíkov, ktorí patria práve čerstvo sa rozvádzajúcej Ele. Ona ich počuje a komunikuje s nimi, tak ako každý kto podľa jej slov „vie počúvať“. Ela aj ostatné postavy tak môžu reagovať na škótskych teriérov Andrýska či Ronyho a viesť s nimi debatu, pretože tieto psy sú vzdelané a hlavne sčítané. Mladší Rony chce vstúpiť do politiky a neustále sa vyhlasuje predsedom strany, poslancom alebo dokonca aj prezidentom.
Kniha sa zaoberá viacerými aspektami života ženy, ktorý nie je vôbec jednoduchý, hlavne ak máte povahu po Ele a žijete s jej psami, ktorí sú až nevkusne nevychovaní, hoci sa neustále hrajú na intelektuálov. Tiež odkazuje na politickú situáciu 90-tych rokov spojenú so vznikaním nových politických strán. Myšlienky Zdeny Frýbovej sú skôr kritikou danej doby a satirou vyjadrenou práve prostredníctvom komentárov a rozhovorov so psíkmi.
Myslím si, že keby autorka vynechala niektoré politické pasáže, tak by to knihe len prospelo. Avšak bola konsternovaná a chcela vyjadriť svoj nesúhlas so systémom.
Frýbovou mi kdekdo doporučoval jako skvělou spisovatelku, takže jsem se těšila na super knihu, do které se krásně začtu a dočtu ji tak za dva dny. Teď nevím, jestli mi prostě autorčin styl nesedne, nebo jsem začala špatnou knihou. Pár pasáží na začtení a čtenářský zážitek tam je, ale perfektně prošpikovaných naprosto nudnými výčty politických postojů a názorů autorky. Kromě toho musím říci, že mi hlavní postava, Ela (nejspíš s autobiografickými rysy) byla značně nesympatická. Taková snobsky laděná osoba, která si mohla dovolit dvě de facto služky za socialismu i po něm, která si mohla za socialismu i po něm dovolit kratochvíle, o kterých se běžným lidem za totality ani nezdálo, ale tehdy i poté se jí ledaccos nazamlouvalo, ve mne prostě vyvolávala spíš vztek. Devadesátky ani změna režimu nebyly ve všem růžové, ale že by byly tak strašným peklem, si nevzpomínám. Ještě že se Elin příběh neodehrává dnes !
Knihu som si vybrala do knižnej výzvy. Niektoré časti sa mi zdali zdĺhavé, nudné - týkajúce sa politiky. Niektoré zase veľmi vtipné, zábavné - zo života psíkov.
U knihy jsem se nasmala. Frýbova je dobrá spisovatelka, ale musím přiznat, že chvílemi byla kniha únavná a zdlouhavá (politická setkání).
...no, tohle mě moc nebavilo. Četla jsem už před léty, fakt moc dávno na to, abych si pamatovala, co ve mě příběh zanechal. Jen vím, že jsem byla zklamaná. Zhýčkaná skvělými knihami, které jsem dosud od autorky četla, jsem se s nadšením vrhla na její novou knihu - a následně jsem se prokousávala velmi nudným, politicky laděným začátkem, který mě spíš odradil, než navnadil v touze číst dál.
Prostě, tohle se moc nepovedlo. Ale pár vtipných scén (například autoškola) se i tady našlo, takže tu knihu úplně nezatracuji a třeba jí někdy v budoucnu dám druhou šanci. Třeba to s odstupem let budu vidět zase jinak...
Vtipný humoristický román o domácnosti se dvěma pejsky. Jediné co mi trochu vadilo byly až příliš časté politické komentáře.
Tato kniha je pro mne trochu zklamání. Podle anotace to má být o "psích kouscích" jednoho psa. Vtipu tam moc není. Je to dost o politice první půlky devadesátých let a o tom, jak vypravěčka řeší problémy lidí z jejího okolí. V tom mi tak trochu připomínala ženu za pultem.
Kniha má tři roviny, jedna je vyprávění o psech, která je bezchybná. Druhá je vyprávění o vztazích, tato rovina je zajímavá. Třetí rovinou je pak popis politické situace, nad kterým jsem někdy kroutil hlavou, silně nesdílím politické představy Zdeny Frýbové. Nicméně pro mladší lidi, kteří neznají devadesátá léta, to může být zajímavý vhled do toho, jak to zde dříve fungovalo (je nutné vše brát s nadsázkou!).
Všechny tři roviny se prolínají, takže když vás jedna nudí, můžete se soustředit na druhou.
"Zatelefonoval mi Václav Klaus, pánové!":)
Frýbová uměla i lepší věci, hlavně když se nesnažila nacpat do toho své úvahy o politice. Tím totiž spolehlivě dokázala zabít i docela nápadité náměty.
Autorovy další knížky
| 1987 |  Robin |
| 1993 |  Malinkatý kretén |
| 1988 | Z neznámých důvodů |
| 1991 | Falešní hráči |
| 2002 | Neděle jako stvořená pro vraždu |
Jak už tady někdo zmiňoval, původní vydání bylo podstatně rozsáhlejší. Já mám vydání z roku 1993, které jsem četla mnohokrát a kniha se začínala rozpadat. Nyní jsem četla vydání z roku 2016 a zjistila jsem, že velké kusy chybí. Bohužel nejen kusy o politice. Vůbec nechápu, proč to někdo takto okleštil. Také chybí původní doslov. Kniha mě vždy velmi bavila. I když mnohdy obsahuje velkou nadsázku. A k některým hrůzám jsme dospěli až o mnoho let později… Pokud chce ale někdo přečíst, určitě stojí za to, sehnat si původní verzi. Ne se vším budete možná souhlasit a souznít. Ale vytrhané z kontextu to prostě není ono.