Malloryho druhá smrt – Záhada Mount Everestu
Reinhold Messner
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31266/malloryho-druha-smrt-zahada-mount-everestu-31266.jpg
4
38
38
V roce 1999 byla na Mount Everestu nalezena mrtvola George L. Malloryho, anglického učitele, který patřil po první světové válce k nejlepším světovým horolezcům a jenž zahynul při svém třetím pokusu o dosažení nejvyšší hory světa. Mallory sám vypráví o své posedlosti i smrti: Messner cituje z jeho dopisů a zpráv, dokazuje, kdo byl na Mount Everestu první, a objasňuje, proč se pouze Malloryho příběh stal mýtem. Doprovozeno množstvím dobových fotografií a mapkami.... celý text
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 2000 , Mladá frontaOriginální název:
Mallorys zweiter Tod. Das Everest Rätsel und die Antwort., 1999
více info...
Přidat komentář
Kniha je zajímavá tím,jak v ní Messner až anatomicky popisuje jak složité je dostat se na Everest přes dvě konkrétní místa v zóně smrti nazvané step1 a step2, zamýšleným Malloryho přístupem ze severu.
A tak po 75 letech bylo nalezeno jeho tělo v poloze jak naposledy vydechlo,dokonale přírodně balzamováno...Proto tato kniha.
Trochu mi vadilo,že snižuje do role statisty účast druhého horolezce Irvina,jenž na Everestu zemřel také a když kritizuje dnešní everestovskou turistiku,kterou sám i když nepřímo pomohl nastolit.
Messner vystoupil na Everest spolu s Habelerem jako první člověk bez kyslíku (pouze necelé dvě procenta ze všech lidí co kdy stanuli na vrcholu to dokázali bez přídavného kyslíku) Nicméně jak sám píše,hora patří Mallorymu.Protože i když měl nesrovnatelně horší podmínky(neznal kudy) a s vybavením odpovídající roku 1924 tak se dostal zatraceně vysoko...
Cesta slávy krásná kniha, přední místo v mé knihovničce........G. L. Mallorymu bych to moc přála a záleží, jestli se hledají důkazy-důvody-pochybnosti, že tam BYL nebo NEBYL......NIC NENÍ VYLOUČENO !!!!!!
Lepší je kniha Cesta slávy. Samozřejmě zajímavě pojaté. Myšlenky Malloryho, ale něco mi na tom nesedělo. Mohlo to tak být, ale nemuselo. Asi nikdo nikdy nezjistí, zdali na ten vrchol došli. Přála bych jim, aby byli první, ale pan Messner má dost pádných důvodů, proč tak nebylo, nevím...
Pokoření Everestu z pera jednoho z nejpovolanějších. Ano, tohle byli borci. Bojovali s Přírodou na férovku a objevovali. Bolí mne srdce, když vidím dnešní komerční výpravy a cesty plné odpadu, které po nich zůstanou. Co na to asi říkají Bohové Hor?
Zajímavé shrnutí dobývání Mount Everestu. Plusem je, že autorem je jeden z nejzkušenějších himálajských horolezců, takže vystižení atmosféry dobývání osmitisícovek je víc než autentické.
Podrobný pohled na osud britských výprav z let 1921, 1922 a 1924, zejména pak na G. Malloryho, jehož poslední okamžiky na vrcholovém hřebeni Mount Everestu v roce 1924 zůstávají i dnes po nalezení jeho těla tak trochu záhadou.
Úvahy vložené do úst mrtvého Malloryho jsou spíše úvahami autora, vztahují se nejen k Malloryho výpravám, ale obsahují komentáře k vývoji horolezectví, k postupné změně v pojetí himálajských výprav, i kritiku komercionalizace dobývání himálajských kopců. A taky dost smutného nepietního kupčení s fotografií mrtvého Malloryho…
Nikdy jsem si tolik neuvědomila, k jak razantním změnám došlo ve vybavení horolezců (technické pomůcky, oblečení). I z tohoto pohledu je výška dosažená Malloryho výpravou v roce 1924 na Everestu (cca 8550 až 8600 m) úctyhodná.
„Oblečeni jsou tak, jak bylo tenkrát obvyklé: spodní triko ze shetlandské vlny, silná flanelová košile, svetr z velbloudí srsti, šest lehkých shetlandských pulovrů, dvoje dlouhé shetlandské spodky, flanelové kalhoty a přes to všechno polohedvábný overal Grenfell proti větru. Hlavu chrání lehká vlněná kápě, kryjící uši a krk, přes ni se přetahuje plátěná kápě Grenfell. Na nohy přijdou čtyři páry shetlandských punčoch, jeden přes druhý. Velké horské boty jsou okovány jen lehce, ale natolik, aby spolehlivě bránily sklouznutí na srázných svazích. Na rukou mají vlněné rukavice bez prstů, na nich druhý pár z jihoafrické jehněčiny.“ (rok 1933)
Zajímavá kniha o prvopočátcích dobývání nejvyšší hory světa. Autor se s námi podělil o své názory na Malloryho legentární pokus o dobytí hory v roce 1924.
Kniha popisuje pokusy o dobytí Everestu s důrazem na tři rané expedice, kterých se účastnil G. Mallory. Vyprávěná je Malloryho ústy. Ten vyznívá jako namyšlený egoista, což leckdy kontrastuje s citacemi z dopisů, které autor také předkládá. Výběr úryvků mi navíc připadá tendenční. Na internetu jsou některé z dopisů Malloryho k nalezení a tyto citace mi místy připadají vytrženy z kontextu. Autor také sám zdůrazňuje svoji nezaujatost, ale zároveň působí silně zaujatě.
Hodnotím ovšem čtyřmi hvězdami, protože přes zmíněnou kritiku považuji knihu za zajímavě zpracovanou a čtivou. Zastupuje část horolezců, kteří nesouhlasí s tím, že Mallory jako první pokořil vrchol a podkládá to racionálními argumenty, které opírá o své zkušenosti. Vše je proloženo dobovými fotografiemi a mapami.
Skvěle napsaná kniha o prvních horolezcích na Mount Everestu bravurně vyprávěné panem Messnerem
Dalo by se říct horolezecká lahůdka - jeden z největších horolezců a dobrodruhů současnosti, který stál na Mount Everestu, píše o jiném, který nedosáhl na vrchol a na Everestu zůstal. Je to silný příběh, vycházející z reálu, který může zaujmout kohokoliv.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Osudová hora. Nanga Parbat – bratrova smrt a samota. |
| 2016 |  Pád nebes |
| 2000 | Malloryho druhá smrt – Záhada Mount Everestu |
| 1984 | Everest – Výprava po nejzazší mez |
| 2014 | Žít a přežít |
Zajímavý silný příběh o dobývání Mount Everestu z pohledu R.Messnera.