Málo černý Varlata
Iva Pekárková
Ve své první "blogoknize" (Jaxi taksikařím, 2009) sledovala Iva Pekárková Londýn zpoza volantu taxíku. Ve druhé, kterou vám předkládáme teď, poněkud změnila perspektivu a vypůjčila si (nebo, jak on říká, ukradla) oči svého přítele K., nedokonale počeštěného Nigérijce. Je to opět počtení plné humoru, ale snad každý příběh otevírá leckteré "drsnější" téma k zamyšlení, nutí čtenáře prskat smíchy a občas taky vzteky. Iva Pekárková si zvolila život na spodních příčkách britského společenského žebříčku a odtud už pátým rokem sleduje mentalitu londýnských ne-Angličanů a soužití rozdílných etnik. Píše přímočaře a bezostyšně, bez "multikulturního" mlácení prázdné slámy a se zdravou mírou neúcty ke každé kultuře, včetně své vlastní. Knihu s podobnou tématikou na našem knižním trhu nenajdete. Kniha je doplněna třemi povídkami z barevného Londýna.... celý text
Přidat komentář
Ona to asi autorka nemyslela špatně, ale za mě tahle kniha ne. Není to vůbec vtipné, blogové zápisky vydané jako knihy jsou teď strašně moderní, ale někdy se hraje spíše na kvantitu než na kvalitu. Jedna hvězda za ty ilustrace.
Bavila mě část o autorcině živote s černochem, jejich zážitky i to jak umí jednat s rasismem, najít si práci a přátele v cizině . Vtipné a veselé ale i k zamyšlení jak někdo má život zařízený. Další část o zbraních mě nebavila a povídka nebyla třešinka na dortu ale jiný šálek čaje. Opravdu je nejlepší číst po částech a ne najednou, kniha tak lépe vyzní. Hezké ilustrace.
Sbírka blogů s ústředním tématem "život v Anglii". Příjemné čtení plné vtipných a trefných postřehů. Nicméně číst lépe po kouscích, není to román a po troškách to i lépe vyzní.
Takové "nenadchne ani neurazí". Tzv. blogokniha měla zůstati pouze blogem a bylo by lépe.
Autorovy další knížky
2022 | Povídky, které pomáhají |
2013 | Levhartice |
2015 | Pečená zebra |
2021 | Dům bez zrcadel |
1998 | Péra a perutě |
trefné glosy , nicméně autorka má na kontě daleko lepší počiny ... nemohu si pomoct ..