Malované čtení - Moje první pohádky

Moje generace se s malovaným čtením setkala přinejmenším v červeném slabikáři od Václava Junka - a dobře si na to pamatuju, jak se nám to líbilo, mít v textu místo některých slov obrázky. Třeba v kapitolce o tom, jak pole jsou zavátá, i les je zavátý. Ota má psa Lupa a Lup nese klacek ("Lupe sem, Lupe nes!") - a článeček je přečtený o to rychleji a radostněji a zbývá ještě čas na prohlížení podrobností.

Hodně se toho našlo a asi ještě najde i v Mateřídoušce. I Sluníčko bylo hezké. Nebo vtipné a vkusné knížky od Jiřího Havla. A tak mě potěšilo, když jsem viděla v obchodu další podobnou publikaci, tentokrát od Adolfa Dudka. Pohádky jsou vybrány z těch našich nejznámějších, vzadu je připojený i slovníček obrázků... prostě je to víceméně zaručeno, ta obliba u dětí i u rodičů : o)