Malpertuis
Jean Ray
Příběh obyvatel tajemného domu, v němž pološílený vědec uvěznil tragická, hrozná i krutá přeživší božstva starého Řecka, je jedním z vrcholných děl světového hororu a dočkal se v roce 1972 i zfilmování.
Literatura světová Horory
Vydáno: 1995 , MustangOriginální název:
Malpertuis: Histoire d´une maison fantastique, 1943
více info...
Přidat komentář
Asi budu zlá, ale mě se kniha nelíbila. Mám ráda horory, ale u toho jsem se ani nebála ani nebavila. Přečetla a nic mi kniha nedala....
Patrně první belgický horror, co jsem četl. Alespoň co si jsem vědom. Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu a co od románu čekat. A popravdě, zpočátku to bylo hodně klidné. Postupem času to však nabíralo hustší a hustší zvláštně poetickou a mysteriózní atmosféru a horrorový spád, až mě to hodně chytlo. Natolik, že jdu okamžitě do filmové adaptace. Žánrově příjemně působivý gotický román.
Podle mne lehce nadprůměrný příběh, žádný děsivý horor s Fredy Krugerem nečekejte, ale čte se to v pohodě. Kniha asi skalním fanouškům hororů moc nesedne, je taková trošku hůře uchopitelná, myšleno obrazně, jinak ji normálně držíte v ruce.
Malpertuis - Dům posedlý démony ehm.. vlastně bohy.
Přes nepřílišnou délku je kniha na čtení složitá. Jak svým jazykem, tak dějem, který vám při čtení nejdřív nedává pražádný smysl. Samotná podstata děje se totiž odhaluje až na samém konci knihy.. a i tam se ukáže pouze částečně a ve finále vás nechá tápat ve vlastních myšlenkách a dojmech.
Nápad povznést klasický haunted house na až božskou úroveň se mi zamlouval a rozhodně jsem po přečtení, ač jsem očekával něco trochu jiného, nebyl zklamán. Akce zde není mnoho a hlavním tahounem je tedy pocit tíživé, nepochopitelné atmosféry, který se vám celou knihu lepí na prsty, kterými obracíte stránky s příběhem prokletého domu, který je vlastně takovým vědeckým pokusem člena zvláštního řádu, o kterém jste nikdy neslyšeli. A takových věcí je v knize více, občas mi ani internet nestačil. :D
I tak se ale jedná o pěknou knihu s takovým vyvrcholením/nevyvrcholením, která vzešla ze skvělého nápadu. :)
Zvláštní a opravdu velmi netradiční kniha. Řadí se do hororového žánru, ale pro fanoušky literatury děsu a strachu může jít o těžce rozlousknutelný oříšek, který v konečném důsledku přinese jen zklamání pramenící z naprostého nepochopení. Zcela jistě to není moderní horor jako od Stephena Kinga, ani se nejedná o makabrózní poetiku vyskytující se v Lovecraftových povídkách. Je možné v ní nalézt jistou inspiraci Edgarem Allenem Poem, ale román je spíše surreální noční můrou, milostným románem, brakovou historkou a melancholickým melodramatem vzpírajícím se jednoznačnému žánrovému zařazení. Není to lehké čtení, ale pokud přistoupíte na pravidla hry, je kniha nesmírně pohlcující. Málokterý horor se dokáže povznést nad běžná klišé a omšelá pravidla žánru a zaklepat na bránu takzvané velké literatury. Jean Ray byl velký spisovatel, kterému se to podařilo, alespoň podle mého mínění.
Každý má nějakou tu knížku, ke které se rád vrací. Tohle je ta moje. Kdysi dávno jsem ji dostal jako dárek, nic jsem od ní neočekával. Přece jenom obálka čtenáře nějak nenalákala,spíš jako kdyby patřila k nějakému céčkovému braku. Jenže to není případ Malpertuis. Přečetl jsem ji zatím asi pětkrát, ani jednou nezklamala, pořád objevuji něco nového. A co nejhoršího může čtenář před prvním čtením udělat? Přečíst si idiotskou (jiné slovo nejde) anotaci vydavatele, kde se během jedné jediné věty prozradí celý děj i s hlavní zápletkou, na kterou by měl člověk postupně přijít. Procházky po starobylém domě, plném temných nikam nevedoucích chodeb, podivní obyvatelé, tajemná závěť. Filmové zpracování je také dobré (když si odmyslíme herce v hlavní blonďaté roli), ale román je román. Úžasná atmosféra, která se zatím asi nikde jinde (pro mě) neopakovala.
Malpertuis
Klobouk dolů, moc se mi kniha líbila a myslím, že se k ní ještě párkrát vrátím. Upřímně, nečekala jsem to, ale chytla mě za srdce.
Krásně psaná, tajemná. Skvělá.