Malý muž a velká žena aneb Vlak dětství a naděje
Věra Sládková
Malý muž a velká žena = Dítě svoboděnky + Pluky zla + Poslední vlak z Frývaldova. Románový triptych zachycující léta okupace očima citlivé dospívající dívky. Dějištěm románu je protektorátní Morava v době těsně před vypuknutím 2. světové války přes léta nacistické okupace až do okamžiku osvobození. Kniha se také stala předlohou dnes již legendárního šestidílného seriálu Karla Kachyni z roku 1985. Díky němu se své nejvýraznější dramatické role dočkala i oblíbená česká herečka Helena Růžičková.... celý text
Přidat komentář
Tak nevím, jsem trochu rozpačitá. Seriál miluji, ale kniha mě příliš neoslovila. Neseděl mi styl psaní, špatně se mi to četlo. Některé kapitoly mi připadaly jako samostatné povídky, ale chybělo mi více propojení mezi nimi. Zajímavá byla část o poválečných událostech, která se do seriálu nedostala - tady už nebylo s čím srovnávat, tak mi to přišlo lepší. 60 % i díky mistrovskému ztvárnění knihy panem Kachyňou.
Dospívající děvčátko má štěstí v neštěstí. Po smrti maminky si její slabošský tatínek najde novou ženu, která se stane skutečnou matkou a hlavou rodiny, díky níž zvládnou ve zdraví válku v protektorátu, protože bývalá lázeňská kuchařka Anna Urbanová je "na tragickej život pes" a velice dobře ovládá umění přežití. Nevinný dětský pohled a úzké vidění světa, malý osud na pozadí světové tragédie. V dětství jsem sledovala povedený seriál, knížka určitě nezklamala.
Mně se knížka moc líbí, stejně tak i seriál, ke kterému se ráda vracím. Pan Zindulka s paní Růžičkovou, jsou prostě nezapomenutelní.
Anna Urbanová je nepřekonatelná. Opravdu dokáže přežít všechno a ještě s sebou zvládne protáhnout nepříznivou dobou spoustu dalších lidí. Samozřejmě, že jsem ovlivněna seriálem, ale Helena Růžičková i Stanislav Zindulka do svých postav pravdu výjimečně pasují, takže mi to nevadilo. Překvapila mě postava Milana a jeho matky (seriál se tam s přelohou rozchází) a seriálový Sepp se v knize z poměrně "neškodného" nácka stane opravdu noční můrou.
Talže za mě: kdo má seriál rád, bude mít rád i knížku. A kdo seriál nezná, knížka ho zaujme tak, že se rád podívá i na seriál. :)
Není sporu o tom, že se jedná o společensky hodnotnou knihu, která dojme, rozesmutní, ale i pobaví typickým českým groteskním přístupem k tragickým událostem. Za sebe však musím bohužel uvést, že mi autorčin styl absolutně nesedl.
S ctenim knizky jsem si poustela serial. Bylo to asi lepsi, protoze jinak neni kniha uplne ctiva.
Narazila jsem na ní čistou náhodou, když ji u nás v knihovně zařadili do vyřazených knih. Jelikož miluji seriál Vlak dětství a naděje, tak jsem ji musela mít. Krásná kniha o životě holčičky a slečny vyrůstající za protektorátu. Velmi mile mě překvapilo, že na rozdíl od seriálu, se kniha hlouběji zabývá poválečnému dění a rozvíjí dále osud Věrky. Kde jsem byla překvapena nemile, tak to bylo zjištění, jak se v seriálu vypořádali s nějakými postavami, například Milanem a jeho maminkou, které je v seriálu vyobrazena jako nafintěná panička. Krásná kniha, krásný zážitek.
Národnostní situaci v pohraničí před 2. světovou válkou znám z odborné literatury, ale osobní svědectví, byť zbeletrizované, to je jiné kafe! A i celý příběh v dalších érách je velice zajímavý, chvílemi tragický, chvílemi komický. Jen číst otcovy dopisy bylo přímo jazykovědné utrpení! Kniha každopádně předčila mé očekávání.
"Ježíšmarjá, na tragickej život sem já pes!"
Kdo z nás by toto zvolání neznal? Ano, většina z nás ho má v paměti díky úžasně natočenému seriálu Vlak dětství a naděje, který díky skvělým hlavním postavám Heleny Růžičkové alias Amazónky a Stanislava Zindulky alias "srágory" činí toto dílo nezapomenutelným.
Avšak tato kniha nejenže vypráví příběh ještě dál než filmové zpracování, ale má prostě svoje kouzlo, jak už to tak u knižních předloh bývá. Děj je vyprávěn dospívající "cérou vlasti", která příběh podává jakoby snově, svýma dětskýma očima, přitom vůbec nezlehčuje probíhající válečné události.
Holič Sepp se stává její noční můrou, která ji pronásleduje z Frývaldova, přes válečné Brno až na poválečnou Vysočinu. Jeho postava je v knize ztvárněna o mnoho "hrůzněji" než v seriálu. Za jeho trápení kocoura Jolyho jsem ho vážně nenáviděla.
Příběh uzavírá kapitola Dítě svoboděnky, která dává naději a nechává doufat v lepší zítřky...
Skvělé, doporučuji!
Knížku mám ve své knihovně a četla jsem ji několikrát, seriál sleduju při každé repríze, myslím, že role Anny Urbanové byla pro paní Růžičkovou rolí životní.
Mnohým dětem už to dnes asi nic neříká a asi by si ji samy ani nepřečetly. Starostlivé maminky lustrující předem všechnu literaturu by jim to možná ani nedovolily. Ale měly by ji přečíst. Ano, vstávají občas hrůzou vlasy na hlavě, ale ten vztah rodičů a Věrky je prostě krásný, aspoň pro mě.
Při čtení mi běhal mráz po zádech, chtělo se mi brečet i zvracet. Nevím, proč jsem si televizní seriál z dětských let pamatovala jako humorný. Těžké čtení, ale stálo to za to.
Jedinečný koncert pestrosti našeho jazyka, kus českých dějin a cesta k dospělosti jednoho děvčátka, tak lze ve stručnosti charakterizovat knížku Malý muž a velká žena aneb Vlak dětství a naděje. Jistě si za čas tento román s chutí přečtu znovu, jelikož se stejně jako zdařilý seriál vzniknuvší pod taktovkou Karla Kachyni, v němž si zahrála Helena Růžičková svou životní roli, díky své barvitosti prostě neomrzí.
Z dětství jsem si matně vybavovala seriál Vlak dětství a naděje jako takovou celkem komediální podívanou. Takže přečtení předlohy pro mě bylo velkým překvapením. Dost často mi běhal mráz po zádech a humor se sice vyskytoval, ale spíš takový studený. Nevím, jestli můj odlišný pohled je způsobený stylem zfilmování nebo mým věkem. Jisté je, že jde o velmi výjimečný počin. Přece jen pohled na válku z pohledu dítěte je vždy trochu “jiný”...
Tuto knihu jsem četl, protože jsem kdysi viděl seriál Vlak dětství a naděje a zajímalo mne, jak moc se zmiňovaný seriál liší od své knižní předlohy. V tomto směru se nekonalo žádné velké překvapení. Obě díla jsou si velmi podobná. Kniha se liší pouze v poslední části, která v seriálu nebyla zachycena, ale jinak vše pěkně sedí.
Hodnota této knihy podle mého názoru spočívá v tom, že velmi dobře vykresluje předválečnou dobu v českém pohraničí. Mě osobně se, ale nejvíce libí ty nezapomenutelné hlášky typu "A to je kapitální békovina" nebo "Na mizernej život na to já jsem pes" a některé další. To jsou takové momenty, které člověka rozesmějí a zahřejí na duši, i když se zrovna necítí úplně dobře. A to se mi prostě líbí,ten optimismu, který čiší z hlavních postav i navzdory těžké době.
Vzpomínky (zcela jistě v mnohém autobiografické, i když autorka sama novely jako autobiografické nevydala) na dobu předválečnou, válečnou a těsně poválečnou. Pohled autorky na danou dobu je tragikomický, místy dovedený až do jakéhosi groteskního vyznění, ale hlavně podaný tak nějak zakaleně, snově, místy až psychedelicky. Navíc je použito neskutečné množství různých dialektů v přímé řeči, které by zvládl snad jen Cimrmanův Krátkozraký. Takové podání z díla dělá záležitost pro užší okruh čtenářů. Přirovnala bych to k abstraktnímu obrazu - někteří vidí skvěle ztvárněné dílo, někteří změť barev a čar...
Kniha se mi moc líbila. Upřímně jsem vůbec netušila, že tato kniha existuje (ke své ostudě přiznám, že ani autorku jsem vůbec neznala) a jsem ráda, že jsem to zjistila. Seriál jsem také nevidela, ale určitě si ho seženu.
Knihu mám ve vydání z roku 1994 je ještě bez posledního dílu a v původním znění, od kterého se odvíjení i seriál. Na jednu stranu mě mrzí, že si nemohu přečíst i Dítě svoboděnky, které by mě zajímalo, na druhou stranu jsem ráda, že mám nepřepracovanou verzi původních 2 povídek.
V knize jsou krásně vykreslené postavy a také charaktery celé té doby. Propast mezi sudetskými Němci a Čechy před válkou, strach, se kterým utíkali Češi z pohraničí i náznak toho, že uvnitř protektorátu se tyto rozdíly tak nevyhrotily, tam víc záleželo na konkrétních lidech. Z knihy přímo dýchá atmosféra popisované doby. Velmi doporučuji k přečtení.
Vzhledem k tomu, že jsem jako první viděla seriál, tak vím, že v něčem jsou docela odchylky a myslím, že knížka je více autentická (jak jinak, ještě jsem neviděla film, ani seriál, který by byl lepší, jak kniha), při čtení se mi sice v hlavě přehrával i seriál a nezpomenutelná Helena Růžičková, ale to mi na ničem neubíralo, ba naopak :-)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno česká literatura Sudety pohraničí Jesenicko zfilmováno – TV seriál vypráví dítě
Autorovy další knížky
2004 | Malý muž a velká žena aneb Vlak dětství a naděje |
1974 | Poslední vlak z Frývaldova |
1975 | Pluky zla |
1982 | Kouzelníkův návrat |
1969 | Klec |
Perfektní kniha.