Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/190863/bmid_maly-princ-Lah-190863.jpg
4
16468
16468
Není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden – Malý princ, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této knížky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo větší radost než pijákovi plná láhev, podnikateli peníze a panovačnému králi nezměrná moc.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 2014 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Je to pěkný příběh. Milý.
Malý princ působí jako něžný, křehký a roztomilý chlapec. A já si bez velkého popisu konečně dokážu představit hlavního hrdinu...
Ale... Asi jsem tuto knihu úplně nepochopila nebo jí jen nedávám takovou váhu... nebo mi prostě jen nedala nic nového. Jsou tam zajímavé myšlenky, ale to jsou i v jiných knihách. Čím je tato tak jiná? Zvláštní? Jak Vám změnila život?
Mně nijak..
Pro mě se bohužel nestane ničím extra ani životní biblí jako pro mnohé...
Kdoví, třeba časem, ale myslím, že ne. Nemohu doporučit, zda číst nebo ne. Každý tuto knihu vnímá jinak.
Malý (velký) princ mou duši něžně pohladil, mou mysl potměšile poškádlil a řadou laskavých moudrostí obohatil. Nádhernými a prostými dialogy, bez jakýchkoli virtuálních vysvětlivek pod čarou (ne každý dílko tedy možná patřičně docení), připomíná Malý princ niternou podstatu a význam lásky a přátelství a také které hodnoty jsou v našem životě vlastně důležité. Stejně tak nám připomíná naši pýchu, zaslepenost, přehnanou sebekontrolu (je přeci důležité, jak vypadám navenek a co si o mě druzí myslí), ztrátu imaginace, která nás zpravidla postihuje, když dospějeme, stejně jako omezený pohled na svět prizmatem naší profese. Jak snadné je přitom, zdá se, rozeznat dobro a zlo, a jak snadné je získat přátele. A milovat. Kdo chce a kdo hledá a nebojí se, najde. Mimochodem, já se bojím (zcela nelogicky) pavouků, nesnáším (obtížný) hmyz, ale had, to je živočich, který mě vždy nepochopitelným způsobem lákal. A právě hada si Exupéry vybral coby nositele první i poslední metafory tohoto nádherného příběhu. Smrtící pro tělo, ale osvobozující pro duši. Snad to bylo "jenom" tou válečnou dobou, že Malý princ, ten dobrý a milující človíček, musel pocházet z jiné planety, neb na naší planetě už pro dobrotu a lásku nebylo místo. Kdyby se zrodil dnes, možná už by nemusel putovat mezi hvězdami. Možná.
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
Každá kniha má svůj čas, kdy se má dostat ke čtenáři.
Princátko se ke mně dostalo až v mé dospělosti. Četla jsem z něj svým ratolestem před spaním, neb jsem si umínila, že je i sebe musím seznámit s příběhy, které mi byly v dětství odepřeny. (Prostě nebyly k mání.)
Bohužel, nemohu říct, že by se knížka stala naším oblíbencem. Byly děti moc malé a já moc stará? Ony se bály těch zlých lidí a mne iritoval ten přesmutný způsob vyprávění.
Věřte nebo ne, s přibývajícími léty s Malým princem soucítím víc a víc a snad mu začínám i rozumět. I tomu smutku a snad i tomu, z čeho plyne.
Zatím na mne Princ a jeho Květina čekají v knihovně na polici s několika dalšími knihami, kterým říkám zrající. Buď tam někdy uzrají ony pro mne, nebo já uzraji pro ně.
Knihu jsem poprvé četla, když mi bylo 8 let. Znovu jsem si ji přečetla až teď ve 20 letech. Dříve jsem si myslela, že je to pohádka pro děti, dokud jsem ji nezačala číst znovu. Jsou zde zastoupeny některé špatné lidské vlastnosti (byznysmen- chamtivost) a činnosti, které jsou špatné (pijan- neustále pije), jak se na věci dívají děti (Malý princ) a jak dospělí (letec). Kniha je vhodná pro všechny věkový kategorie. Rozhodně by si jí měl přečíst alespoň jednou za život každý člověk.
Kniha, která se čte v každém věku a s každým dalším rokem v ní člověk objevuje něco dalšího a hlubšího.
Jako dítě jsem tuto knihu nesnášela a přišla mi hrozně depresivní. Tento pocit ve mě zůstal až do nedávna, to jsem ji totiž četla svým dětem. Snažila jsem se to holkám rozmluvit,ale chtěly...A jaké bylo mé překvapení, kniha se mi líbila, hezky se četla a i mé sedmileté dcery byly nadšené...Samozřejmě, ten smutek v té knize stále je, ale jsou tam i jiné věci, které člověka přimějí k zamyšlení...
Nadhera.Mohu tuto knihu cist treba 100x a porad tam najdu neco noveho.Je to ma Bible,ma inspirace.Ucim se znovu vidwt detskyma ocima.Miluji ji i moje dve male deti.
Styděla jsem se sama před sebou, že jsem tuhle knížku ještě nečetla, ale tak nějak se mi do ní nechtělo. Přečetla jsem si ji až teď v rámci čtenářské výzvy. Pro děti pohádka, dospělí v ní najdou životní moudra. Příběh je takový milý, princ čistá dušička, jednotlivé kapitoly nám říkají, jací bychom měli či neměli být. Ale asi jsem čekala ještě něco víc, nevím co, ale prostě něco….. Je možné, že se k ní za čas zase vrátím a to něco víc teprve objevím.
Po velmi dlouhé době jsem se k této knize konečně dostala. Opomíjela jsem jí, snad proto, že jsem měla pocit, že se jedná o dětskou pohádku. Příběh je vlastně krátký (cca 90 stran), ale není lidský život taky krátký? A taky smutný i krásný, stejně jako tato kniha. Lidé se v dospělosti vzdávají kreativity a fantazie. Jsme posedlí věcmi. Jsme materialisté. Vidíme svět složitější, než jaký je doopravdy. Chybí nám dětský pohled na svět. Když dáte hádanku dospělému, často ji nevyřeší. Ale dítě hned vyhrkne odpověď. Nepřemýšlí o tom tolik.
Líbí se mi, že každá generace ten příběh vnímá jinak. Děti vidí pohádku. Dospělí už spíš tu aplikaci na reálný život.
Konečně jsem se k této knížce jako správný čtenář dostala a ano, je skvělá. V jednoduchosti je krása, ne? Příběh o pilotovi, který potká v poušti Malého prince. Teď se příběh dostává do minulosti, kde se setkáváme s růží, liškou, králem, pijákem, lampářem, hadem a dalšími.
Hada tu máme jako záporáka, je z něj cítit to "temno" a i když tam mluví málo, měla jsem z toho nepříjemný pocity.
Teď se chci přesunout ke konci, takže bacha spoilery
Vezmeme od té chvíle, kdy Princ vedl dialog s hadem, při kterém mi zamrazilo. Protože mi samotná postava Prince přirostla k srdci, jak viděl vše čistě a byl ještě bez poskvrnky a jak mluvil o smrti s hadem, tak mě až píchlo u srdce, když řekl větu "a nebude to bolet?". Na konci jsem doufala, že Princ své rozhodnutí změní, nenechá se uštknout a nezemře. Jeho opuštění nemůžete brát jako smrt, ale jako odchod za hvědami (doufám, že Vám to aspoň trochu zmírní smutek)
konec spoilerové části
Je to krásná knížka plná čistoty, rozumu a toho, že není problém stát se dospělím, ale zapomenou, jaké je být dítětem. Tak na to nezapomeňte a až budete koukat na hvězdy, poslouchejte a uslyšíte Princovo smích.
Dokonalá kniha plná pravdivých mouder. Taková dokonalé o životě. Fscinující umí být i to že čím jste starší, tím víc vnímáte knihu jinak
Krásná, nevinná kniha o životě. Myslím si, že každý člověk si v tom najde něco trochu jiného a pokaždé si z toho i vezme trochu něco nového. Já to teď četla podruhé. Poprvé jsem to četla ještě jako dítě, někdy ve 12 a nejspíš to bylo neporozuměním, ale tu knihu jsem nenáviděla. Proto mi trvalo tak dlouho než jsem se k ní dostala znova. Dneska se mi líbí, ale stejně jsem z ní smutná jako když mi bylo těch 12.
Myslím, že k této knize není co dodat. Můžete to číst kolikrát chcete a vždycky v tom najdete jiný, hlubší význam nebo něco, z čeho si každý něco vezme. Jsem ráda, že i takové knihy jsou v povinné maturitní četbě.
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Krásná kniha. Každou chvíli vás nutí k zamyšlení a po každém přečtení v ní objevíte něco nového, co vám unikalo. Kéž by podobných knih bylo více.
Jsem moc ráda, že jsem knihu nečetla třeba už na prvním stupni základky, protože si myslím, že by mě to nebavilo a stejně bych si z toho nic neodnesla. Kniha se tváří jako dětská, ale podle mě není.