Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury z pera autora Nočního letu, Země člověka a dalších knih, čerpajících z nesčetných inspiračních zdrojů spisovatele – letce. Malý princ přichází na Zem ze vzdálené planety azjevuje osamělému muži v poušti tajemství dobra a srdce, tajemství růže, kterou každý z nás má úzkostlivě střežit a za niž cítí zodpovědnost...... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 1989 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Tuhle knížku jsem četla poprvé v 6. třídě, když jsme ji dostali ze školy povinně. Vůbec mě nezaujala a nebavila. O pár let později ji četla moje sestra a já jsem se k ní vrátila. Bylo to, jako bych četla úplně jinou knížku. Je v ní tolik pravdy a krásy, ale nechápu, proč to většina učitelů zařazuje do povinné četby snad ještě na prvním stupni základní školy - v takovém věku to dětem nic neřekne...
Já vím, že jsem barbar, ale mě to prostě nebavilo ani jako dítě, ani jako adolescenta a jako dospělý jsem to nezkoušel. Takže sorry, Antoine.
Krásný příběh, který je prvoplánově dětskou knížkou, která podle mě ale malým dětem nemůže nic říct...Dospělí se naopak nad knihou zamýšlí, možná někdy až moc přemýšlí, co která věc přesně znamená a čemu je připodobňována. Jedná se o velmi krásnou knížku, která je podle mého až extrémně zpopularizovaná, každopádně své kouzlo má a osloví nejednoho čtenáře, její velkou výhodou je, že ji můžete číst pořád dokola a pokaždé tam objevíte něco nového.
Moje nejoblibenejsi knizka. Neskutecne hluboke myslenky, laskavost, city..... proste jednim slovem KRASA :-))
Buď som príliš hlúpy alebo nevzdelaný, ale túto knihu som nepochopil ... preto bohužiaľ hodnotenie ako ODPAD.
" Jsi zodpovědný za to, cos k sobě připoutal- jsi zodpovědný za svou růži....." Tuhle větu mám nejraději.
„Dobrý den,“ pozdravil malý princ.
„Dobrý den,“ řekl obchodník.
Byl to obchodník se znamenitými pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk polkne jednu týdně, nemusí už pít.
„Proč to prodáváš?“ zeptal se malý princ.
„Je to velká úspora času,“ odpověděl obchodník. „Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden.“
„A co se udělá s těmito padesáti třemi minutami?“
„Co kdo chce...“
Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl si malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce...
Vždy je pro mě těžké mluvit o Malém princi a o tom, proč je právě on tak jiný. Všichni tuto knihu v raných letech neměli rádi, ale mně jí prý rodiče museli číst v jednom kuse. Možná má malá dětská duše podvědomě tušila, že z tohoto krásného příběhu budu čerpat myšlenky ještě po mnoho let. Spousta lidí se ohrazuje, že je naivní. Jak říká Descartes: "Existuje jedna vada společná všem smrtelníkům: to, co je obtížnější, považují za krásnější." A tak tomu také bývá u spousty kladně (ač v mnoha případech oprávněně) hodnocených děl, která oplývají niterními úvahami nad lidským bytím. Ale právě proto je Malý princ výjimečný. Životní hodnoty Saint-Exupéry nelíčí pomocí složitých slov, ale podává je s přirozenou lehkostí pohádkového díla. Lze snad lépe popsat lásku, než jako květinu s trny? V celém příběhu není ani jediné prázdné místo; naprosto brilantně svým osobitým způsobem přivádí čtenáře k úvahám nad životem, avšak tak jemným způsobem, že pocity po přečetní v něm zůstávají kladné.
A kdybyste náhodou někdy cestovali africkou pouští, postůjte na chvíli pod tou hvězdou...
chystám sa ju prečítať znovu...vždy tam nájdem niečo, čo som predtým prehliadla...kniha jednoduchá a zaujímavá
Geniální a přitom tak jednoduché.
Souhlasím s názory, že kniha není vhodná pro děti na základních školách. Člověk musí do této knihy "dorůst".
Knihu jsem četla už několikrát, ale nevidím v ní takovou hloubku, jako někteří jiní čtenáři.
Tak nádherný příběh plný metafor, ve kterém snad každý najde lidi ze svého okolí, zkušenost ze svého života..
Skvostné... Jako dítě jsem jí nikdy nečetla, až poté, co se mi samotné narodilo dítě, a sama jí dám přečíst až bude starší aby z toho nádherného příběhu něco měl.. :)
Knížka určitě není pro děti. Mě teda aspoň jako dítě nijak neoslovila. Na chuť jsem jí přišla až skoro v 18ti letech, kdy jsem v ní nacházela nádherné myšlenky, které rezonovaly s mým životem.
Teď jsem si ji po letech znovu přečetla a myslím, že se k ní zase brzo vrátím...
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Přečetla jsem ji asi před dvěma lety za jeden večer. Bylo to jako pohlazení :-) Poetické a dojemné. Souhlasím s názory ostatních, že děti knihu pravděpodbně neocení.