Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
To důležité vidíme srdcem! S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této moderní pohádky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo radost.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2022 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Nemůžu popřít to, že kniha má v sobě takový skrytý příběh a skryté kouzlo. Ale bohužel mě to kouzlo neokouzlilo tak jak by u mých oblíbených knížek mělo. Číst tuhle knihu bylo pro mě utrpení a přes to jak je krátká a mrzí mě to. Třeba do ní časem dorostu :)
Autor nouzově přistane někde v Africké poušti, kde potká Malého prince, který mu začne vyprávět svůj příběh, o své planetě, květině, třech sopkách, co je to si někoho ochočit, jaké lidi princ potkal, než se dostal na zemi, atd...
Nemyslím si, že Malý princ je vhodný pro malé děti. Mě osobně asi v dětství moc neoslovil. Malý princ je naopak pro dospělé, kteří hledají ztracené dětství. Pro mě je to hlavně takový jednoduchý, stručný návod na život. Myslím si, že v životě je důležité stát se dospělým, protože být dospělý je praktické. Člověk zajistí sebe a své děti, dodá mu to jistoty. Zároveň je ale důležité si zachovat tu dětskou stránku, schopnost snít. Nevidět jenom klobouk tam, kde může být třeba had, co spolkl slona. Nevidět jenom nudnou poušť, nad kterou svítí hvězda. Umět rozlišit chuť vody, které se napiju sám, od vody, kterou mi podá někdo, koho jsem si ochočil. Tyhle všechny věci jsou z praktického hlediska sice úplně k ničemu, ale teprve ony dodají životu skutečnou náplň, a člověk se tak vrátí k tomu, co je opravdu v životě podstatné. A to je kromě praktického naplňování určitých statků, také umět se dívat na svět dětskýma očima, a užít si tak každý okamžik.
V čem vidím obrovskou sílu téhle knížky je, že všechny tyhle věci, taky spoustu dalších, dokázal Exupéry vysvětlit jednoduchou a zábavnou formou na pár stránkách.
A jak už napsal vhumanik, škoda, že tuhle knihu nepochopilo více lidí, mohlo by být na světě ještě lépe...
Jako menší se mi to docela líbilo. Jako dospělé se mi to nejspíš bude taky docela líbit. Ale teď, marná snaha, se v tom snažím najít tu filosofii a krásu, která tam očividně někde je. A zatím bohužel neúspěšně...
Edit po nějaké době:
Asi po třech letech, kdy jsem vyrostla (snad) nebo prostě zesenilněla musím dát zapravdu většině. Sice mě trošku mrzí, jak se to odrhlo a liščin citát najdete pomalu na každých druhých dveří ženských záchodů, ale možná právě to vypovídá o tom, že v Malé princi si něco najde každý a celá ta naše společnost není zase tak děsně v háji.
Malého prince jsem četl, myslím že už čtyřikrát a protože jsem ho jako dítě nečetl, nikdy jsem tuto knihu nevnímal jako dětskou, ale jako knihu a ve věnování knihy je to řečeno - jako knihu pro velké děti, pro dospělé, kteří nezapomněli na to, na co zapoměli ti lidé, kteří jsou líčeni právě v Exupéryho knize, jako lidé na svých osamělých planetách, ve svých osamělých světech, kdy zapomínáme žít nejen pro druhé, ale dokonce i pro sebe.
Exupéry dopsal malého prince v roce 1943, o to víc je pro mě tato knížka bolestivější.
(...)
* úryvek z recenze
No to je DĚS. Možná nejsem normální, ale přes to, že jsem ji četla asi už 3 jsem stále nepochopila, o co jde. Podle mnoha komentářů jsem pochopila, že nejsem jediná, kdo hodnotí odpad :) Nemůžu pochopit, co se někomu na TOM může líbit. Zkrátka a jednoduše, nedoporučuji číst. Jestli si to přece jen chcete přečíst, tak si to půjčte v knihovně, ať zbytečně nevyhazujete peníze. Já se takto zachovala a jsem MOC ráda že jsem si to jen půjčila. A už nikdy neudělám ani to.
K této knize mám srdeční vztah. Je pro mě více než příběhem, tak asi proto, jí mám tak ráda. Pro ty, kteří nečetli, doporučuji - je to přece kouzelné :-)
Malý princ je jedna z mých vůbec nejoblíbenějších knížek. Je dětsky okouzlující a prostá, přesto se v ní nachází hluboké myšlenky o životě. Navíc je napsána tak, že s jejím prozuměním nebude mít problém nikdo - je totiž jen na daném jedinci a na jeho věku, jak celou knížku pochopí a přesně to dělá z Malého prince takový unikát.
Milá knížka, která ale rozhodně patří do jedné z nejpřeceňovanějších. Není špatná, je příjemně krátká, ale zároveň trochu nudná. V době, kdy jsem ji podruhé četla a zalíbila se mi, jsem už měla přečtené mnohem lepší a silnější příběhy než je tento. Takže podle mě: pro děti nuda, pro dospělé taky. Je potřeba se trefit, a číst ji někdy mezi dětstvím a dospělostí, pak může posunout dál.
Malý princ je nádherná kniha, obohacující čtenáře všech věkových kategorií. Obrazová publikace ve formátu "3D" má navíc kouzlo pro mladší čtenáře, neboť jim touto nenásilnou formou obsah i smysl knihy ještě více zakotví v paměti. Knihu jsem pořídila do rodinné knihovničky a nadchla doslova všechny - od dětí po dědečka. Zkrátka klasika, ve které si každý to "své" najde - a tak, jak člověk zraje, nachází i další a další dimenze této knihy. Neměla by vám proto doma chybět...
Nádherná filozofická pohádka plná překrásných citátů. Když jsem byla malá knížka se mi moc nelíbila, dneska bych řekla, že jsem tehdy spíš nedokázala pochopit a uznat, v čem je ukryto její kouzlo.
Knihu jsem četla ve škole a teď, v dospělosti. Poprvé mě vůbec nebavila, teď mě bavila mooooc. Je to hrozně milé čtení a sem tam si čtu určité části. Jsem ráda, že jí ve své knihovně mám.
Malý princ určitě nepatří mezi knihy mého srdce. Kniha mě nezaujala a upřímně jsem ji vlastně nikdy nepochopila.
Není důležitý přebal, papír, vlastně ani ty slova, která Exupéry psal, ale to, co si z toho člověk odnese, protoe každý to pochopí jnak. A o tom to celé je. Malý princ je opravdový skvost.
Malého prince jsem si přečetla teprve teď, ve svých patnácti, a musím říct, že ta kniha je.. dokonalá.
Skrývá toho v sobě tolik, vyvolala ve mně tolik emocí a donutila mě přemýšlet nad tím, jestli beránek spásl, nebo nespásl růži. Tak krátký příběh a tak smysluplný obsah..
jako malou mě ta kniha vůbec nebavila... ale přečetla jsem si ji teď, v páté třídě a videla jsem to úplně jinak...
Strašná kniha. Nevím jak to vnímají ostatní, ale já ji čtu jen z donucení na literární deník do školy. Kniha je o ničem. Je plná nesmyslů!
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Dlouho jsem přemýšlel, jak knihu okomentovat, nakonec se však zmůžu jen na pár slov a citát.
Krásná kniha, ke které se alespoň jednou za rok vždy vrátím a věnuji jí tu hodinku čtení. A pak nad ní musím přemýšlet celý zbytek dne.
"Člověk je sám i mezi lidmi."