Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537320/bmid_maly-princ-662e752060af8.jpg
4
16526
16526
Námětem Exupéryho krátkého, a přitom hlubokého textu je setkání s tajemnou postavou malého prince, který se znenadání zjeví letci havarovanému uprostřed pouště. Ušlechtilé „dítě“, které letci-vypravěči zprvu klade jakoby dětinské otázky, jež ho vyrušují od seriózních záležitostí, se brzy proměňuje v jeho průvodce po krajině citu a soucitu, zodpovědnosti a lásky. Exupéryho novela tak průzračným jazykem zachycuje úsilí o návrat k tomu nejpodstatnějšímu v našem životě. Není mnoho příběhů, které můžete slyšet vícekrát a pokaždé v nich najdete něco nového. Malý princ v podání Ladislava Mrkvičky a Daniely Kolářové k nim ale rozhodně patří.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno:
2019
,
Tympanum
Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
I když jsem už dospělá, přesto jsem v knize hlubší myšlenku neviděla, nezaznamenala. Byly to pro mě spíše velmi krátké příběhy v jedné knize a tudíž mě čtení moc nebavilo.
Možná až si knihu v budoucnu přečtu znovu, pochopím co chtěl autor říct.
9 bodů z 10
Kniha je zejména oblíbená u mladších čtenářů. Já sám jsem ji četl již před několika lety. Tehdy jsem v tom žádnou hlubší myšlenku neviděl a ani nehledal. Příběh byl prostě takový, jak se v knize popisoval. Nyní ale chápu, jak autor v knize popisuje především pomíjivost a malichernost života.
Nejvíce se mi z knihy líbilo princovo objevování malých asteroidů. Nejdřív král, poté ješita, piják, podnikatel, lampář a nakonec místopisec. To byly pro mě ty nejdůležitější myšlenky z celé knížky. Autor si všímá dětské fantazie a ukazuje nutnost přátelství. Zabývá se různými rysy lidských povah.
Knihu tedy doporučuji nejen dětem, ale zkuste si ji pustit aspoň jako audioknihu i ve vašem věku, ať už je jakýkoliv. Každý si v tom najde svou myšlenku.
Malý princ patří mezi klasiku, kterou obdivují a milují lidé snad na celém světě. Mimo jiné je výjimečný svojí univerzálností, je totiž pro všechny věkové kategorie. Malého prince mohou číst děti a i když něčemu zatím ještě úplně neporozumí, bude se jim líbit. Dospělí si příběh zamilují, protože už dokáží pochopit a ocenit vše, co je skryté mezi řádky a vrací se k němu.
Malý princ je krásná postava nejen vzhledem, ale především svojí povahou, tou čistou dětskou duší, upřímností a zvídavostí. Vidí svět pohledem dětí, takže ho vidí takový, jaký skutečně je. Nebojí se ptát na spoustu věcí, kterým nerozumí.
Malý princ je zkrátka takový malý nadčasový klenot.
Docela by mě zajímalo, kolikrát tuto knihu přečetli její největší obdivovatelé... :-)
Dnes, dnes jsem si na tohoto hrdinu vzpomněla a vytáhla ho opět z knihovny. Vzpomínka na něj přišla náhle, když jsem knihu Nerozlučné připodobnila ke květině. V tomto kontextu si nelze na tento vztah nevzpomenout. Po Citadele nemám odvahu tak naplno znovu sáhnout, v té listuju opravdu průběžně.
Tento útlý svazek však často vyplní místo v srdci, zhojí rány a opravdu je oázou po přepjatém dni. Podat si s ním ruku lze prakticky kdykoliv, litovat rozhodně nebude téměř nikdo.
K téhle knížce není třeba nic dalšího psát, všechno potřebné již zaznamenal její autor. Ve skvělém podání pana Cupáka je to prostě nádhera!
Když jsme četli Malého prince ve škole, vůbec mě to nebavilo a nechápala jsem, o čem to vlastně je, přišlo mi to jako hrozná slátanina. Teď v dospělosti jsem v tom našla spoustu zajímavých myšlenek k přemýšlení, hodně moudrosti, asi je k této knize potřeba trochu "dozrát".
Malého prince mám moc ráda a je jedno v jakém podání. Ať jsem jí četla sama, slyšela audioknihu s hlasem paní Bohdalové (a to jí jinak moc nemusím) nebo viděla v TV....ten příběh mě vždycky dostane....speciálně povídání si s liškou a pak také smutný ,,konec" s hadem....
Něžný ale zároveň smutný příběh. Může mi ale někdo vysvětlit proč Malý Princ volí cestu návratu na svoji planetu uštknutím hadem, čili úmrtím? Na zemi přiletěl normálně, tak proč zase neodletěl normálně. Proč autor volil jeho návrat takovou trochu depresivní formu?
Jedna z neobyčených knih, která by měla být v každé dobré knihovně. Legenda. Knížka pro děti? V dětství jsem nepochopila dosah jejích myšlenek... Půvabné, nepřekonatelné dílo.
Jedna z neobyčených knih, která by měla být v každé dobré knihovně. Legenda. Knížka pro děti? V dětství jsem nepochopila dosah jejích myšlenek... Půvabné, nepřekonatelné dílo.
Neskutečný příběh malého chlapce, který má naprosto jednoznačné a ukázkové pohádkové prvky - trojka, dobro/zlo, sedm ... Příběhy, které Malý princ vypráví jsou tak jasné a nádherné, že je opravdu potřeba číst pomalu a přemýšlet. Kniha je sice psána "pro děti", ty ji ale jen těžko pochopí. I já do ní musela dorůst.
Mám ho v angličtině a moc se mi líbí ilustrace...je to už taková klasika...film se mi moc líbil až skoro do konce, ten už jsem pak nezvládla dokoukat...
Na malém princi je nejkouzelnější to, že pokaždé když ho přečtěte, objevíte v něm něco jiného. Je to pro mě vrchol literatury, nádherné dílo, které shrnuje základní principy života a které by si měl přečíst každý dospělý. 10000000/5*
Asi jsem vyjímka, ale tahle kniha mě vůbec neoslovila. Několikrát jsem ji odložila, bylo těžké ji dočíst.
I pokud jste Malého prince četli už v dětství, doporučuji se k němu občas vrátit i v dospělosti. Tahle útlá knížečka za to rozhodně stojí. Navíc jsem s každým čtením o něco více předsvědčený, že dá více dospělému čtenáři než dítěti.
"Oči jsou slepé. Musí se hledat srdcem."
Tahle pohádka pro děti i dospělé už je v podstatě legendou. Malý princ dávno opustil stránky útlé knižky a inspiroval divadelní představení, hudbu i film. Dojímá velkou spoustu lidí a je jen málo těch, co ji nikdy nečetli. Něco na tom malým princovi asi bude... stojí za to zjistit, co to je :-)
Nikdy dřív jsem nečetla a je to dobře boť bych jako mnozí nepochopila.....ale všechno má svůj čas a ten přišel i na tento unikátní příběh.
" Kdo nechce vidět, nevidí.
Kdo nechce slyšet, neslyší.
Kdo nechce cítit ......"
Tuhle knihu jsem jako malá nesnášela. Nudila mě. Když jsem si ji přečetla jako dospělá, některé myšlenky mi připadaly roztomilé, zároveň bych se je ale styděla číst nahlas. Jde o formu. Klišovitost, šablonovitost, z níž vycházejí nejrůznější motivační knihy. Malý princ je pro mě tisíckrát vyplivnutá a znovu sebraná žvýkačka, postrádá pro mě magii a poetičnost, protože z knihy cítím velké tlačení na pilu, jakkoliv jsou samotné myšlenky v ní ve své podstatě moudré.
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Rozumím, proč má tolik lidí tuto knihu rádo, já však při jejím čtení cítím něco nepěkného. Mám pocit, že na mě autor vyvíjí nepřiměřený tlak. Kniha je sice plná různorodých myšlenek, ale stylem až příliš tlačí na pilu. Ano, dítě může vnímat věci jinak, intenzivněji, a dospělí můžou být svým zaměřením dost "omezení", ale když to autor zopakuje tolikrát, v tak krátké knížce, mě to prostě přestane bavit. Podobné generalizace já nerad a jejich čtení mě nebaví (ať už jde o další myšlenky v knížce obsažené, včetně růže či lišky). Navíc nevěřím tomu, že člověk nemůže dětské poznávání světa prožívat i ve starším věku. Carpe diem ;)
Druhá hvězdička ode mě putuje za parádní zpracování nové verze knihy, kde jsou notoricky známé ilustrace (tvořící i v klasickém výtisku velkou část dojmu) rozpohybovány do 3D. Je to opravdu moc hezky udělané, těšilo nás knihou listovat a vztyčovat vysoké hory, rozvíjet koruny baobabů, čistit sopku nebo se plazit s hadem...