Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden – Malý princ Antoina de Saint-Exuperyho, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. Malý princ, kouzelná pohádková bytost, přichází na naši Zemi ze vzdálených vesmírných světů, aby se kdesi v Africké poušti setkal s autorem našeho příběhu a zjevil mu tajemství své podivuhodné životní pouti. Ale zjeví mu vlastně daleko víc: tajemství čistého srdce, dobra a krásy. Je to opravdu líbezná knížka, která vám bude jistě právě tak milá a blízká, jako byla všem čtenářským generacím, a k níž se budete i později najednou rádi vracet.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 2005 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla víckrát. Má svoje moudra životní a je to milý příběh. Ale nějak nechápu ten boom kolem knihy. Není to můj šálek kávy. Mě neoslovila.
Mám ji na seznamu už roky. Kniha je plná laskavosti a dobroty, oslovující svět jako takový. Příběh z otázkou toho jak se malý člověk vyrovnává s tím jaký je , jak přetváří samu sebe atd. Čtenářovi ukazuje jiný nadhled na různé věci.
Ano, nic proti arteterapii. Ano, je to kvalitní a dobře napsaná kniha. Ano, dospělí ji shledávají pravdivou. Ano, dětem by se mělo říct i o nehezkých stránkách života. Ale ne, neměl by se na ně vylejvat už po generace takhle hroznej kýbl deprese jako knížka pro děti. Ne, neznám nikoho, kdo by ji v dětství pobral, a už vůbec, aby se mu líbila. Ne, ani já nechci bejt polejvaná. Malý princ a Vidlička NE.
Malý princ za mne patří do nejlepších knih co doma máme. Kniha je velmi
na zamyšlení a hodně poučná. V knize je moc krásných poselství. Hvězdiček bych dala klidně i víc, ale víc jich dát už nelze.
Za mně skvělé.
Citovala by som šaška z rozprávky Popolvár najväčší na svete: "Bite ma, režte..." ale ja nie som princofil... Nehnevajte sa na mňa, odpusťte milovníci a zberatelia kníh, upomienkových predmetov, pokračovaní a úprav, mrzí ma to, snažila som sa, ma to nechytilo skrátka. Rozumiem, objektívne, krásnym obratom, citátom, morálnemu posolstvu atď., čo na tom generácie ospevujú, ale nie je to moja studňa kávy ani planéta slávy, no... Ale! Dala som tomu maximum, načítala som ho ako amatérske audio kamarátke a kamarátovi, ktorí ho zbožňujú :) Tak snáď mi to odoberie kameň u chystajúcich sa kameňujúcich...
Knihu jsem četl jako malý, a tenkrát mi přišla dost dlouhá. Ale po pár letech, je jedna z kratších. A jak už tady někteří psali, člověk v jakékoliv věkové kategorii si najde něco, co ho dojme. Moc milá a emotivní knížka, která má kouzlo v tom že jí může číst opravdu kdokoliv, a líbit se mu bude.
Malého prince jsem četla několikrát v životě. Poprvé jsem ho přečetla v 6 letech a tehdy pro mě nebyl nic jiného než úžasná pohádka. Čím jsem ale byla starší, tím více jsem v jednotlivých řádcích viděla symboliku a jako kdyby je psal sám život. Zkrátka kniha, kterou můžu číst každý rok a vždy v ní objevím něco nového. Asi i podle toho, co člověk zrovna sám prožívá. A to mi na ní přijde naprosto geniální. Pokaždé je čtení Malého prince jedinečný zážitek.
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
To je tak zásadní věta...pochopila jsem to díky této knize a později i životním zkušenostem. Někdy bylo příliš pozdě na to uvědomit si, že jsem se tím vždy neřídila. Ale alespoň to člověk ještě vidí... Může prosit za odpuštění a příště se chovat jinak.
Horší je to s tím, kdo nevidí a ani vidět nechce. Tvrdost srdce je bez účasti pacienta neléčitelná nemoc. A činí kolem sebe mnoho zla.
Vlastně se mi zdá, že Exupéryho myšlenka je parafrází sv.Pavla, který napomíná, abychom si více všímali druhých a jejich potřeb, a ne jen sebe a svých vlastních zájmů.
příběh o malém princi zná snad úplně každý. každý ví, že cestoval po planetkách, protože ho ranila růže. že se na Zemi setkal s letcem s porouchaným letadlem. že liška byla jeho kamarádka a že had byl ten, kdo ho zradil. i já to věděla, přestože jsem jej ale nikdy nečetla.
časem jsem se ale začala stydět, že jsem takovou klasiku nikdy nedržela v ruce, a proto jsem se tento nešvar na přelomu října a listopadu rozhodna napravit. a bylo to krásný! miloučký, jednoduchoučký, ale zároveň hloubku skrývající... prostě jako pohádka, která je ale něco víc než pohádka. upřímně nechápu, proč jsem se malému princi takovou dobu vyhýbala, říkám si ale, že to tak třeba mělo být. třeba mi bylo souzeno objevit ho poprvé až teď, protože dřív bych ho četla úplně jinýma očima.
Krasna a dojemná kniha. Moc se mi libila. Ted kdyz se podivam na hvezdy, vzpomenu si na prince. Ale ne jen na nej. Ale i na sve blízké. Protoze oni zůstanou vzdy v nasem srdicku
No, já nevím. Nejsem z těch, kdo by nepochopil hlubší význam řečeného, ale tady jsem necítila nadšení, jako většina čtenářů Malého pricnce. Prostě jsem v tom neviděla nic výjimečného. Ale možná se pletu.
Četla jsem už před časem a třeba bych teď měla jiný názor. Pokud na ni narazím, tak se ze zvědavosti pokusím na ni podívat znovu, třeba jsem mezitím prozřela. Pak možná napíšu jiný komentář.
K dnešnímu dni 2185 komentářů, to už nemám moc co dodat. Tak sem hodím jen nějaké tipy z jiného kulturního soudku:
Poupata (nebo Marien) - Malému princi
Wohnout - Malý princ
Eva Burešová - Malý princ
Překrásná knížka, která má lidem co říci i po letech, ale zatím zdá se, lidé jsou nepoučitelní. Milé a dojemné čtení plné krásných myšlenek. Děkuji autorovi tam nahoru.
Zhodnotil bych to asi tak. Přečteno už několikrát a vždy když dočtu knihu, tak vzhlédnu někam ke hvězdám a doufám, že beránek nesnědl růži.
Malý princ přesně zapadá do kategorie ČV - kniha, kterou nebudete číst poprvé. Ta kniha se musí číst opakovaně, aby se našla a pochopila ta moudra obsažená v ni!
Poprvé jsem na malého prince narazil jako na audio knihu načtenou Viktorem Preissem a byla to naprostá paráda. Nyní jsem jí vzal na čtenářskou výzvu z knihovny a toto je zkrátka dojímavý a nádherný příběh kterému se nedá co vytknout 5/5 a na 100% doporučuji.
Budu zřejmě patřit k menšině, ale Malému princi jsem nikdy nepřišla "na chuť". Počtvrté jsem si ji přečetla v rámci Čtenářské výzvy a zřejmě to bylo i čtení opravdu poslední.
Četla jsem to jako povinnou četbu. Příběh mě bavil, ale nenacházela jsem žádný hlubší význam. Ten prvotní příběh mě bavil, ale abych tam našla něco k zamyšlení, musela jsem to opravdu hledat a nic moc tam nenašla. Možná, že to bude lepší, když si to přečtu za pár let v úplně jiném rozpoložení.
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Já nevím.... Jako kniha pro děti mi to teda moc nepřijde, ale jako dítě jsem ji nečetla. Teď už nemám ten dětský nadhled nebo pohled, takže těžko soudit. Pro mě to byl celkem smutný příběh, i když co kapitola to moudro a poučení. Někdo Malého prince čte několikrát, pro mě jednou a dost.