Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Exkluzivní vydání nejprodávanější knihy nakladatelství Albatros! Všem dobře známý příběh Malého prince tentokrát vychází jako velká obrazová kniha, která se bude líbit malým i velkým fanouškům. Po jejím otevření na čtenáře "vyskočí" rozevírací obrázky! V této podobě se nesmrtelný příběh stává dárkem pro všechny, kdo malého prince milují, byť už v jejich knihovničce své místo má.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2010 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Asi nepůjdu z davem, ale tohle mne vážně nenadchlo. Kdyby to nebyla má povinná četba tak bych to v půlce zaklapla a vrátila to okamžitě do knihovny. Ano, nejsem filozofka takže jsem v tom asi tolik neviděla. Zkusím si to přečíst za pět let třeba už to více pochopím:).
Upřímně netuším, co na Malém Princi všichni vidí.. Jasně, chápu tam ta schovaná poselství, ale už jsem četla mnohem lepší "pohádky".
Jestli se o některé knize dá říct, že jí miluji, tak je to Malý princ. Nedokáži ani spočítat, kolikrát jsem jí četla a pokaždé jsem se dozvěděla něco nového, i o sobě.
Miluji tu naivitu příběhu, který je hluboký jako vesmír.
Kniha přečtená během jednoho dne. Neobvyklý příběh se zajímavou myšlenkou a k tomu úžasné ilustrace. Určitě stojí za přečtení.
No, je to hodně zvláštní příběh. Vzpomínám si, že jako malá jsem viděla film, ze kterého jsem si pamatovala jen "namaluj mi beránka" . Teď jsem si ho přečtla kvůli výzvě a musím říct, že se mi fakt líbil. A dokonce jsem se rozvzpomněla, ten film mi tenkrát uvízl v hlavě víc než jsem tušila. Možná se k tomuhle příběhu ještě vrátím.
Knížku jsem přečetla za dva dny. Příběh se mi zdál nejdříve pro děti, ale ke konci, hlavně posledních pár stránek, byly krásné a až dojemné. Hlavně nad těmi posledními stránkami se člověk dost zamyslí. Kniha se mi líbí i z toho důvodu, jak je proložená obrázky. Vůbec to není těžké čtení a na odreagování dobré. Mimochodem tento kousek je další část knih k maturitě :)
Knížku jsem četla už mockrát, pořád se jí snažím přijít na chuť a zase nic... Nemyslím si, že bych byla povrchní člověk, ale kromě části s liškou, mi ta kniha vůbec nic neříká. Tak zkusím zase za pár let...
Moje srdeční záležitost už od dětství. Velice mile až naivně napsaný příběh, který ovšem obsahuje takovou moudrost, že kdyby se všichni nad jejím významem zamysleli a chovali se dle ní, svět by byl hezčím místem.
U této knihy je asi opravdu potřeba k ní časem dospět. Ale o to hezčí zážitek z ní potom člověk má. Kniha má své kouzlo, jsem zvědavá, jak na mě bude působit třeba za pár let.
Moje srdcovka! Přenádherná moudrá kniha, kterou člověk spíše ocení s postupujícím věkem. A ty ilustrace v tomto vydaní jsou naprsto skvostné! Můj lék na špatnou náladu a pohlazení na duši.
Trochu jsem se bála, co na to budou říkat děti, když začneme číst Malého prince. Spousta lidí kolem říká, že tuto pohádku nikdy nepochopili. Ono to totiž ani není moc pohádka. Vyprávění je o nějakou tu úroveň výš než jen "příhody zvířátek a statečných kovářů, co chodí po světě..." Nakonec se jim putování po planetách líbilo. A já si příběh oživila, takže jsem spokojená. Pokud budou někdy chtít znovu ji přečíst, splní svůj účel.
Přečíst Malého prince trvá chvilku. To je jeden z důvodů, proč po něm docela často sáhnu - někdy i tehdy, když potřebuji „protijed“ po konzumací složitého a depresivního románu.
Když jsem si minulý týden donesl knížku jako věrnostní dárek z naší samoobsluhy, tak jsem to bral jako signál, že je čas na to, zkusit si zase jednou nakreslit beránka.
Když čtu Malého prince, tak začínám s emočním odstupem, moje „cynické druhé já“ se pošklebuje a obrací oči v sloup. Ale s postupem času cítím, jak se ten „cynik ve mně“ rozpouští jako kostka cukru v kávě a nejpozději při přistání na Zem jsem už ponořen do příběhu - nic nezpochybňuji, v ničem se nepitvám a jen si dopřávám ten luxus, že se dívám do knihy dětskýma očima a nechávám se dojímat.
Musím ještě zmínit svoji oblíbenou postavu - lišku. Dostane jen malý prostor (pět stran?), ale dokáže pronést dvě základní myšlenky, nabídne princovi své přátelství, a ještě dokáže ustoupit stranou, když pozná, že budoucnost Malého prince není po jejím boku. Krásný a dojemný příklad nezištného přátelství, myslím si. Občas někoho slyším říkat, že má po dočtení téhle knížky chuť Malého prince obejmout. Tomu rozumím. Ale já, kdybych otočil kouzelným prstenem a dostal se do knihy, tak bych nabídl svou náruč právě lišce.
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Knížku jsem četla několikrát v rámci povinné školní četby jak na základce tak k maturitě, ale až teď mě knížka opravdu nadchla. Asi to chce čas než autora správně pochopíte.