Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Exkluzivní vydání nejprodávanější knihy nakladatelství Albatros! Všem dobře známý příběh Malého prince tentokrát vychází jako velká obrazová kniha, která se bude líbit malým i velkým fanouškům. Po jejím otevření na čtenáře "vyskočí" rozevírací obrázky! V této podobě se nesmrtelný příběh stává dárkem pro všechny, kdo malého prince milují, byť už v jejich knihovničce své místo má.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2010 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Snad nejnádhernější kniha, jaká byla kdy napsána. Je jedno, jestli vám je 10, 30 nebo 60 - prostě každý v ní najde to, co potřebuje.
Nejvíce na knize oceňuju hluboké myšlenky, které právě v dnešní době je potřeba oživit.
"Jsi zodpovědný za to, co jsi k sobě připoutal."
Malého prince buď milujete, nebo vám nic neříká. Teda aspoň skoro u všech to tak pozoruju.
Já nevím, četla jsem ho několikrát, nebudu tvrdit, že je to něco úžasného a neskutečného (pro mě není), ani nebudu říkat že je to blbost (protože mi to tak nepřijde), ale mám pocit, že se z téhle knihy stal velký trend, který všichni následují a milují, i když to mnohdy ani nečetli (v mém okolí to tak teda je).
Takže, pro mě je to zajímavá kniha plná zajímavých věcí, je v ní něco na zamyšlení, ale není to pro mě kniha, která by byla nepřekonatelná ani ta, která by se stala mojí nejoblíbenější.
Po filosofické stránce ano, to nemá moc konkurence (a vím, že tady jde především o tohle), ale jinak (jako román a jako celek) prostě téměř o ničem.
Nejlepší kniha jakou jsem mohla přečíst. Dílo je protkáno nádhernou filosofií plnou fantazie dětského světa. Autor výstižně popisuje rozdíly mezi světem dospělých a nezkažených dětí, které vidí svět tak jak ho už oni nedokážou. V knize jsou také srovnány různé typy lidí od workoholiků až po domýšlivce.
Dílo mohu velice doporučit, je plné nádherných metafor a přirovnání. Doporučuji ho především těm, kteří mají dobrou fantazii, mají rádi pohádkové vyprávění a snadno chápou všechna přirovnání. Nedoporučuji stereotypním lidem, kteří nedokáží najít skrytý smysl.
Dílo se mi velmi líbí, má svou hloubku, která je tak cenná a tak prostá (nemusí se za ní platit), že ji mnoho lidí podceňuje a neváží si jí – tím je láska, ta dělá člověka člověku tak významným a jedinečným.
Dílo se neuzavírá všeobecné veřejnosti a vlastně je zaměřeno především na děti, ale tato literatura je vhodná i pro dospělé k zamyšlení, jedná se o filozofickou pohádku.
Dílo doporučuji k maturitní zkoušce čtenářům, kteří jsou schopni vidět, pro někoho, skrytý smysl daného díla (nevnímat toto dílo jen jako pohádku, ale v zásadě knihu, která naznačuje, že přátelství a láska je mnohem cennější, než kariéra, peníze a všechny další věci, které dospělý člověk obvykle považuje za tak důležité).
Jaehyun: Ta kniha je vše, jen ne hlouposti. Ne každý ji může pochopit. Protože každé slovo v ní je metafora :)
Knihu, kterou můžete číst znovu a znovu a neomrzí se. Velkým plusem je, že když ji čtete již po několikátý zjistíte, kolik věcí jste předtím přehlédli, a nebo jak se váš názor na danou věc změnil..
Kniha, které se neočte, kterou můžete číst každý rok a neomrzí a která přinese něco nového každému čtenáři, ať je mu 7 nebo 80.
Kniha, která v sobě skrývá tak velký poklad, že může čtenáři trvat i celý život, než ho najde a pochopí a někteří ho třeba nenajdou nikdy… Knihu jsem četla už po páté a mohu říct, že příběh jsem začala chápat až při třetím čtením a vždy když si knihu přečtu znovu, tak v ní najdu zase něco nového, čeho jsem si při předchozím čtení nevšimla, tak moc je tako kniha skvělá… Jsem si jistá, že mě tento příběh nepřestane nikdy překvapovat!
Malá, velká kniha. Kniha plná emocí, plná moudrosti a kouzel. Popravde jsem ji zacinala cist uz po treti, nikdy jsem se nedostala za otevreneho a zavreneho chrestyse, jednou jsem nemela co delat a tak jsem se do ni pustila. Zhltla jsem ji jednim dechem, ale zanechala ve me velkou stopu. Ctu si ji pokazde kdyz jsem smutna, vesela, zamyslena a i kdyz nevim co dal mam delat a jsem v koncich. Vzdy v knize najdu neco noveho a vzdy to co prave potrebuji slyset. Myslim si že malý princ existuje a díky teto knize nam predava informace ktere prave potrebujem..
opravdu doporucuji precist
Kouzelný příběh, který člověk zná, přestože jej teprve začíná číst.
Kouzelná pohádka. Pohádky mívají šťastný konec. Tak proč mi v závěru tekly slzy?
Kdo mi nakreslí beránka?
Jedna z nejmoudřejších, nejkrásnějších a nejpřátelštějších knížek, co jsem kdy četl. Vracím se k ní, když mám blbou náladu, kterou mi zlepší, i když mám náladu dobrou, aby byla ještě lepší :-)
Kdo o této knížce napíše něco negativního, tak ji vůbec nepochopil. A těm, co knihu milují, přeju, ať si ji užijí a vidí v ní vše, co tam Exupéry dal. A že těch moudrých postřehů je :-)
Teď si pročítám komentáře a lépe jak timelady bych to doopravdy nenapsala. Mluvíš mi z duše!
Jedna z mála knih, ne-li dokonce jediná, u které jsem plakala jako malá holka... A zároveň kniha, ke které se ráda vracím. Prostě příběh plný citů... Něhy... Pravdy...
Jedna z knížek, ke které se můžu stále vracet. Na těch málo stránkách je napsáno tolik pravdy, škoda jen, že si z toho nebere víc lidí příklad.
Přečetla jsem si komentáře těch, kteří Malého prince hodnotí jako odpad a musím říct, že mě lehce zabolelo u srdce - jak může někdo o knize, která je napsána natolik sofistikovaně, že každá věková generace ji pochopí trochu jinak, prohlásit, že je to prach sprostá slátanina a absolutně postrádá děj? Vždyť přeci malé dítě knihu bere jako pohádku, která popisuje dobrodružství malého chlapce, jenž navštíví planetu Zemi, na které se spřátelí s liškou a ztraceným pilotem, do jehož života vnese trochu naděje a nevinnosti. A s přibývajícím věkem si člověk uvědomí všechny ty krásné alegorie a boha bujné pravdy, které jsou zde ukázány (ruku na srdce - kdo se alespoň trochu neztotožnil s jedním z obyvatelů planet, které Malý princ navštívil, a komu nebylo teskno, když náš malý cestovatel zavítal na planetku pijana?).
A kdo neuronil slzu, když Malý princ objevil zahradu plnou růží? Jaká to pyšná květina, když mu lhala o své jedinečnosti a vhazovala ho do vakua naivity a nevědomosti! Přes to všechno se na ní ale nehněval, naopak - bylo mu jí líto a dokonce si vyčítal, že ji opustil. Není snad umění odpouštet to, co člověka šlechtí? A co teprve, když Malý princ zahořel láskou pro tu hrdou květinu, která i navzdory svým pár trnům netoužila po ničem jiném než troše něhy a porozumění, ale neuměla to dát najevo.
A jak je zde krásně ukázáno budování mezilidských vztahů, které nese podobenství lišky a Malého prince, který je v našem světě natolik ztracen, že o něčem tak krásném, jako je přátelství, nemá ani ponětí.
Odchod Malého prince (používám slovo odchod, nikoli smrt, neboť věřím, že odešel pro něj na mnohem lepší místo) je snad ten nejlyričtější odchod, s jakým jsem se kdy v literatuře setkala. Vždyť už jen to samotné rozhodnutí odejít činí z malého chlapce se zlatavými vlasy někoho tak uvědomělého, že je v daný moment mnohem dospělejší než většina lidí.
A co se samotné postavy Malého prince týče - co je špatného na troše naivity a neotrkanosti? Proč chtít hned dospět? Vždyť není kam spěchat. Užívejme života, mějme ho rádi i přes všechna ta úskalí, do kterých nás žene. Radujme se z maličkostí, probuďme v sobě to malé dítě, které chce spolu se slunečním svitem pobíhat po louce.
Mějme svůj svět, žijme v něm. A vybírejme pečlivě, koho do něj pustíme, neboť růží s pouhými čtyřmi trny je tak žalostně málo a těch, které jsou jimi plně chráněny, jsou plné zahrady.
Nevyvyšuji se nad těmi, kterým se kniha nelíbí. Sto lidí - sto chutí. Ale nesouhlasím s názorem, že tato kniha je jen pouhá slátanina, neboť děl, které by byly plné alegorií a metafor, a i přes to si našly zalíbení ve všech věkových kategorií, je opravdu po málu.
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Pro mě naprostá "srdcovka". Knihu jsem četla už xkrát a pokaždé, když ji čtu po čase znovu, mi dá něco nového. Úžasně napsaná kniha s hlubokýma myšlenkama.