Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Exkluzivní vydání nejprodávanější knihy nakladatelství Albatros! Všem dobře známý příběh Malého prince tentokrát vychází jako velká obrazová kniha, která se bude líbit malým i velkým fanouškům. Po jejím otevření na čtenáře "vyskočí" rozevírací obrázky! V této podobě se nesmrtelný příběh stává dárkem pro všechny, kdo malého prince milují, byť už v jejich knihovničce své místo má.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2010 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Áno, ako tu niekto písal predo mnou, nezabudnuteľný zážitok. Aj keď, u mňa to platí skôr v tom negatívnom zmysle slova.
Krásná knížka s hlubokými myšlenkami. Četla jsem také knížku Malý princ v nás od Mathiase Junga, kde autor Jung jednotlivé myšlenky z Malého prince rozvíjí a uvažuje nad nimi ještě více do hloubky.
Je toho tolik,co bych mohl k tomuto dílu napsat,ale myslim si že postačí jen .. "tohle je víc než kniha" .. :)
Milý príbeh s nadčasovým posolstvom vyrieknutým líškou (To najdôležitejšie vidieť len srdcom.), s vtipnými opismi charakterov rôznych obyvateľov planét, no v konečnom dôsledku dielo preceňované.
Za mě nejparádnější zpracování klasického díla. Sice už nejsem dítě, ale ty "hejblátka" mě prostě bavily! Miluju ten příběh a miluju tuhle obrazovou knihu.
tuto knihu bych mohla číst každý měsíc..nikdy neomrzí a nemůžu se dočkat, až ji jednou budu číst svým dětem :)
Člověk by nikdy neřekl, že povinná četba může tolik bavit. Příběh se mi hlavně líbil, protože tam bylo mnoho skrytých myšlenek, a přesto byl kouzelný. Měla jsem ho přečtený za chvíli. Na konci jsem byla smutná, kvůli Malému princi. Z knížky jsem byla vyloženě dojatá a musela jsem o ní přemýšlet.
PS: pozor na baobaby :D !
Pro mě je to skutečně zejména kniha o přátelství. Možná kdyby byla jen o tom, tak bych měla Malého prince ještě raději.
Nejlepší knížka, když se máte s někým rozloučit. Letos jsem jí četla už dvakrát a pokaždé jsem si v ní našla to, co jsem potřebovala. Podle mě je to kniha pro každou věkovou kategorii a každé citové rozpoložení. Vždy si v ní najdu něco nového - i kdybych ji četla z měsíce na měsíc. Jednou se shlédnu v pilotovi, teď jsem se ztotožnila s květinou. Tato kniha se zkrátka mění s námi a je nadčasová!
Čisté, kouzelné, dokonalé...
Mně zahřála pasáž s vodou ze studny:
Nemá nikdy hlad ani žízeň. Stačí mu jen trochu slunce.
..."Tak ty máš také žízeň?" zeptal jsem se malého prince.
Neodpověděl mi na otázku. Řekl pouze:
"Voda může dělat dobře i srdci..."
Nerozumněl jsem jeho odpovědi.
(u studny)
...Nechtěl jsem, aby se namáhal. "Nech mne," řekl jsem mu, "pro tebe je to příliš těžké."
Pomalu jsem vytahoval vědro až k okraji.
..."Toužím po té vodě," řekl malý princ....
A tu jsem pochopil, co hledal.
...Tato voda byla docela něco jiného než obyčejný pokrm. Zrodila se z úsilí mých paží. Byla srdci tak milá jako nějaký dárek. Když jsem byl malý chlapec, světlo vánočního stromku a něha úsměvů, to vše dodávalo vždycky zvláštní zář vánočnímu dárku, který jsem dostal.
K tomuto vyjádření významnosti "nevýznamného" nemám slov.
Tuto knihu jsem měla v povinné četbě k maturitě před několika lety a dobré čtení, na to že to bylo povinné :-)
Tak nádherně v jiných knihách tisíckrát neohraný a nepředvídatelný příběh... Citlivý, takový, který vás dožene téměř k slzám, protože se dotkne něčeho uvnitř vás, když ten příběh do sebe skutečně vpustíte... Být ochočeným nebo neochočeným? Mít rád druhé s chybami nebo je raději nemít rád vůbec?
Vlastním prozatím tři překladové exempláře Malého prince a moc se mi líbí, že v každé jsou ty samé Exupéryho ilustrace... V knize jich není mnoho, ale jsou něčím tak úchvatně charakteristické a jiné! Úžasná krajina poslední stránky...nebo...copak vás neděsí klobouk, vlastně pardon, slon sežraný hroznýšem? ...beránek v krabici - takový, jakého si skutečně chceme představit...
Samotné by nás nenapadlo takto přemýšlet, protože jsme se provinili "pouze" tím, že jsme dospěli a tím, že jako děti jsme si neuvědomovali, jak krásné je být dítětem. Proto teď Malého prince tolik lidí nechápe :) A proto je tak dobře, že Exupéry si něco z toho dětství v srdci uchoval :)
Knihu jsem přečetla počtvrté, tentokrát hlavně kvůli čtenářské výzvě, přiznávám. Ale díky ní jsem si uvědomila, že pokaždé, když si knihu přečtu znovu, najdu něco nového. Něco nového, co mi může kniha dát. Myslím, že knihu budu číst každý rok. Bude to takový můj Rituál :)
Jak už se tady psalo, knihu může číst dítě i dospělý. Každý si z toho odnese něco jiného. Každý může mít rád malého prince, který bydlel na planetě sotva větší než on a potřeboval přítele...
Přečteno, ale rozhodně mě to neoslovilo. Moudra v knize sice jsou, ale pro mě nic přelomového. Jiné knihy mi daly mnohem víc. Promiňte, ale ne.
Knihu jsem četla několikrát, a jak je řečeno pode mnou, pokaždé v ní člověk objeví něco nového. Kniha se dá číst podle mě od dětství až do stáří, kniha pro všechny. Musím si ji zase přečíst.
"Na další planetě bydlel opilec. Návštěva u něho byla jen krátká, ale malého prince velice rozesmutnila.
„Co tady děláš?“ řekl opilcovi, který seděl mlčky před řadou prázdných a řadou plných lahví.
„Piju,“ odpověděl smutně opilec.
„A proč piješ?“ zeptal se malý princ.
„Abych zapomněl,“ řekl opilec.
„Abys zapomněl na co?“ vyzvídal malý princ a užuž ho začínal litovat.
„Abych zapomněl, že se stydím,“ přiznal se opilec a sklonil hlavu.
„A proč se stydíš?“ vyptával se stále malý princ, protože by mu byl rád pomohl.
„Stydím se, že piju!“ řekl opilec a nadobro se odmlčel.
A malý princ zmaten odešel.
Dospělí jsou opravdu moc a moc zvláštní, říkal si v duchu cestou."
Čtenářská výzva 2016: Kniha přečtená za jediný den.
Ked som ju cital prvykrat ako povinne citanie, nicim ma nenadchla, teraz po 10 rokov konecne ocenujem nej nadcasovost a odkaz pre nas ludi, ktori si zijeme svoje malicke zivoty v svojich ohranicenych svetoch a nevnimame inych. Krasne smutna.
Četla jsem ji na střední k povinné četbě.. četla se mi dobře, ale neoslovila mě, až teď o pár let později :)
Knížku jsem poprvé četla jako dítě, ale se zklamáním odložila. Vůbec jsem ji nepochopila, připadala mi zmatená. Až teď jsem se odhodlala a opět se do ní ponořila. A výsledek? Možná to chtělo čas, abych ji dokázala vnímat a chápat. Teď už vím, o jaké životní moudro se s námi chtěl autor podělit. A možná právě proto ve mě zůstává trocha melancholie a smutku. A v mysli mi stále doznívají slova: "Vidíme dobře jen srdcem. Důležití je to, co je pro oči neviditelné."
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Malá kniha s veľkou myšlienkou pre dospelých, ktorú asi omylom zaradili medzi povinnú detskú literatúru len preto, že rozprávačom príbehu je ,,dieťa". O zmätenom svete a zvykoch dospelých ľudí, o blúdení stagnujúcej duše, o zrelosti duše ktorá nie je určená vekom, ale aj o hmotnom a astrálnom živote. Exupéry a Bach u mňa dlho hrali prvú ligu. Asi na tom lietaní niečo bude ;)