Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této moderní pohádky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, oodpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo radost.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 1999 , CestyOriginální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Je zajímavé, jak se do jednoho výtisku Malého prince vešly dvě zcela odlišné knihy, které jsou sice psány stejnými slovy a ilustrovány stejnými obrázky, ale každá má svou vlastní podstatu.
Jednu z těch dvou knih objevíte, když si Malého prince přečtete v dětském věku. Pohádka o planetách a o zvířátkách, o kreslení a létání a kytičce a stesku - takhle jsem to chápala já, když mi byla kniha v dětství doporučena. Nudila mě, připadala jsem si jako blbeček, zlobila jsem se, že mě někdo považuje za mimino, pokud si myslí, že by se mi to mohlo líbit.
Když je pak člověk starší a Malého prince si (i přes předsudky z dětství) znovu přečte, nalézá knihu druhou. Jednoduchá linie příběhu je najednou propletená nitkami symboliky, překrytá našimi vlastními zkušenostmi a vzpomínkami, podkreslená nostalgií a smutkem z faktu, že to, co se zdálo tak jednoduché a přímé, je najednou pryč.
V tom je pravá hodnota této knihy. Přečte si ji sto lidí - a každý tam najde něco jiného, něco svého, něco ze svých životů, vzpomínek, tužeb... Každý z nás však nakonec zjistí, že se musí vrátit ke své růži. A o tom to je.
Kdyby to šlo, dám mnohem víc hvězdiček než 5. Tuhle knížku by si měl přečíst každý. Ukazuje, jak mnoho lidí nevidí důležité věci. Věci krásné. Od srdce.
Krásná kniha plná zajímavých myšlenek, pokud si jich člověk všimne a chce je vnímat. Zároveň se hezky čte jako pohádka dětem před spaním
Malého prince jsem přečetla nejméně desetkrát. A nejméně stokrát ho ještě přečtu. A pokaždé přitom budu potřebovat krabici kapesníčků.
Čítám ji pravidelně už odmala... Srdcovka... Vždy potěší a vždy donutí se trochu zamyslet.
Jedna z mála knih, kterou jsem četla ve třech jazycích a v každém mi připadala jiná, česky rozverně dětská, anglicky nepochopená a francouzsky.....prostě okouzlující a hluboká. Ačkoli mám ve většině případů ráda český překlad, v tomto případě je mi líto všech, kteří do tajů francouzštiny neprodnikli natolik, aby si mohli vychutnat všechny krásy tohoto díla. Je tak zvláštní a abstraktní, tak pohádkově malebné, tak jednoduché a přitom vyprávějící tak dojemný příběh. Je to knížka, která mě provází už od střední na všech cestách, která mě uspává, rozesmívá, nutí k zamyšlení a kterou mám nadevšechno ráda. Pokaždé obdivuju Exupéryho genialitu ♥
Kniha, která se dá číst v každém věku a v jakékoliv náladě. V dětství nám přijde divně záhadná, ve stáří nezapomenutelně pravdivá. V tom tkví její krása......
Kniha se mi líbila. Četla se velice hezky, už jen z toho důvodu, že má malý počet stran, velká písmena a obrázky. Na druhou stranu je tato kniha důkazem toho, že není důležité z kolika slov, se kniha skládá, nýbrž kolik myšlenek se v nich ukrývá. Malý princ je tedy kniha k zamyšlení, která toho v sobě ukrývá spoustu, dá se číst jistě i vícekrát za sebou a věřím tomu, že po každém přečtení vyplují na povrch další a další skryté myšlenky.
Knížku jsme četli ve čtvrté třídě a jako dítě jsem to vůbec nepochopila, navíc jsem získala velice negativní postoj ke knihám. Nakonec jsem se k ní po letech vrátila (díky ségře) a vše bylo zapomenuto a od té doby čtu a čtu. Prince jsem četla snad už 7x a určitě ne naposledy.
Jen je třeba četbu dobře načasovat, rozhodně bych to necpala malým dětem.
Tato kniha nepřekypuje originalitou, ale je jedinečná tím co chce říct a jak to říká. Je jednoduchá a v některých pasážích obtížná. (13.1.15/audiokniha )
Malého prince četla většina z nás v průběhu školní docházky. Pamatuji si okamžik před patnácti lety. Seděla jsem za stolem, v ruce držela propisku a přede mnou ležel otevřený čtenářský deník s čerstvým zápisem o Malém princi. A babička, která se ke mně sklání a říká, ať přidám na konec větu „až budu dospělá, přečtu si Malého prince ještě jednou“.
Není vůbec podstatné, jak sami sobě malého prince interpretujeme. Ať už je to dítě v každém z nás, vnitřní hlas, někdo, kdo nám pomůže jednou za čas vidět svět jinak. Je jedno, jestli musíme havarovat v poušti, abychom ho potkali. Důležité je to, že nám ukazuje rozdíl mezi chytrostí a moudrostí, mezi kloboukem a slonem v hroznýši. Příběh o tom, co nás svazuje, jak se mění náš pohled na svět a jak nepodstatné věci upřednostňujeme. O lišce a růži, o přátelství a lásce.
Přes to, že Malý princ upozorňuje na klišé, je za něj sám někdy považován. Jako by bylo nutné zaujmout vůči knize názor, buď ji milovat, nebo zatracovat.
Je mnoho knih, na které velmi snadno zapomenete. Na tuto nikdy! Je mnoho filosofických tlustých knih, které vám do života nic nedají. Tato velmi tenká kniha ve vás zanechá víc než by si člověk myslel...Navíc, každé čtení této knihy je jiné. V sedmi letech jsem to vnímala jako pohádku, která se nikdy nemůže stát. V 18 letech jsem pochopila, že je to reálný příběh. I já měla svého malého velkého prince...Který odešel a už se nikdy nevrátí. Tehdy jsem tu knihu pochopila možná nejlépe...
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ klasická literatura
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Úžasná kniha, pohltila mě, mrazilo mě z ní, donutila mě se usmívat a vyvolala ve mě i silný pocit smutku. Jedna z nejlepších výtvorů!