Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240537/bmid_maly-princ-240537.gif
4
16660
16660
Není mnoho knih, které můžete číst vícekrát a pokaždé v nich najdete něco nového. Malý princ k nim ale rozhodně patří. Malý princ přichází na planetu Zemi z jiných světů. V poušti se setkává s opuštěným letcem, samotným autorem knihy. Vypráví mu o své podivuhodné životní pouti. O čistotě srdce, dobru a zlu, přátelství, lásce a odpovědnosti za ty, které milujeme…... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2015 , Fragment (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Pěkné, ale že bych to zbožňovala způsobem, jakým to zbožňuje velká spousta lidí, to tedy ne. Takové milé, ale znovu si to jistojistě nepřečtu.
Na knize je kouzelné to, že je jedno kdy knihu čtete, protože jí pokaždé vnímáte trochu jinak
Jako malá, jsem knihu nechápala.
V rámci výzvy jsem si ji s chutí přečetla znovu. Každému odžitému roku na této planetce, mi dá přečtení knihy zcela něco jiného a nového...
Za pár let mě zcela jistě zase něčím překvapí.
Malé dítě to nepochopí, tak to podle mne není pohádka. A já zase nechápu, jak to že je tato kniha tak dobře hodnocena. Mě teda moc nenadchla.
Kniha vydaná skoro před 80 lety a pořád dokáže poučit. Kniha patří do každé správné knihovny. Můžete se k ni pořád vracet. Já si četla poprvé před 10 lety a dnes mi dala úplně jiný pohled na věc. Věřím, že až ji budu číst znova za pár let, opět mě v něčem dokáže poučit a vezmu si z toho něco jiného.
Na Malém princi mě velmi upoutala všudypřítomná zasněnost a rádoby dětská prostořekost/upřímnost. Je hezké, že příběh v každém vyvolá smíšené emoce, každý v něm vidí něco jiného a může si to napasovat pokaždé na situaci jemu vlastní. Příběh na mě působí jako záhada, která osloví každého čtenáře tím, že si ji může zakódovat podle sebe. Nepřímé, ale oslovující.
Na druhou stranu mi velmi nelahodí ta extrémní komerce, která se ozývá z každého knihkupectví a každé strany. Máte rádi Malého prince? Kupte si papírový kapesník s jeho motivem, dostanete k tomu jako dárek párátko ze stromu, na kterém seděla sama hlavní postava! Ne, to opravdu ne. Jsem ráda, že jsem knížku četla v době, kdy nepropadla takové komerci a "merči".
Knihu jsem začala číst 3x. Poprvé v deseti letech, to jsem ji nepochopila a odložila. Podruhé jsem ji znovuobjevila až v osmnácti a přišla mi překrásná. Potřetí jsem si chtěla připomenou tu krásu kolem třicítky. Knihu jsem musela opět odložit, protože mi přišla naivní a emočně vyděračská. Zřejmě se dá číst jen v jisté fázi života.
Ihned po přečtení jsem byla trochu zklamaná, ale myslím, že je potřeba, aby si příběh a myšlenky člověk nechal chvíli rozležet v hlavě. Nyní jsem nadšená. Síla přátelství, koukání na hvězdy a dětský pohled na svět, který by si člověk měl uchovat po celý život.
Moc doporučuji :)
Malý princ je jedna z těch knih, která vypráví příběh jak s uceleným a pochopitelným dějem, tak s hlubším smyslem. Je to však na každém člověku, jak tohle poselství pojme. Já to pojal jako vyprávění průběhu života, kde objevujeme končiny pro nás neznámé. Potkáváme mnoho lidí, prožíváme rozmanitá dobrodružství, ale i přes všechny problémy a neúspěchy máme někoho nebo něco, co nás motivuje jít vpřed. Abych byl upřímný, mě se tato kniha velmi líbila. Rozhodně si ji zase někdy v budoucnu přečtu.
Vracím se k němu pokaždé, když si potřebuju zlepšit náladu. Tak moc se mí líbí, miluju ty ilustrace, vlastně víc než ten text. Je to jediná kniha, kde si pozorně prohlížím každý milimetr ilustrací a text mám jen jako doplněk, jen k tomu, abych věděla, co znázorňují. Vím, je to divné, všichni většinou žasnou nad těmi myšlenkami a určitým druhem primitivní filozofie, která v té knize je, ale tak já to nemám. Potřebuju ji vnímat jako celek a ty ilustrace jsou branou k pochopení celé knihy, tedy alespoň podle mě.
(SPOILER) Kniha se mi líbila, protože byla krátká. Malému princi vyrostla růže na jeho planetě. Byla pyšná a ponižovala Malého prince. Malý princ se rozhodl putovat na další planety, kde potkal krále, ješitu, pijáka, podnikatele, lampaře, a místopisce. Dostane se na Zemi, kde se seznámí s pilotem, který havaroval v poušti. Vypráví mu o své planetě a o svých cestách. Přesně za rok se vrátí na svou planetu. Kdykoliv se pilot podívá na hvězdy, tak uslyší smích Malého prince.
Roztomilé čtení. Docela by mě zajímalo, jak tuto knihu chápou děti v porovnání s dospělými. Zda si uvědomují ještě něco "za tím" nebo naopak ještě nejsou schopny vidět ten velký rozdíl dětského a dospělého světa, protože s tím zkrátka nemají zkušenost.
Kniha hezká, je to taková klasika, kterou by měl asi přečíst každý. Nicméně ruku na srdce, úplně nesouzním s většinou zdejších komentářů, že je to TOP a že si z této knihy udělám životní filozofii. Tím však nechci říct, že neuznávám hodnoty, které kniha vyzdvihuje, naopak! Kniha obsahuje samozřejmě krásná poselství. Jen si myslím, že existují jiné knihy, které mě za srdce vzaly zkrátka více. Možná v tom největší roli hrál styl, jakým je Malý princ napsán. Nevím.
PS: Autor sice popsal, jak jsou důležité přátelství a láska, ale za mě by se hodilo taky vysvětlit, že chování princovy květinky není úplně v pořádku. Ono to tam sice v jedné větě je, ale v celkovém kontextu to dost zapadá. Toho je škoda. V kontrastu s princovou nevinností, který o květinu chudák ještě pečuje navzdory její odtažitosti / citovému vydírání, to totiž vypadá, že je jejich vztah vlastně naprosto zdravý, ač v reálném životě by takový vztah samozřejmě nefungoval správně. To je pro mě taková velká černá kaňka.
Je pravdou, že popisování dějové linie by bylo nošení dříví do lesa. Pro mě je to pohádka pro dospělé, ale to neznamená, že není pro děti. Chtěla jsem tím jenom říct, že si v sobě nese tak hluboké myšlenky, že některé z nich může člověk pochopit až dozraje. Je to má oblíbená kniha a stále se k ní vracím a nacházím v ní další moudra.
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Tato kniha je jeden zvláštní odstavec za druhým. Mně osobně se kniha líbí, ale nejsem z ní tak odvařená jako ostatní. V každém věku si v tom najde svůj smysl a něco vás to naučí.. Když jsem knihu četla jako malá tak jsem stejně jako malý princ, toužila po odpovědích na mé otázky, ale teďka když jsem starší a už nevidím slona, kterého snědl had, tak přemýšlím zase nad něčím jiným, více "potřebným" a asi stejně jako dospělý se honím za něčím co nemá smysl. Je to krásná fyziologická kniha a možná jednou až budu starší tak jí budu chápat víc.