Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Není mnoho knih, které můžete číst vícekrát a pokaždé v nich najdete něco nového. Malý princ k nim ale rozhodně patří. Malý princ přichází na planetu Zemi z jiných světů. V poušti se setkává s opuštěným letcem, samotným autorem knihy. Vypráví mu o své podivuhodné životní pouti. O čistotě srdce, dobru a zlu, přátelství, lásce a odpovědnosti za ty, které milujeme…... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 2015 , Fragment (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Malý princ je kniha s velkým K. Já jsem typ člověka, který se ke knížkám nevrací a spíše rád objevuje nové zákoutí literatury. Tohle je jedna z mála, kterou JE nutné číst vícekrát. Nejlépe s několikaletými časovými odstupy. Právě to z ní totiž dělá to, co je, protože podle toho, v jakém životním období se nacházíte, se bude váš mozek podvědomě soustředit na úplně jiné věci. Čím víc ji čtu, tím víc se dostávám do hloubky příběhu. Knihu určitě po prvním přečetní nepochopíte zcela. Já si osobně myslím, že ji tedy nepochopím úplně skrz na skrz nikdy, ale to je právě to co z ní dělá tak skvělou četbu.
Rozhodně to není knížka pro děti. Ač se nám tak může na první pohled zdát, není to pravda. Pro dítě to bude nuda a myslím si, že ji ani nebude vnímat. Další skvělá věc co je úžasná na Malém princi je to, jak ji každý jedinec pochopí úplně jinak. To mě snad nikdy nepřestane udivovat. Právě to je důvod, proč jsem zmatená, když probíhá například rozbor knihy. Ono to úplně s touhle nejde.
Malý princ by měl určitě patřit mezi knihy, které by si měl přečíst každý, ale zcela se rozebrat nedá. To totiž ani nelze. Antoine De Saint-Exupéry je neskutečný člověk, který si myslím ani neuvědomil, jaký skvost přidal do dějin literatury.
Vždy, kdy ji čtete - a je dobré se k takové knížce vracet - najdete v ní moudrost, jak vytvářet vztahy k bližním i k světu, aby člověk byl šťastný tím, že se snaží chápat druhé.
nevinný a čistý malý princ. myslím, že tato knížka nepotřebuje rozbor, každý se zamyslí nad čím chce.
Pero los ojos son ciegos. Hay que buscar con el corazón.
(Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem)
Notoricky známá kniha, a přesto se musí číst a "zažít" znovu v dospělosti. Nádhera. I po letech, kdy jsem po ni sáhla znovu, jsem dojatá až k slzám.
Ze začátku jsem k tomu byla trochu skeptická, protože jsem si myslela, že to je vychválené do nebes až moc. Ale není. Prostě a jednoduše - tuhle knížku by si měl, podle mě, každý přečíst. Antoine de Saint-Exupéry byl hrozně moc chytrý člověk. Strašně se mi líbilo to podání toho příběhu - že to vlastně vypráví on sám a malý princ mu vypráví jeho (užásné!) zážitky. Nevím, jestli bych to jako malé dítě úplně pochopila, ale teď určitě chápu, co tím chtěl autor říct. Podle mě je naprosto zbytečné dělat milion komiksových vydání, protože jenom tohle vždycky bude ten skvost, i kdyby to bylo v horším či hezčím obalu. Měla jsem tuhle knížku rozečtenou asi někdy před půlrokem někde na dvacáté stránce, ale odložila jsem ji. Nevím no, asi na to člověk musí mít chuť a určité období. Tak jsem se k ní vrátila, i kvůli Čtenářské výzvě, a vážně mě překvapila. Ale ty citáty byly vážně skvělé. Nejvíc mi utkvěl v hlavě tenhle (liščin) : ,,Co je důležité, je očím neviditelné". A strašně moc mě bavily a fascinovaly ty pásáže, jak malý princ chodil na jednotlivé planetky, kde byli různí lidé. Ten konec mě, upřímně, nedojal, ale sám o sobě dojemný byl. Pro mě teda byl spíš smutný než dojímavý. Teď mám úplnou chuť si zajet do Afriky na to místo... A moc bych tam chtěla potkat malého prince, i když samozřejmě vím, že to nejde...
Hrozně čtivě napsaná nádhera od začátku do konce s překrásnou myšlenkou, poselstvím a perfektním koncem. Sedí každému věku, snad jenom nezvyklatelný cynik v ní nic nenajde.
Teď píšu komentář ke konkrétnímu vydání knihy z nakladatelství Triton s ilustracemi Markétky Vydrové. Původní geniální knížku s autorovými kresbami jsem přečetla již, ani nevím kolikrát, ale po koupi tohoto skvostu jsem zůstala úplně paf. Ať si říká, kdo chce, co chce, na jiné výtvarné pojetí Malého prince než původní, ale mně se toto vydání ilustrované Markétou Vydrovou moc líbí.
Musím přiznat, že ještě před pár lety bych dala průměr. K některým knížkám musíte dozrát. I k těm pro děti. Rozkošná melancholická poetická. Teď jsem začala sbírat i ten kreslený seriál, byť s předlohou nemá moc společného, pořád je to hezky zpracované a z námětu se dá těžit.
Bylo mi řečeno, že je kniha pro děti. Jsem už nějaký ten rok (podle standardních měřítek) dospělá a ještě zcela jsem její význam v některých ohledech nepochopila.
Budu tady na tebe čekat. Vrať se zítra večer..."
Nebyl jsem však uklidněn. Vzpomněl jsem si na lišku. Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit...
Já bohužel budu takový ten člověk, který (jak se asi bude zdát) všechno kritizuje :D Ale já jsem si čtení vůbec neužívala. Chápu veškerý ty spojitosti a takový to "co tím chtěl autor říct", ale i tak to prostě nechápu, pro mě je naprosto nepochopitelný, proč je to pro tolik lidí taková pecka :( Knížku jsem si otevírala fakt s tím pocitem, že si konečně přečtu veledílo (a rozhodně nechci říct, že to veledílo není!), ale zaklapávala se smutkem, že to asi nebude nic pro mě.
Přečetla jsem ji až v dospělosti,ale zanechala ve mě překrásný pocit.
,,Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné"
Užasny přiběh..plny lasky a pochopeni ..čteno synovi před spanim ale dojat i já ..otec :)
Je to zvláštní kniha. Syn ji měl na seznamu povinné četby, tak jsme si ji přečetli spolu. On to chápal jako pohádku, na mě to celé působilo tak nějak smutně. Nicméně je v ní spousta krásných myšlenek.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno francouzská literatura rodina mezilidské vztahy dětský hrdina Malý princ duchovní rozvoj sci-fi klasická literaturaAutorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Od knihy som očakávala viac. Veľmi ma neoslovila.