Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Není mnoho knih, které můžete číst vícekrát a pokaždé v nich najdete něco nového. Malý princ k nim ale rozhodně patří. Malý princ přichází na planetu Zemi z jiných světů. V poušti se setkává s opuštěným letcem, samotným autorem knihy. Vypráví mu o své podivuhodné životní pouti. O čistotě srdce, dobru a zlu, přátelství, lásce a odpovědnosti za ty, které milujeme…... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 2015 , Fragment (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Asi to nejkrásnější na této knize je to magické spojení dospěláků zpět na dětství. Jakoby mlžný a snový nádech celého poetického vyprávění a vhled do duše "mimozemšťana", který umí mít dětskou i dospěláckou duši najednou.Jaké dítě nečetlo, tak můžu říci, že je trochu svou neznalostí omezené. Otevírá pohled a cítění. Krásné..
Je mi hrozně smutno z toho, že čím jsem starší, tím víc pro mě Malý princ ztrácí své kouzlo, ale jak říká on sám:
''Až se utěšíš (a člověk se vždy utěší), budeš rád, že jsi mě poznal.''
Úzasná kniha. Kniha která vypadá že je určená pro děti a její grafický styl tomu napovídá a však děj zamotá hlavou nejednomu dospělákovy.
Když jsem Malého prince četl před lety jako středoškolák v rámci povinné četby, byl jsem naprosto otrávený - co to ten člověk plácá za blbosti? Nyní po letech, už jako otec malého syna jsem zkusil Malého prince znovu a jsem naprosto okouzlený. Nepamatuji si, že by ve mně taková útlá knížka kdy vzbudila tolik emocí. Jsem hrozně rád, že jsem ještě dal Malému princi šanci - vrátil mi to stonásobně.
Tuto knihu považuju za klíčovou pro život a zejména dvě věty, které v ní padnou a které by se snad měly vytesat do mramoru:
"Jsi zodpovědný za to, co k sobě připoutáš."
a
"Co je důležité, je očím neviditelné, správně vidíme jen srdcem."
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Četla jsem jí až jako dospělá, když jí děti dostali jako povinnou četbu a doslova mě uchvátila. Je to kniha, ke které se se synem rádi vracíme. On jí čte z pohledu dítěte, já v ní nacházím stále nové a nové souvislosti. Myslím si, že v každém věku si v ní člověk najde něco, čím ho zaujme. Když vloni vyšel jako velká obrazová kniha s 3D pohyblivými ilustracemi, musel nutně být i u nás pod vánočním stromkem. :) I když už jedno vydání této knihy doma máme.
Osobně mám z Malého prince zvláštní, nepopsatelný dojem. Na jednu stranu vidím velikost a hlubokomyslnost díla, kdežto na stranu druhou celkem složitý a (ne)smyslný příběh. Možná až budu starší, tak si z Malého prince odnesu zase něco více.
Ta kniha mi nepřinesla tolik slasti jako spoustě mých výše píšících uchvácených předkomentátorů.. Nedostal jsem totiž možnost přečíst ji za jeden večer a věnoval se jí na více etap, nejspíše vždycky v jiné náladě. Během těch méně příznivých momentů mne ovládly sklony k dotazům typu: „Pod vliv jaké látky se autor musel vehementně uvádět, aby mohl něco takového vytvořit?“ Nicméně nakonec konstatuji totéž, co ostatní: jeho dílo vybízí čtenáře, aby se zamysleli nad něčím, čemu jinak věnují velmi málo pozornosti a vedli své úvahy naprosto jiným směrem, než jaký patří mezi standardy všedních dnů. Člověk si díky podobným zamyšlením uvědomí, jak těžko lze vnímat život v duchu jeho nejcennějších hodnot, když musíme za každou cenu čelit tíze běžných starostí a nutnosti se v rámci téhož života existenčně udržet. Jak málo máme prostoru přemýšlet o věcech „tak důůůůležitých…“ Nekonečně se mi líbilo princovo setkání s liškou. Celá kapitola skrývala spoustu podnětů k tomu, abych připustil, že leccos, co obvykle házíme do pytle obyčejných samozřejmostí, ve skutečnosti má nesporný význam, a nejenže to zasluhuje konkrétní úvahu, ale dokonce úvahu bezpochyby velice zajímavou, o kterou by mrzelo jen tak přijít. Za toto vše vděčím panu de Saint-Exupérymu, hloubce jeho myšlenek, té zvláštnosti jeho vypravěčského stylu, té podivuhodnosti, s níž onen letec vede své příběhy zcela mimo realitu..
Jsem moc rád, že se mi tenhle skvost nedostal do ruky jako malému dítěti, ale až v dospělosti. Ten kdo tuhle knihu nikdy nečetl, nepochopí...
Když jsem byla na základní škole, měli jsme tuto knížku v povinné četbě, jediné co mě zaujalo byly obrázky, absolutně jsem nechápala co tím chce autor říci. O osm let později jsem se k ní vrátila a vidím v ní odraz dnešního světa, je moc hezky napsaná, nutí člověka přemýšlet. Stala se mou nejoblíbenější knihou, kterou také zůstane :)
Tahle knížka je moje nejoblíbenější. Jako malá sem ji vnímala jako pohádku a táta mi jí pouštěl pokaždé, když jsme někam jeli. Postupem času si ale uvědumuju stále nové a nové významy a to obdivuju. Každým rokem něco nového. Děkuju....
To není pohádka pro děti, ale zamyšlení pro dospělé. Nedoporučuji jako povinnou četbu dětem, ale jako krátké zastavení dospělákům.
Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četl. Vracím se k ní už od dětství pravidelně, vždy v ní najdu něco nového. Četl jsem ji, bez přehánění, snad padesátkrát a nikdy mne neomrzela. Jednoznačně tedy pět hvězd :-)
Rozhodně, jak se na první pohled může zdát, to není kniha pro děti. Nevím, proč se v tak brzkém věku doporučuje jako povinná četba.
Mě však tato kniha uchvátila, neznám lepší útěk z reality než prostřednicvím putování Malého Prince s tak krásnou duší. :-)
Štítky knihy
přátelství zfilmováno francouzská literatura rodina mezilidské vztahy dětský hrdina Malý princ duchovní rozvoj sci-fi klasická literaturaAutorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
"Protože v každém dospělém dříme dítě a v každém dítěti zase dospělý, který se z něho jednou stane"
NE, tahle kniha NENÍ pro děti, jak si mnozí myslí. Tahle kniha je i pro všechny ostatní. A kdybych ji mohla poslat všem lidem, kteří zapomínají, udělala bych to. Tohle JE kniha pro vás - dokonale vám zamotá hlavu jen proto, aby vás vyvedla ze slepoty...