Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Není mnoho knih, které můžete číst vícekrát a pokaždé v nich najdete něco nového. Malý princ k nim ale rozhodně patří. Malý princ přichází na planetu Zemi z jiných světů. V poušti se setkává s opuštěným letcem, samotným autorem knihy. Vypráví mu o své podivuhodné životní pouti. O čistotě srdce, dobru a zlu, přátelství, lásce a odpovědnosti za ty, které milujeme…... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 2015 , Fragment (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Není důležitý přebal, papír, vlastně ani ty slova, která Exupéry psal, ale to, co si z toho člověk odnese, protoe každý to pochopí jnak. A o tom to celé je. Malý princ je opravdový skvost.
Malého prince jsem si přečetla teprve teď, ve svých patnácti, a musím říct, že ta kniha je.. dokonalá.
Skrývá toho v sobě tolik, vyvolala ve mně tolik emocí a donutila mě přemýšlet nad tím, jestli beránek spásl, nebo nespásl růži. Tak krátký příběh a tak smysluplný obsah..
jako malou mě ta kniha vůbec nebavila... ale přečetla jsem si ji teď, v páté třídě a videla jsem to úplně jinak...
Strašná kniha. Nevím jak to vnímají ostatní, ale já ji čtu jen z donucení na literární deník do školy. Kniha je o ničem. Je plná nesmyslů!
Když jsem byla malá maminka mi jí četla, a už jako dítě jsem chápala že v té knize je mnoho moudra. Jako dospělá si při čtení jen oživuji co jsem vnímala jako dítě. Můj pohled na tuto knihu a na to co představuje se vůbec nezměnil, což je zvláštní, protože během dospívání se mění naše vnímání světa. Malý princ je ale nejspíš výjimkou a nesporným důkazem toho jak geniálně je napsaná jak pro malé děti, tak pro dospělé. :)
Malý princ se stal mojí "soukromou biblí" už v dospívání.
Časem jsem pochopila, jak málo lidí se té čisté lidské duši podobá...
Je to krásná pohádka pro děti, a velké moudro pro dospělého. Velmi se mi líbí myšlenka, prostupující touto knihou: Jsi zodpovědný za to, co k sobě připoutáš". Každý to pochopí jinak, a s odstupem zase ještě trošku pohled změní.
Můžeme to číst jako líbovou pohádku pro děti. Pro mě je nejzajímavjěší ten konec.
Tuto knihu jsem četla několikrát, vždy s odstupem několika let a pokaždé jsem knihu pochopila trošku jinak a lépe, pokaždé jsem v ní našla nové kouzlo. Malé děti v ní vidí krásnou pohádku, dospělí v ní vidí smysl lásky a života. Autorovi se povedlo něco neobyčejného.
Kouzelné dílko, které v mnoha ohledech odahaluje kouzlo dětské fantazie, která je skryta před dospělou duší.
Poprvé jsem si ji přečetla asi tak v páté třídě, protože se mi líbil obal knihy a já byla přesvědčena, že se jedná o pohádku. Po čase se mi dostala opět do rukou a já zjistila, že se skutečně jedná o pohádku, ovšem pro dospělé. Myšlenky v ní obsažené mi trochu změnily celkový pohled na svět. Myslím, že se k ní po čase opět vrátím, a opět z ní vytáhnu nějaké další poselství pro můj život.
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
Příběh o podobenství. O věcech, které dělají z člověka lidskou bytost. Filozofie jemně vetkaná do fantazie. Příběh pro čtenáře, kteří už mají za sebou kus života. Neboť přesto, že se tak tváří - Malý princ není pohádkou...
Poprvé jsem tuto knihu četl na prvním stupni základní školy. Přečetl jsem ji za jeden den a vůbec jsem si ji neužil. Znovu jsem ji četl nedávno a do knihy jsem se zamiloval už po první přečtené stránce...
Krásná nadčasová kniha...
Do této knihy člověk musí dospět. Všechny souvislosti a poselství mu dojdou až časem. Dokonalá kniha.
Tolik lidí hodnotí maximálně kladně...a ti, kteří hodnotí špatně, většinou zmiňují, že je kniha o ničem nebo nepochopili, o co šlo. Já musím říct, že kniha má smysl, má myšlenku, ale ta strašlivá naivita hlavního hrdiny je pro mě tak nesnesitelná, že všechno, co by jinak mohlo být hodnoceno pozitivně, nemilosrdně smaže. Možná je to v mém případě severskou příslušností...U nás se zbytečně netlachá. Vše co má člověk na srdci se vždy dá vyjádřit pár slovy....ta by měl člověk pečlivě volit a mluvit jen tehdy, kdy má co říct. Prázdné, naivní a zdlouhavé žvásty proto nejsou nic pro mě. Tato kniha je pro mě až bolestně obtěžujícím čtením. Je mi líto.
Nejlepší knížka, na kterou si každý musí přijít sám. Postupně to možná člověk pochopí a nebo si alespoň vytvoří myšlenku, že knihu pochopil podle sebe.
Moc se mi líbílo jak se Malý princ stará o svoji růži. I když později objeví tisíce růži, jen ta jeho jedinná je pro něho ta jedinečná. I když mu zalhala a má nedostatky má ji rád... kdyby tak ta růže bylá má manželka.... :)
Knihu jsem četla jako malá a nezanechala ve mě žádný dojem. Teď jsem si knihu přečetla znovu pozorně a už chápu ten smutný příběh. Ti, kdo ji hodnotí odpadem, si nejspíš stále myslí, že je to kniha určená dětem. Jak je vidět, tak ne všechny pohádky jsou pro děti (viz Němcová a Erben), zvlášť když jsou filozofické, předpokládá se od čtenáře jakési znalosti života.
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Malý princ určitě nepatří mezi knihy mého srdce. Kniha mě nezaujala a upřímně jsem ji vlastně nikdy nepochopila.