Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31172/mid_maly-princ-Gnx-31172.jpg
4
16605
16605
Jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury z pera autora Nočního letu, Země člověka a dalších knih, čerpajících z nesčetných inspiračních zdrojů spisovatele – letce. Malý princ přichází na Zem ze vzdálené planety azjevuje osamělému muži v poušti tajemství dobra a srdce, tajemství růže, kterou každý z nás má úzkostlivě střežit a za niž cítí zodpovědnost...... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1984 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Každá věta v téhle knize byla mnohokrát promyšlena a jediná tam nepřebývá ani nechybí. I nad věnováním se člověk zamyslí.
LÉONU WERTHOVI, KDYŽ BYL MALÝM CHLAPCEM.
„– Ja vlastním kvetinu a každý deň ju polievam, – pokračoval malý princ. – Vlastním tri sopky a vymetám ich každý týždeň. A vymetám aj tú vyhasnutú. Človek nikdy nevie. Pre moje sopky, ako aj pre moju kvetinu je užitočné, že ich vlastním. Ale ty nie si pre hviezdy užitočný... Podnikateľ otvoril ústa, no nenašiel vhodnú odpoveď, a malý princ odišiel.“
„Spoznáme len tie veci, ktoré si skrotíme, – povedala líška. – Ľudia už nemajú čas, aby niečo spoznávali. Kupujú si u obchodníkov celkom hotové veci. Ale pretože nejestvujú obchodníci, čo by predávali priateľov, ľudia už priateľov nemajú. Ak chceš mať priateľa, skroť si ma!
– Čo mám urobiť? – spýtal sa malý princ.
– Musíš byť veľmi trpezlivý, – odpovedala líška.“
„– Ľudia u vás pestujú päťtisíc ruží v jedinej záhrade ... a nenachádzajú v nej to, čo hľadajú... – povedal malý princ.
– Veru, nenachádzajú to, – odvetil som.
– A predsa by mohli nájsť, čo hľadajú, v jedinej ruži alebo v kvapke vody...
– Pravdaže, – prikývol som.
A malý princ dodal:
– Ale oči sú slepé. Treba hľadať srdcom.“
Roztomilá knižka. A v mnohom (obávam sa) pravdivá.
Takže: Decká! Dajte si bacha na baobaby! ;-)
Po přečtení cítím beznaděj ze současného světa, ale zároveň chápu, proč se tak děje... pane Exupery díky za slova útěchy!
Tuším, že tuhle knihu si přečetl Coelho a na základě ní začal plodit ty svoje slátaniny...
Jako povinnou četbu bych tuhle knížku zakázala, lze ji číst až v ten pravý čas, který má každý někde jinde, rozhodně ne z povinnosti. Setkání s princem je osudové a vydrží navždy...
Malého Prince jsem přečetl až v pokročilejším věku (jako adolescent) a bylo to lepší, než kdybych se do ní pustil už v dětských letech, spoustu věcí bych totiž asi nedokázal pochopit správně a nehodnotil bych tak vysoko. Jednoznačně jedna z nejlepších knih vůbec.
Milá knížka, pohádkový příběh, který není pro děti. Příběh je přečtený za hodinu, ale dokázat vše pochopit trvá celý život..
Každý rok čtu Malého prince. Každý rok mi přinese něco nového. Každým rokem mi více a více přirůstá k srdci. Putuje se mnou už od mých čtyř let, kdy jsem poprvé byla schopna přečíst knihu sama... Okouzlující...
Stejně jako mnozí, i já jsem knihu ocenila až mnohem později. O to více jsem si však její čtení užila a patří mezi ty, ke kterým se vždy ráda vrátím.
Knížka, která mne jako povinná četba příliš nezaujala a jejíž kvality jsem ocenil až v dospělosti.
Příběh malého prince je krásný příběh o nalezení přátelství a štěstí. Myslím si, že kdokoliv tento příběh četl, si pak uvědomil, co znamená opravdové přátelství a jak si i některé naprosto obyčejné věci získají vaši lásku, jak si vás ochočí.
Milá knížka, u které musí člověk přemýšlet, aby ji pochopil. Určitě si ji přečtu po čase ještě jednou.
Podle mne velmi přeceněná kniha, která se mi četla špatně a mnohokrát jsem ji odložila.
Knížka je přečtená velmi rychle, ale mně přijde jako docela blbost, asi jsem ji správně nepochopila, ale nechápu její kladné hodnocení.
Já tuhle knížku miluji. Četla jsem ji sice až na gymnáziu, ale od té doby snad stokrát. Svým dětem jsem o ní nejprve vyprávěla a vybírala jim některé kapitoly.. později jsem jim ji četla. Když byl můj synek v nemocnici a já za ním každý den chodila a četla mu, přál si přinést právě Malého prince a Čarovnou zimu :-)
Lidi, já tuhle krásnou knížtičku četla poprvé ve španělštině a asi si dovedete představit, že jsem z toho chvílemi byla lyrický jelen. Raději jsem si to pak hned dala v češtině a pak ještě jednou na střídačku. Takže nejen že jsem si z tého knihy odnesla velký příjemný zážitek, ještě jsem se mnohému přiučila. A to nejen španělštině... To prosím mnohem víc...
Malého prince jsem poprvé četla asi ve 12ti letech, ale moc mi nedal. Knížku jsem brala spíše jako pohádku. Když jsem si ji však přečetla o dva roky později, už jsem jsem v ní viděla tu filosofii a stala se mou nejoblíbenější knihou. A také jsem zjistila, jak rychle se dokáže lidské myšlení zmenit...
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
„Když má někdo rád květinu, jedinou svého druhu na milionech a milionech hvězd, stačí mu ke štěstí, když se na ty hvězdy dívá. A řekne si: Tam někde, je má květina... Ale když sežere beránek květinu, bude to, jako by najednou všechny hvězdy pohasly! A to není důležité?“ - nádherný citát