Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31302/maly-princ-31302.jpg
4
16471
16471
Není pohádka jako pohádka a není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden – kouzelná bytost, která přichází na naši Zemi ze vzdálených vesmírných světů. V africké poušti se s Malým princem setkává opuštěný letec, autor našeho příběhu. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 2009 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Malého prince jsem si na doporučení přečetla v rámci maturitní četby. Bezprostředně ihned mě zaujal autorův styl vypravování, podobný tomu, který nacházíme v pohádkových knížkách. Čtení bylo velmi milé a příjemné s mnoha filozofickými úvahami, nad nimiž se jistě zamyslí ti starší z nás. DOPORUČUJI!
Na knihu jsem narazil tady u jednoho uživatele v seznamu. Znám ji z doby, kdy jsem ji četl své dceři. Samozřejmě jsem to četl jako pohádku a moc o tom nepřemýšlel. Podle komentářů tady skoro každý píše, že s odstupem času je v ní něco hlubšího. Proto jsem ji znovu našel v knihovně a ano pro dospěláka, který už něco zažil mohou mít některé kapitoly trochu jiný význam. Za mě je to, ale pořád pohádkový příběh, který musí milovat všechny děti :-)
Četl jsem když mi bylo 8 let. Jediné co si z toho pohlazení po duši pamatuji je, že si to musím přečíst znovu a pochopit to.
Tato kniha je jeden zvláštní odstavec za druhým. Mně osobně se kniha líbí, ale nejsem z ní tak odvařená jako ostatní. V každém věku si v tom najde svůj smysl a něco vás to naučí.. Když jsem knihu četla jako malá tak jsem stejně jako malý princ, toužila po odpovědích na mé otázky, ale teďka když jsem starší a už nevidím slona, kterého snědl had, tak přemýšlím zase nad něčím jiným, více "potřebným" a asi stejně jako dospělý se honím za něčím co nemá smysl. Je to krásná fyziologická kniha a možná jednou až budu starší tak jí budu chápat víc.
Pěkné, ale že bych to zbožňovala způsobem, jakým to zbožňuje velká spousta lidí, to tedy ne. Takové milé, ale znovu si to jistojistě nepřečtu.
Na knize je kouzelné to, že je jedno kdy knihu čtete, protože jí pokaždé vnímáte trochu jinak
Jako malá, jsem knihu nechápala.
V rámci výzvy jsem si ji s chutí přečetla znovu. Každému odžitému roku na této planetce, mi dá přečtení knihy zcela něco jiného a nového...
Za pár let mě zcela jistě zase něčím překvapí.
Malé dítě to nepochopí, tak to podle mne není pohádka. A já zase nechápu, jak to že je tato kniha tak dobře hodnocena. Mě teda moc nenadchla.
Kniha vydaná skoro před 80 lety a pořád dokáže poučit. Kniha patří do každé správné knihovny. Můžete se k ni pořád vracet. Já si četla poprvé před 10 lety a dnes mi dala úplně jiný pohled na věc. Věřím, že až ji budu číst znova za pár let, opět mě v něčem dokáže poučit a vezmu si z toho něco jiného.
Na Malém princi mě velmi upoutala všudypřítomná zasněnost a rádoby dětská prostořekost/upřímnost. Je hezké, že příběh v každém vyvolá smíšené emoce, každý v něm vidí něco jiného a může si to napasovat pokaždé na situaci jemu vlastní. Příběh na mě působí jako záhada, která osloví každého čtenáře tím, že si ji může zakódovat podle sebe. Nepřímé, ale oslovující.
Na druhou stranu mi velmi nelahodí ta extrémní komerce, která se ozývá z každého knihkupectví a každé strany. Máte rádi Malého prince? Kupte si papírový kapesník s jeho motivem, dostanete k tomu jako dárek párátko ze stromu, na kterém seděla sama hlavní postava! Ne, to opravdu ne. Jsem ráda, že jsem knížku četla v době, kdy nepropadla takové komerci a "merči".
Knihu jsem začala číst 3x. Poprvé v deseti letech, to jsem ji nepochopila a odložila. Podruhé jsem ji znovuobjevila až v osmnácti a přišla mi překrásná. Potřetí jsem si chtěla připomenou tu krásu kolem třicítky. Knihu jsem musela opět odložit, protože mi přišla naivní a emočně vyděračská. Zřejmě se dá číst jen v jisté fázi života.
Ihned po přečtení jsem byla trochu zklamaná, ale myslím, že je potřeba, aby si příběh a myšlenky člověk nechal chvíli rozležet v hlavě. Nyní jsem nadšená. Síla přátelství, koukání na hvězdy a dětský pohled na svět, který by si člověk měl uchovat po celý život.
Moc doporučuji :)
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
S komentářem si nevím rady. V dětství jsem se s Malým princem nepotkala a zatím mám v sobě pocit, že jsem až tak o nic nepřišla. Jeho, jistě skvělé, myšlenky jsem v průběhu života získala z jiných zdrojů.
Chápu poselství knížky, ale forma sdělení mi přijde těžko přístupná. Je to takový sen, ze kterého se probudíte, chcete rychle usnout aby se vám dozdál, ale přijde sen jiný, taky hezký, ale cítíte, že jste ošizeni o ten původní. Celou knížku jsem přečetla za dvě hodiny a vím, že v ní bylo mnoho myšlenek, které mi za tu chvilku nemohly do podvědomí proniknout. Z komentářů mi vyšlo, že asi nejsrozumitelnější je čtení ve dvou (v kolektivu). Dospělí a děti kteří si vzájemně pomohou porozumět.
V komentářích se píše že v každém věku si z knihy vezmete něco jiného. Zkusím se k ní za pár měsíců nebo let vrátit, třeba z ní přecejen získám něco víc.
Děkuji všem, kdo jste se v komentáři opravdu pokusili vysvětlit, co knížka dala zrovna vám.
P.S.: Na planetě Utopie si umím představit seminář pro všechny rodiče, učitele, vychovatele na téma: poselství malého prince a jak ho aplikovat do života.