Malý princ

07.03.2012

Úžasná knížka!!! Boží! Vede dospělého člověka k velkému zamyšlení. Pro děti pohádka, pro dospělé filosofie. Nice :-)

05.03.2012

Četla se jedním dechem. Jde spíš o pohádku pro dospělé, než děti a člověka nutí v mnoha věcech k zamyšlení. Velice zajímavá kniha, kde člověk najde hodně životních mouder. Svět dospělých je přece tak zvláštní...

22.02.2012

Pohádka pro dospělé, která se v rukou dítěte může stát generátorem nočních můr. Nádherná alegorická záležitost. Patří do každé knihovny.

20.02.2012

Jelikož je to taková pohádka nepohádka pro děti, jazykově se to dá zvládnout bez potíží. Horší už je správně pochopit význam některých vět, které v sobě nesou filozofické zamyšlení nad světem a nad lidmi.
Popravdě jsem Malého prince začala číst dvakrát a nikdy ho nedočetla. Možná to bylo tím, že to bylo na internetu a neměla jsem v rukou knížku. Teď jsem s tím vůbec žádný problém neměla.
Jedna část příběhu zajímavá není a druhá ano a přitom se obě dvě sféry těsně prolínají. Samotná zápletka zní nudně - pilot havaruje na Sahaře, objeví se princ, pilot kreslí beránka a pak princ cestuje... Nezní do nijak zajímavě. Dítě by u toho asi hravě usnulo.
Jde právě o tu druhou stanu příběhu, která v sobě skrývá alegorii na lidské vlastnosti. Autor se zamýšlí nad jednáním lidí a z princova (dětského) pohledu se to snaží pochopit.
Pravdou je, že jsme knihu rozebírali ve škole, takže jsem seznámena se všemi hlavními myšlenkami, ale nevím, jestli bych byla natolik schopná je tam najít sama.

17.02.2012

Pěkné, milé, poučné. Rozhodně by každý (dospělý) měl obětovat hodinku a tuto knížku si přečíst. Ale že bych z ní šílel, to říci nemohu. Je pozoruhodná a neobyčejná, to jistě ano, ale zároveň existuje hodně knih, které pro mě mají větší hodnotu.

14.02.2012

Toto je moje nejoblíbenější kniha ze všech. Četla jsem ji už mnohokrát v různých časových obdobích, jako dítě, několikrát jako teenager a i jako dospělá jsem ji přečetla více než jednou. To, co mě na té knize nejvíce fascinuje je, že v každém období v ní najdu jiné moudro nebo příběh, který jakoby v ní předtím nebyl. Tato kniha je naprosto nadčasová a její příběh mě vždycky dostane. Nedám na ni dopustit, proto také 5 hvězd.

09.02.2012

Pěkná kniha,četli jsme to jako povinnou četbu ve škole:o)

07.02.2012

Malý princ...
malý hrdina, přesto velká kniha...

03.02.2012

Podle mě tato kniha není pro děti a rozhodně by se neměla číst na základní škole jako povinná četba. Je to kniha pro dospělé o dětství a nejen to. Každý dospělý člověk by měl zůstat v duši tak trochu dítětem.
Pokud člověk přečte Malého prince v dětském věku, může mu připadat prázdný. Ale v pozdějších letech a po určitých životních zkušenostech zjistí, že tato - na první pohled dětská kniha - má obrovskou hloubku, která dokáže pohladit na duši.

28.01.2012

poprvé jsem se s knihou setkala na základce, kdy nám učitelka vštěpovala do hlav: co je důležité, je očím neviditelné!
a je to svatá pravda! navíc je tam jeden nádherný odstavec, který pro mě a mého nastávajícího hrozně moc znamená, celá ta knížka je pro nás srdeční záležitost, I LOVE THIS BOOK :-)

16.01.2012

Nejpůvabnější příběh co jsem kdy četl...

Prostě dokonalá, neočte se :-)

06.01.2012

Je půvabná a hladivá jak jarní vánek a opojná jako sklenka dobrého vína. Prostě uchvatná

05.01.2012

„Když má někdo rád květinu, jedinou svého druhu na milionech a milionech hvězd, stačí mu ke štěstí, když se na ty hvězdy dívá. A řekne si: Tam někde, je má květina... Ale když sežere beránek květinu, bude to, jako by najednou všechny hvězdy pohasly! A to není důležité?“ - nádherný citát

01.01.2012

Každá věta v téhle knize byla mnohokrát promyšlena a jediná tam nepřebývá ani nechybí. I nad věnováním se člověk zamyslí.

LÉONU WERTHOVI, KDYŽ BYL MALÝM CHLAPCEM.

28.12.2011

„– Ja vlastním kvetinu a každý deň ju polievam, – pokračoval malý princ. – Vlastním tri sopky a vymetám ich každý týždeň. A vymetám aj tú vyhasnutú. Človek nikdy nevie. Pre moje sopky, ako aj pre moju kvetinu je užitočné, že ich vlastním. Ale ty nie si pre hviezdy užitočný... Podnikateľ otvoril ústa, no nenašiel vhodnú odpoveď, a malý princ odišiel.“

„Spoznáme len tie veci, ktoré si skrotíme, – povedala líška. – Ľudia už nemajú čas, aby niečo spoznávali. Kupujú si u obchodníkov celkom hotové veci. Ale pretože nejestvujú obchodníci, čo by predávali priateľov, ľudia už priateľov nemajú. Ak chceš mať priateľa, skroť si ma!
– Čo mám urobiť? – spýtal sa malý princ.
– Musíš byť veľmi trpezlivý, – odpovedala líška.“

„– Ľudia u vás pestujú päťtisíc ruží v jedinej záhrade ... a nenachádzajú v nej to, čo hľadajú... – povedal malý princ.
– Veru, nenachádzajú to, – odvetil som.
– A predsa by mohli nájsť, čo hľadajú, v jedinej ruži alebo v kvapke vody...
– Pravdaže, – prikývol som.
A malý princ dodal:
– Ale oči sú slepé. Treba hľadať srdcom.“

Roztomilá knižka. A v mnohom (obávam sa) pravdivá.

Takže: Decká! Dajte si bacha na baobaby! ;-)

26.12.2011

Po přečtení cítím beznaděj ze současného světa, ale zároveň chápu, proč se tak děje... pane Exupery díky za slova útěchy!

19.12.2011

Tuším, že tuhle knihu si přečetl Coelho a na základě ní začal plodit ty svoje slátaniny...

07.12.2011

Jako povinnou četbu bych tuhle knížku zakázala, lze ji číst až v ten pravý čas, který má každý někde jinde, rozhodně ne z povinnosti. Setkání s princem je osudové a vydrží navždy...