Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Ne všechny pohádky jsou stejné, v každé nevystupují princezny. V některých se objeví i princové, ale jen jeden z nich je malý. Existují i pohádky-nepohádky a jednou z nich je právě Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho. Tento Francouz nebyl spisovatelem knížek pro děti. Vlastně vůbec nebyl spisovatelem. Pochází ze šlechtické rodiny, byl vojákem z povolání, pilotem a válečným reportérem. Pohádku pro malé i větší čtenáře 'Malý princ' napsal v roce 1943. O rok později tragicky zahynul při bojovém letu nad Korsikou. Světové slávy Malého prince se nedožil.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 2015 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Není na škodu si občas připomenout, na čem záleží. Žádné objevné myšlenky tu nejsou, ale je to kniha pro děti. Marně přemýšlím pro jak staré. Spíš bych to viděla tak, že rodič bude číst dítěti a pak si s ním o tom povídat. Dospělého každopádně pohladí po duši.
Úžasná kniha, pokaždé když si ji přečtete najdete v ní něco nového. Kniha dokáže ohromit čtenáře v každém věku i době,
V dětství to byla moje oblíbená knížka. Ale až když jsem byla větší pochopila jsem hlubší význam. Kniha je k zamyšlení a ponaučení. A je pro všechny věkové kategorie :)
Krásná kniha, čtěte ji dětem, čtěte ji sobě. Psal ji muž, který žil v době, kdy jako jeden z prvních letců spojoval světy, Muž, který se staral o svou už exmanželku, protože vyznával názor - člověk musí nést odpovědnost za své činy i za lidi, kterým vstoupí do života a tím ho změní.
Přestože jsem věděla, že na knihu všichni pějí jen samou chválu, nechápala jsem proč. Přečetla jsem ji jedním dechem, někdy mě rozesmála, někdy mě rozplakala. Ale myslím, že změnila mé vnímání. Vnímání ostatních lidí, věcí, zážitků,... Skvost, doporučuji všem.
Malého prince jsem zkoušela číst asi před rokem - neúspěšně. Po čase jsem se k němu tedy vrátila a byla jsem okouzlena dokonale sedícími metaforami a ukázkou života dětskýma očima. Vždyť ona je to pravda - dospělí nad vším až moc přemýšlí.
Neříkám, že příběh o Malém princi a jeho květině je pro každého, ale kdyby si to každý přečetl, tak aspoň v jedné z 27 kapitol najde nějakou tu pravdu nebo morální ponaučení :D
Příběh pro malé i velké čtenáře, spousta něhy a smíření v něm. Není už moc těch, kterým kniha nebyla předčítána či ji sami nečetli. Nemusí se líbit každému, ale kdo ji dočetl, už nezůstal stejný a i když už jsem velká holka, slza ukápne i dnes.
Rozhodně netvrdím, že je to špatné - to ne! Knížka je svým způsobem roztomilá a čímsi svá, čtivá, ale myslel jsem si, že už ve svém věku ji pochopím. Nepochopil. Tedy, aby nedošlo k omylu. Pochopil jsem ji více než desetileté dítě, jenže ne všechno jsem pochopil, tak jak autor zamýšlel. Občas jsem se musel zastavit a daný úsek přečíst víckrát, abych se dopátral onoho schovaného. Knihu neodsuzuji, dám jí ještě šanci v budoucnu a možná že pak přepíšu své hodnocení na ještě vyšší :-)!
Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. - Antoine de Saint-Exupéry
Nejznámější dětská kniha pro dospělé, kterou jsme nejspíš četli úplně všichni. Dětské čtenáře rozesmutní, znejistí je, vyděsí. Pro ně zkrátka určena není (snad ani autor ji tak nezamýšlel). Dospělého ovšem uchvátí. Jde o dokonalou šablonou světa, lidství a všech jeho stránek, navíc napsanou s ohromným citem a smyslem pro jazykovou estetiku.
O této knize už bylo řečeno mnohé a já půjdu s davem...Je to výjimečná kniha, u které se musí přemýšlet a hledat...Vždyť kdo hledá, najde :)
Moje oblíbená kniha z dětství! Když jsem ji četla jako malá (asi 11 let), tak jsem ji brala jako pohádku. Pak jsem ji četla znovu před maturitou a přemýšlela jsem nad ní, brala jsem ji jako filozofický román. Celkově si myslím, že je tahle knížka velmi poučná, hodně toho skrývá i odkrývá. Hlavně ukazuje pravé hodnoty života (přátelství), protože "když k sobě někoho připoutáte, jste za něho už navždy zodpovědní."
Proč pro děti? Já ji jako dítě číst nemohla, nechtěla snad už po první stránce mně nebavila. Nedávno jsem ji objevila v zapomenutém koutě a jsem jí okouzlená. Dnes a denně maluji svým dětem "klobouky" a šťastná žasnu nad jejich fantaziemi a nevinnými představami.
K přečtení Malého prince jsem se dostala až teď v dospělosti a vůbec mi to nevadí, myslím, že právě až nyní si mohu najít a ocenit krásu celého příběhu... Víc snad ani není co dodat, snad jen, že se opět ráda vrátím... kdykoliv... Jo, a taky jsem konečně pochopila, proč jsou ty ilustrace takové jaké jsou a záměna hada a klobouku mě velmi mile pobavila:-)... Tak kvůli ní se vrátím určitě!:-)
Malého prince jsme četli asi v 7. třídě na ZŠ. To bylo mé první setkání s ním. Moc jsem to nepobrala.
Až teď- v 17ti letech dokážu ocenit mimořádnost tohoto díla. Malý princ mě zasáhl opravdu hluboko.
Malá kniha s veľkou myšlienkou pre dospelých, ktorú asi omylom zaradili medzi povinnú detskú literatúru len preto, že rozprávačom príbehu je ,,dieťa". O zmätenom svete a zvykoch dospelých ľudí, o blúdení stagnujúcej duše, o zrelosti duše ktorá nie je určená vekom, ale aj o hmotnom a astrálnom živote. Exupéry a Bach u mňa dlho hrali prvú ligu. Asi na tom lietaní niečo bude ;)
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Knihu jsem si zamilovala ve chvíli, kdy jsem otáčela první stránku. Líbí se mi, že nutí k zamyšlení a uvědomení si, co je opravdu důležité. Když princ na konci ''odcestoval'', pohltil mě na moment smutek, ale zároveň se mi provedení rozloučení vážně líbilo.
Moc nechápu, proč spousta mých vrstevníků tvrdí, že je kniha náročná na pochopení, ale hádám, že to je individuální názor.
Sama za sebe jsem již teď napevno rozhodnutá se ke čtení této knihy vrátit.
Rovněž nemůžu jinak, než dát plné hodnocení.