Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Ne všechny pohádky jsou stejné, v každé nevystupují princezny. V některých se objeví i princové, ale jen jeden z nich je malý. Existují i pohádky-nepohádky a jednou z nich je právě Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho. Tento Francouz nebyl spisovatelem knížek pro děti. Vlastně vůbec nebyl spisovatelem. Pochází ze šlechtické rodiny, byl vojákem z povolání, pilotem a válečným reportérem. Pohádku pro malé i větší čtenáře 'Malý princ' napsal v roce 1943. O rok později tragicky zahynul při bojovém letu nad Korsikou. Světové slávy Malého prince se nedožil.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 2015 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Tato knížka mě nebavila, protože text byl o ničem a celkový příběh nebyl dobrý. Jediný, co se mi líbilo bylo liščina filosofická úvaha.
Kouzelný příběh o všem a vlastně o ničem. Myslím, že neexistují dva lidé, co by ho chápali stejně a možná proto je ta knížka tak výjimečná. Není to pohádka pro děti a není ani pro dospělé, protože ti zjevně nejsou schopní knížku pochopit. Přesto tuhle knížku miluju a vlastně dík ní jsem začala u knih číst věnování. Už jen za to věnování si knížka zaslouží pět hvězdiček.
Bohužel se přidávám do skupiny lidí, kteří tuto knížku nedokáží adekvátně pochopit. Osobně mě to nebavilo a nic jsem si neodnesla.
Když jsem četla knihu poprvé jako malá holka, tak se mi vůbec nelíbila. Pak jsem si ji přečetla znovu, když jsem ji měla na seznamu povinné četby a zamilovala si ji.
Přečteno po několikáté... Pokaždé přinese nový význam...
Podívejte se na nebe. Ptejte se: "Spásl,nebo nespásl beránek květinu?" Uvidíte, jak se hned všechno změní...
A žádný dospělý nikdy nepochopí, že je to tak důležité.
Přečteno za 2 hodiny. Pustila jsem se do toho kvůli povinné četbě k maturitám a nelituji. Nádherně se to čte, úplně samo. Musí se však hodně zapojit mozek, aby člověku došla ta filozifie ukrytá ve větách. Pro někoho to musí být náročné, ale jakmile to jeden pochopí, pohled na svět se s ním zatočí.
Trvalo mi několik let, než jsem Malého prince dočetla.
Možná jsem barbar, ale až na překrásné ilustrace mi knížka přijde zbytečně přeceňovaná. Pár mouder se tam sice objeví, ale nic, co by mě dokázalo oslnit.
A navíc ta samotná postava Malého prince... To jsem fakt jediná, kdo ho měl v průběhu čtení chuť výchovně profackovat?
Jako dítě jsem ji nepochodila. Ač se tak tváří, myslím si, že děti ji nedocení. Opět jsem k ní před pár měsíci sáhla a s nadšením hltala :-)
Princ i pilot jedno jsou ( možná i princ je víc autorem nežli pilot ). Nelze to kouzlo šablonovat. Jeho malá planeta je jeho mikrosvět, představa a fikce. Exupéry patří oběma,nelze jej vtěsnit do jedné,to by bylo hrubé. Nosil v duši něco nepojmenovatelného a tak se dovedl autor zadívat dovnitř i ven....
Tuhle knížku mi četla teta když jsem byla malá. Když jsem se teď měla rozhodnout jestli si ji zvolim k maturitě, bála jsem se, že pro mě ztratí dřívější kouzlo. Naštěstí jsem to riskla a udělala jsem dobře, tahle knížka mi připoměla o čem život je v době, kdy jsem byla ztracená.
Knihu jsem si přečetla až po tom, co jsem viděla film. Obojí je kouzelné. Samozřejmě kniha pro mě znamenala větší požitek. Myslela jsem si, že si ji nikdy nepřečtu - nelákalo mě to, ale teď vím, že by to byla velká chyba. :)
Když mi bylo nějakých -náct, objevila jsem v sobě vášeň pro skutečnosti, pro něž mi později Exupéry poskytl i slova. Co znamená dávat. Stavět. Milovat. Co je odpovědnost. A jak málo to všechno má co do činění s pocity.
Dávno už mi není -náct, ale vášeň přes každodenní selhání stále plane a má nehynoucí vděčnost panu Exupérymu též. Zdaleka nejen za Malého prince.
Byla bych dnes karmelitkou, kdybych nemilovala Exupéryho knihy? Dva zásadní akcenty mého života. A poušť, snad, jako styčný bod.
Toužila jsem si ho přečíst už dávno, už dávno mě to k tomu chlapci se zlatými vlásky táhlo, ale odjakživa jsem měla obavy, že bych Malého prince nedokázala pochopit. Věděla jsem, že do něj musím dospět. A myslím, že právě nastal čas na naše seznámení.
S Malým princem jsme si padli do oka hned na prvních stránkách. Vzhledem k mému výtvarnému umění a jeho představě o uzavřeném a otevřeném hroznýši jsem v něm našla další, hlubší zalíbení. Ale to, co mi Malý princ dal, to už mi nikdo nikdy nevezme: "Správně vidíme jen srdcem - co je důležité, je očím neviditelné."
Svým názvem se jedná sice o Malého prince, ale pro mě zůstane navždy mým velkým Malým princem.
Pamatuji si, jak nám učitelka češtiny říkala, že někteří knížku nenávidí a někteří jí milují, já jsem ta, co ji nenávidí, četla jsem ji jako malá na základce a pak i na střední a prostě tak i tak se mi vůbec nelíbí.
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ sci-fi klasická literatura
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Nejkrásnější kniha, co jsem kdy četla.