Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této moderní pohádky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo radost.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 1994 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Jako malé dítě jsem knihu absolutně nechápala a vůbec mě nebavila...
Až teprve loni kdy jsem hledala vhodné knihy k maturitě jsem Malého prince přečetla znova a naprosto mě zaujal a překvapil kolik v věcí je v něm shovaných...
K maturitě sem si ji samozřejmě dala a jen pevně doufala že si ji vylosuji, sice se tak nestalo ale jsem ráda že sem se k ní dostala a určitě si ji někdy přečtu klidně znova.
Takže knihu doporučuji, jen není podle mě pro děti pochopitelná...
Ak dospelým poviete: „Videl som pekný dom z červených tehál, s muškátmi v oblokoch a s holubmi na streche..." nevedia si ten dom predstaviť. Treba im povedať: „Videl som dom za stotisíc frankov." Vtedy vykríknu: „To je krásne!"
Neuveriteľná kniha v ktorej asi každá jedna veta stojí nie za jedno ale za niekoľko prečítaní!
Uz ani nevim , kolikrat jsem tuto knihu cetla, nevim ani kolikrat ji jeste budu cist, nevim, co v knize hledam.Hledam snad odpovedi na otazky ? Snad, mozna, kdo vi. Tento pribeh urcite stoji za precteni a kazdy teto knize porozumi jinak, kazdy v ni hledame to sve.Tento pribeh nectete ocima!
"Oci jsou slepe, vidime jen srdcem."
Phorbo-pleteš se.chodim do 4 třídy a knihu jsem plně pochopila.Představ si své rodiče.Mamka je růže a otec malý princ.Malý princ se stará o svou růži.Protoze proč?Protože je jediná na svete.Kdyz dosel k ruzovemu sadu,myslel si,ze jsou ruze stejne jako ta jeho.Jakmile ale potkal lisku a ta mu rekla,at se tam jde podivat jeste jednou,dozvedel se,ze jeho ruze je uplne jina.Protoze tam ty ruze si nikoho neochocil,a ty ruze si taky nikoho neochicily.
elou dobu jsem v tom hledal nějaké metafory, co napsaný příběh může znamenat. Žádný klíč pro rozluštění jsem nenašel. Možná nějakou stopu, kdy květina, ta jediná na planetě malého prince, je nějak výjimečná pro autora. Božuhel neznám Exuperyho příbě a upřímně mě po přečtení malého prince (což jsou nějaké 2 hodiny čiského času), zajímá čím dál méně. Je-li toto doopravdy míněno jako kniha pro děti, tak se Exupery lehce minul. Místy je to takév poučné a nejspíš by děti mohly pochopit , o co tam jde, ale nějaký skrytější význam nemají šanci objevit. nebo možná mohou jenom děti...
Čtenáři se dělí na ty, kteří Malého prince uctívají a na ty, kteří jej zatracují. Nevím, kterých je více. Já si k němu cestu hledala skoro 15 let - několikrát jsem jej odložila a opravdu nedokážu určit věkovou hranici, kdy se ze ,,zatracenců" stanou ,,uctívači". Já se uctívačkou stala ve svých 35 letech :-). Asi dost pozdě na to, že tuto knihu musíte hledat v dětské literatuře. Ale kdo tuto hranici určuje?
Pro mě je tento příběh geniání a budou jej uctívat a zatracovat čtenáři napříč staletími. Jsem ráda, že jsem pochopila, protože správně vidíme jenom srdcem. Co je v životě důležité, je pouhým okem neviditelné. Pane de Saint-Exupéry: ,,Spásl beránek růži? A jak se má Malý princ?" Pozdravujte jej, prosím, ode mě.
Je zajímavé, že žádnou další knihu od tohoto autora jsem nečetla. Měla bych to napravit. A nebo je to obava ze zklamání....kdo ví?
Dovětek: Kniha je zajímavá svojí proměnlivostí, i když toto je relativní, neboť text v ní obsažený se samozřejmě nemění. Kdykoli ji však čtu, vždy v ní najdu něco nového - neobjeveného, což trochu nechápu, protože já mám knihu opravdu načtenou. Samozřejmě, na vině jsou moje nálady, pocity, ubíhající léta... Ale pro mě je tímto kniha kouzelná. A kouzla já mám ráda.-)
Tak mi to připadá, že by se některým měly zavřít pusinky. Kniha je totiž úchvatné dílko, čtivé, k zamyšlení, zábavné a láskyplné. Jediná výtka a to ne ke knize, spíše k lidstvu - PŘESTAŇTE O NÍ MLUVIT a vynášet ji do nebes. Kniha se mi líbí, jen mi to někteří zničili tím, že udělali z vína elixír života.
Tuhle knihu jsem znala už hodně dlouho, ale dokopala jsem se k ní až teď :).
No jak to říct.. čekala jsem od toho trochu víc. Neříkám, že by mně nudila, ale mohlo tam být trochu víc akce. I mě vadilo, že se do toho nedalo moc začíst. Nicméně nemohu říct, že by mně nějak extra nadchla :).
Malý princ mě tedy zklamal. Znala jsem už dřív některé slavné citace, a čekala jsem, že v knize bude ještě něco víc, když je to tak slavná a známá kniha. Myšlenky jsou tam celkem dobré, ale takováhle moudra člověk najde i jinde. Hlavním nedostatkem pro mě bylo, že se mi nepovedlo pořádně se začíst. Příběh byl jedna velká nuda, nesedla mi vůbec tahle forma vyprávění. A nějaké to moudro sem tam vložené celkový dojem nezachrání. A to mám ráda knížky pro děti, a zvláště ty, které mají přesah. Jdu si spravit náladu s Knihami džunglí.
Ze začátku se mi zdálo že je Malý princ přeceňované dílo, ale po přečtení několika stran jsem názor změnila. Je to mnohem víc než knížka pro děti.
Malýho prince můžu číst po sto padesáté a stejně v něm vždy najdu něco nového. Exupery to napsal tak krásně, že vždycky ještě dlouho po dočtení nechci otvírat žádnou jinou knížku.
Mrzí mě, že jsem se ke knize dostala až ve svých 18 letech...Vždycky jsem si říkala, co všichni na té knize mají. Myslím si, že si každý v této knize něco najde. Mě třeba dostalo už pouhé věnovaní autora.
Hned od začátku čtení téhle knížky, se mi neustále dokola vybavovala příhoda, kterou mi vypravovala moje sestra.
Její 4-letý syn Adam si vybarvoval omalovánky, na kterých byl velký slon. Adámek celé omalovánky se slonem začmáral zelenou pastelkou. Když se ho moje sestra ptala, proč ho takhle celého zamaloval, s logikou dětského myšlení ji sdělil: "Ale maminko, ten slon se přeci schovává v trávě"!
A takhle na mne působila tato kniha a nutí mne zamyslet se, jak asi objevuje taje tohoto světa můj dnes pětiletý syn. Budu se mu snažit ještě více naslouchat než doteď...
Ještě mi nikdy nic tak smutného nezpůsobilo tak nádherné pocity ..
Nikdy neomrzí a vždy na ní mám náladu :)
Takhle knížka mě přivedla akorát tak do depresí, nemyslím si, že by měla být pro děti. Nevím proč o ní tolik lidí básní, asi je to na mě až příliš velké umělecké dílo.
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Když mi knížku mamka četla před spaním jako malé, vždy u konce plakala a já nechápala proč. Když si Malého prince čtu jako dospělá, vidím tu mnohem víc krásy než dřív. Když jsem byla malá, chápala jsem příběh o růži a o lišce, ale ted vidím poučnost i v dalších příbězích. Takhle knížka mě chytá za srdce a mohu jí číst pořád dokola. Nechápu, že se někomu může nelíbit.