Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56238/maly-princ-56238.jpg
4
16596
16596
Malý princ přišel na Zemi ze vzdálené planetky a v africké poušti se setkal s autorem tohoto příběhu. Vyprávěl mu o své dlouhé vesmírné pouti a nechal mu malounko nahlédnout do svého srdce i mysli... Autor jejich podivuhodné setkání a vzájemné vyprávění zachytil tužkou i perem. Vznikla líbezná knížka s tajemstvím, kterou znají dětští i dospělí čtenáři už více než půl století. Příběh jako pohádku si předčítají malí a jeho poselství pochopí spíš velcí, ale stále okouzluje lidi na celém světě a s jedinečným malým princem se stávají všichni snad alespoň na chvíli lepšími.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2010 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Už ani nevím, kolikrát jsem MALÉHO PRINCE četla. Poprvé jako dítě, tehdy jsem však ještě ani zdaleka nedokázala ocenit to vše, co kniha čtenáři předává. V průběhu celého svého dosavadního života jsem se k němu mnohokráte vrátila. Zamilovaly si ho i mé děti.
Toto je skutečně nadčasový příběh, který má obrovský přesah, byť dějově je v podstatě velice jednoduchý.
Tentokrát jsem si MALÉHO PRINCE užila v nádherném velkoformátovém trojrozměrném vydání a bylo mi s ním zase hezky.
Malý princ je hezká knížka. Jako malá jsem se tomu vyhýbala, nelákalo mě to, a je to dobře. On to není příběh pro děti. Já osobně jsem ho pochopila až jako starší. Bohužel musím smutně konstatovat, že mě mrzí, jak si dneska každý druhý píše na zdi sociálních sítí “hluboké myšlenky z tohoto díla, i když kolikrát nechápe, o čem to vlastně je. Ta přílišná pozornost dílu škodí, už i mně, přestože se mi to líbí, to přijde trochu nadhodnocené.
Bohužel jsem byla nucena poslouchat opakovaně tento příběh v rádiu, když mi bylo cca 4-6 let. Přišlo mi to hrozně depresivní a dlouhé roky jsem ho neměla ráda. Teprve v dospělosti jsem se k němu náhodou dostala znovu a změnila názor. Někteří rodiče asi úplně nechápou, že to není pohádka pro malé děti :-)
Když jsem poprvé četla tuto knihu, psala jsem tady ne příliš nadšený komentář a myslím, že autorovi dlužím obrovskou omluvu. Absolutně jsem tehdy knihu nepochopila. Nechápala jsem, co zrovna na této knížce tolik lidí uchvátilo. Právě proto, že ji miluje tolik lidí, rozhodla jsem se jí dát šanci po čase znovu a tehdy jsem se do ní i já zamilovala. Teď jsem ji četla potřetí, tentokrát v dětském, ilustrovaném vydání a už vím, že si ji chci přečíst ještě spoustukrát, protože je v ní tolik moudrosti a tolik krásy. Asi u této knihy více než kde jinde platí, že správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. A je důležité ji číst nejen s otevřenýma očima, ale i srdcem.
A můj oblíbený You become responsible forever for what you have tamed.
A mohla bych tady vypsat ještě desítky neméně nádherných citátů, které by si měl čas od času připomenout každý, ale to už nechám na Vás, jestli si přečtete příběh o Malém princi, Lišce a dalších, které na své cestě potkal.
Přečteno nesčetněkrát, vždy mi to vžene slzy do očí, když se nad určitými pasážemi zamyslím. Za mě 5 hvězdiček nestačí.
Poprvé mi Malého Prince četla maminka, když mi bylo asi šest a ležela jsem s angínou. Samozřejmě jsem jej vnímala jinak než dneska. Četla jsem myslím čtyřikrát a vždy jsem pochopila, nebo našla zase něco nového. Až mi bude 30, přečtu si ho znova a jsem zvědavá, jestli v příběhu objevím něco, co mi dosud zůstalo skryto. A taky jsem zvědavá, jestli i příště obrečím konec.
Všichni asi znají příběh Malého prince, který navštívil nespočet planet, poznal nespočet různých lidí a nikdy nepochopil myšlení dospělých.
Když se nad tím zamyslím, opravdu jsme my dospělí občas nepochopitelní a záleží nám na věcech, kterým děti nerozumí. Ale i z dětí se jednou stanou dospělí, kterým začne záležet na věcem, které jejich děti nepochopí. A tak to prostě bude vždycky.
A v tom je to kouzlo!
Co dodat k malému princi? Asi to, že v tomto krátkém příběhu je tolik kouzla a velkých myšlenek, že ho mohu číst stále znovu. A znovu v něm nalézám něco nového, čeho jsem si dřív nevšimla nebo mě "osloví" to, co mě předtím neoslovilo. Toto vydání je už moje několikáté, protože je vždycky někomu půjčím na věčné časy. A co by to bylo za knihovnu bez Malého prince, takže antikvariát to jistí. Jedna z knížek, kterou bych si vzala na pustý ostrov. Ani se nedivím, že s příběhem často pracují scénáristé a divadelní režiséři, protože dává spoustu prostoru, jak jej uchopit. Při posledním čtení jsem před sebou viděla Jana Cinu a jeho ztvárnění Malého prince v Divadle Studio DVA a moc se mi líbilo.
Na první pohled jednoduchý příběh, který dá člověku víc, než čeká, a to v jakékoli životní fázi. Bohužel ne každý si v dnešní uspěchané a do jisté míry sebestředné době uvědomuje, že je opravdu zodpovědný za to, co si k sobě připoutá.
Jsem ráda, že je kniha součástí mé knihovny.
K Malému princovi jsem se poprvé dostal ve 34 letech. Samozřejmě jsem ho znal, ale k četbě jsem se odhodlal až nyní. Takže hodím jen názor toho čtenáře dospěláka, který je tak trochu lampář, tak trochu opilec, tak trochu počtář a tak trochu lenoch se vzrostlými stromy. Život dospěláka je v mnoha ohledech tragédie. Necháváme problémy vyhnít do takové velikosti, že s nimi již nic nezmůžeme. Přes čísla, za kterými se honíme, ztrácíme to, na čem záleží nejvíce. A tak dál... a tak dál. Bla bla bla.
Osobně si myslím, že kniha je hodně přeceňována, ač není špatná. Popisuje absurditu dospěláckého života docela neotřelou formou. A obsahuje určitou moudrost, kterou by měl mít každý dospělák již zažitou.
"Jsi zodpovědný za to, co k sobě připoutáš."
S dovolením si půjčím myšlenku od Dupity: "Tato kniha je zajímavá tím, že ji od mládí nesnáším. Manželka ji miluje." U deskových her existuje výraz, že díky reklamě a omílání dokola, že je ta konkrétní hra nejlepší název "vyhypovaná, neboli vyhajpovaná" i když je to pravda pouze z části. A zde je to přesně tak. Kniha má určitě své kvality, ale tím, že o ní slyšíme od mala, tak se nám už zřejmě přejedla a zevšedněla.
Na tuto knihu je třeba dospět. Jako dítě jsem knihu nechápala a radši jsem četla pohádky. Až v dospělosti jsem ji "přišla na chuť " a vnímala všechny metafory, přirovnání, citace... Dávám plný počet hvězd za krásné zpracování 3D pohyblivé ilustrace.
Tato kniha je zajímavá tím, že ji od mládí nesnáším. Táhne se za mnou asi 50 let jako červená nit, která nejde ušmiknout. Manželka ji miluje. Máme ji doma ve slovenštině (!), protože za socíku nešla jinak sehnat. Mimochodem, ten kdo vysvětlí dnešním mladým, že to, co je očím neviditelné je důležité, je u mě Goro.
Četl jsem po letech, s dětmi. Moc hezká, útlá a přitom obsahem bohatá kniha, kdy při každém dalším čtení si člověk všimne něčeho nového.
Malý princ, kniha plná metafor, přirovnání a symbolů. Kniha, která v krátkých kapitolách a jednoduchých větách vypráví o tom, že každý, bez ohledu na věk, v sobě schovává svého Malého prince. Jeho zvídavost, zodpovědnost, spravedlnost, schopnost odpouštět, přátelství a lásku. Vše, co lidi, a tím i svět kolem nás, dělá lepšími. A jestliže se někdy stane, že ho nemůžeme najít, hvězdy na obloze nám pomohou. Vždyť minimálně jedna svítí pro každého z nás vždy jasněji a ukazuje cestu, abychom nezabloudili.
A znovu som si ju prečítala, kvôli čitateľskej výzve....a znovu som v nej objavila niečo viac, ako keď som čítala poprvé....a počet hviezdičiek zostáva.
Upřímně mě překvapilo, kolik toho může tak malá knížka skrývat před světem. Neříkám, že jsem úplně vše rozluštil, ale část jsem z toho vycítil. Dílo v sobě schovává to, že ty důležité věci nejsou jen ty, které vidíme, ale i ty, které prožíváme. Že vše má svůj čas a nejdou urychlit. Rozdíl mezi vnímáním života dospělého a života dětského. Že v dobru je i zkaženost. Velice zajímavé čtení.
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Četla jsem to jako povinnou četbu. Příběh mě bavil, ale nenacházela jsem žádný hlubší význam. Ten prvotní příběh mě bavil, ale abych tam našla něco k zamyšlení, musela jsem to opravdu hledat a nic moc tam nenašla. Možná, že to bude lepší, když si to přečtu za pár let v úplně jiném rozpoložení.