Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Malý princ přišel na Zemi ze vzdálené planetky a v africké poušti se setkal s autorem tohoto příběhu. Vyprávěl mu o své dlouhé vesmírné pouti a nechal mu malounko nahlédnout do svého srdce i mysli... Autor jejich podivuhodné setkání a vzájemné vyprávění zachytil tužkou i perem. Vznikla líbezná knížka s tajemstvím, kterou znají dětští i dospělí čtenáři už více než půl století. Příběh jako pohádku si předčítají malí a jeho poselství pochopí spíš velcí, ale stále okouzluje lidi na celém světě a s jedinečným malým princem se stávají všichni snad alespoň na chvíli lepšími.... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 2010 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Přečteno, ale rozhodně mě to neoslovilo. Moudra v knize sice jsou, ale pro mě nic přelomového. Jiné knihy mi daly mnohem víc. Promiňte, ale ne.
Knihu jsem četla několikrát, a jak je řečeno pode mnou, pokaždé v ní člověk objeví něco nového. Kniha se dá číst podle mě od dětství až do stáří, kniha pro všechny. Musím si ji zase přečíst.
"Na další planetě bydlel opilec. Návštěva u něho byla jen krátká, ale malého prince velice rozesmutnila.
„Co tady děláš?“ řekl opilcovi, který seděl mlčky před řadou prázdných a řadou plných lahví.
„Piju,“ odpověděl smutně opilec.
„A proč piješ?“ zeptal se malý princ.
„Abych zapomněl,“ řekl opilec.
„Abys zapomněl na co?“ vyzvídal malý princ a užuž ho začínal litovat.
„Abych zapomněl, že se stydím,“ přiznal se opilec a sklonil hlavu.
„A proč se stydíš?“ vyptával se stále malý princ, protože by mu byl rád pomohl.
„Stydím se, že piju!“ řekl opilec a nadobro se odmlčel.
A malý princ zmaten odešel.
Dospělí jsou opravdu moc a moc zvláštní, říkal si v duchu cestou."
Čtenářská výzva 2016: Kniha přečtená za jediný den.
Ked som ju cital prvykrat ako povinne citanie, nicim ma nenadchla, teraz po 10 rokov konecne ocenujem nej nadcasovost a odkaz pre nas ludi, ktori si zijeme svoje malicke zivoty v svojich ohranicenych svetoch a nevnimame inych. Krasne smutna.
Četla jsem ji na střední k povinné četbě.. četla se mi dobře, ale neoslovila mě, až teď o pár let později :)
Knížku jsem poprvé četla jako dítě, ale se zklamáním odložila. Vůbec jsem ji nepochopila, připadala mi zmatená. Až teď jsem se odhodlala a opět se do ní ponořila. A výsledek? Možná to chtělo čas, abych ji dokázala vnímat a chápat. Teď už vím, o jaké životní moudro se s námi chtěl autor podělit. A možná právě proto ve mě zůstává trocha melancholie a smutku. A v mysli mi stále doznívají slova: "Vidíme dobře jen srdcem. Důležití je to, co je pro oči neviditelné."
Milá knížka, ve které po každém novém čtení člověk najde něco nového. Nejvíce se mi líbily první a poslední stránky knihy.
Malého prince jsem četla již podruhé a myslím, že jsem si z knížky vzala zase o něco více. Nicméně pořád nechápu všechnu tu chválu. Jistě, je to krásný příběh, nicméně podle mě je kniha zbytečně přeceňována.
Opravdu magický příběh! Velice mě to dojalo (a že se to moc často nestává). Jsem ráda, že tento skvost si mohu vystavovat u sebe doma a přečíst si ho kdykoliv. Rozhodně je to jedinečná a neopakovatelná pohádka. Myslím, že lepší kniha, která má tak ojedinělý pohled na svět, se nenajde. 5* je pro tuto knihu málo.
Konečně jsem si i já přečetla Malého prince. Ale není to takové to poprvé a naposled. Tahle knížka se prostě musí přečíst několikrát...a přemýšlet, hledat...
Četla jsem ho jako malá holka a... nic... po letech jsem se k němu vrátila a.... ach, jsem okouzlena... musela jsem k němu dospět a možná si i něco odžít... asi... však, kdo z nás nemá někde tu svojí jedinečnou růži, která mu občas leze pekelně na nervy či se nenechá tu a tam ochočit... dokážeme ještě vidět srdcem nebo jsme věkem dočista zahnali své "malé já" a uvěznili jsme se v nemilosrdném světě čísel? Kdo z nás se někdy necítí opravdu osaměle?
Je to dětská knížka a mě bylo po dočtení ouzko a tolik smutno... měla jsem potřebu říct hned všem svým blízkým, čím pro mě jsou a jak jsou výjimeční... a jak moc výjimečný je tenhle příběh!
Nádherná kniha... kterou nepochopí jen tak všichni... a zároveň v každém věku si z této knihy vezmeme něco jiného... nového... :)
Vaše Rose
Nádherná kniha, byť jsem se k ní dostala až po třicítce. :-) Myslím, že jedna z mála, ke kt. se vrátím.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno francouzská literatura rodina mezilidské vztahy dětský hrdina Malý princ duchovní rozvoj sci-fi klasická literaturaAutorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Knihu jsem přečetla počtvrté, tentokrát hlavně kvůli čtenářské výzvě, přiznávám. Ale díky ní jsem si uvědomila, že pokaždé, když si knihu přečtu znovu, najdu něco nového. Něco nového, co mi může kniha dát. Myslím, že knihu budu číst každý rok. Bude to takový můj Rituál :)
Jak už se tady psalo, knihu může číst dítě i dospělý. Každý si z toho odnese něco jiného. Každý může mít rád malého prince, který bydlel na planetě sotva větší než on a potřeboval přítele...